Mineralogický systém Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Fylosilikáty

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PETROLOGIE úvod a vyvřelé horniny.
Advertisements

Mineralogický systém.
EU Peníze školám Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka
Horninotvorné minerály
Základní škola Rosice, okres Chrudim
Křemičitany (silikáty)
Fosfor. Poloha v periodické tabulce V.A skupina (skupina dusíku)
Horniny přeměněné (Metamorfované).
METAMORFITY.
Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková
Distribuce prvků v litosféře
CZ.1.07/1.1.10/
Autor: Mgr. Miroslav Nešpořík Název: RISKUJ VY_inovace_32_PR89_12
Minerály Prvky nekovové Uhlík C – dvě podoby.
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO.
ŠKOLA:Gymnázium Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2.
Zkoumáme vlastnosti minerálů
Jaká je definice horniny ? Jak se liší hornina a minerál ?
MINERALOGIE 2 * Krystal a jeho podoby * Krystalová mřížka
Systematická mineralogie Křemičitany, sírany
NázevMinerály 1 Předmět, ročník Zeměpis, 1. ročník Tematická oblast Fyzickogeografická sféra Anotace Minerály – zákl. informace, rozdělení minerálů, vlastnosti.
Zpracoval: ing. Pavel Králík
D – P R V K Y.
Určování minerálů.
nejdůležitější minerály
jméno autora Mgr.Eva Truxová název projektu
Mineralogický systém Křemičitany
Mineralogický systém Křemičitany
Mineralogický systém Prof. RNDr. Milan Novák, CSc.
Metamorfogenní ložiska Rozložník: kap Evans: kap. 22.
5. Minerály metamorfovaných hornin a termobarometrie
Systematická mineralogie Oxidy - hydratované
Akcesorické minerály Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. R. Čopjaková, R
Apatit Jeden z nejběžnějších akcesorických minerálů většiny typů magmatických i metamorfovaných hornin, běžný i v koncentrátech ATM z klastických sedimentů.
Dudíková Nikola Bezvodnaté Oxidy
PŮDOZNALSTVÍ.
Systematická mineralogie Oxidy - nehydratované
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Horniny a minerály
minerály skupiny titanitu
Mineralogický systém Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Olivíny a pyroxeny
Mineralogický systém Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Olivíny a pyroxeny
Bc. Miroslava Wilczková
Horniny vyvřelé Autor: Mgr. Marian Solčanský
Stavba Země zemská kůra (Si, Al, Mg) zemský plášť (Cr, Fe, Si, Mg) část pevná, část polotekutá zemské jádro (Ni, Fe) část žhavá, tekutá Litosféra – pevná.
Přednáška 8 Nanomateriály na bázi jílů.  Jílové minerály a jejich nanostruktura  Nanokompozity založené na jílových minerálech – základní dělení.
Metasomatity Rozložník: kap.2.4 Evans: kap. 13, 14.
NEKOVY: uhlík, síra, fosfor Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník Základní škola Benešov, Jiráskova 888 Ing. Bc. Jitka Moosová.
 vznikají z hornin vyvřelých, usazených i přeměněných za vysokých tlaků a teplot  při metamorfóze nedochází k roztavení hornin  nejvyšší možná teplota.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor:Mgr. Jiří Hajn Název DUM:Nerosty (obecný úvod) Název sady:Přírodopis – geologie Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/
HORNINOTVORNÉ MINERÁLY cvičení. Co je to minerál? Minerál je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou.
9. Křemičitany největší skupina nerostů, horninotvorné minerály.
Co je minerál … Minerály neboli nerosty jsou anorganické stejnorodé přírodniny. Jejich složení je možno vyjádřit chemickou značkou nebo chemickým vzorcem.
Přednáška 8 Uhlíkaté NM, MN na bázi silikátů
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
HORNINY PŘEMĚNĚNÉ. HORNINY PŘEMĚNĚNÉ Metamorfované neboli přeměněné horniny vznikají ze všech druhů hornin v důsledku vysokých teplot, tlaků a chemizmu.
Název sady materiálů: Přírodopis 9
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
Mineralogický systém Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Olivíny a pyroxeny
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO.
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR: Mgr. Lumír.
Název školy Základní škola Kolín V., Mnichovická 62 Autor
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu OPVK
Minerály metamorfovaných hornin a termobarometrie
HORNINY VYVŘELÉ. HORNINY VYVŘELÉ Hornina je heterogenní směs tvořená Hornina je heterogenní směs tvořená různými minerály, někdy i organickými složkami,
Mineralogie.
9) Křemičitany, 10) Organolity
část pevná, část polotekutá
Klasifikace a poznávání metamorfovaných hornin
Třídění podle chemického složení
Mineralogický systém Oxidy (kysličníky)
Transkript prezentace:

Mineralogický systém Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Fylosilikáty Osnova přednášky: 1. Fylosilikáty - úvod 2. Slídy 3. Další fylosilikáty 4. Shrnutí

Úvod - silikáty

1. Fylosilikáty - úvod Velmi významná skupina silikátů, kde jsou tetraedry SiO4 propojeny třemi vrcholy do nekonečných rovinných sítí s hexagonální nebo pseudohexagonální symetrií. Periodicky se opakuje motiv Si4 O104- resp. (Si3Al)O10–3. Tyto sítě jsou různě kombinovány s vrstvami oktaedrů a vytvářejí velké množství fylosilikátů typicky s výbornou štěpností podle báze 001.   Hlavní skupiny: Skupina slíd Skupina kaolinitu a serpentinu Skupina chloritů Skupina smektitů

1. Fylosilikáty - úvod Ve fylosilikátech se vyskytují dva typy střídání vrstev: dvojvrstevné struktury (vzácnější) - tetraedrická + oktaedrická vrstva, spojené dohromady společně sdílenými kyslíky Příklady: kaolinit a serpentin trojvrstevné struktury (častější) - vrstva oktaedrů, sevřená mezi dvěma vrstvami tetraedrů SiO4 slídy (muskovit, biotit), chlority, smektity 

1. Fylosilikáty - úvod Dvojvrstevné a trojvrstevné struktury jsou na základě valence kationtů uvnitř oktaedrické vrstvy dále děleny :   - vrstvy s dvojvaznými kationty (Mg, Fe) se označují jako trioktaedrické, kationty v oktaedrické vrstvě obsazují všechny oktaedrické pozice tzv. brucitová vrstva – Mg (OH)2 Příklad biotit (annit) K Fe3 Al Si3 O10 (OH)2  - vrstva s trojvaznými kationty (Al) je označena jako dioktaedrická, jsou obsazeny jen 2 ze 3 oktaedrických pozic (třetí je vakantní) tzv. gibbsitová vrstva – Al (OH)3 Příklad muskovit K Al2 Al Si3 O10 (OH)2

2. Fylosilikáty – skupina slíd Obecný vzorec I M3 T4 O10 (OH,F)2 I = K, Na, Ca M = Li, Fe2+, Mg, Al, Fe3+ T = Si, Al Vedlejší prvky: Cs, Rb, NH4, Ba, B, Mn, Zn, V, Cr Slídy jsou většinou monoklinické Nejdůležitější slídy: Muskovit K Al2 (Si3Al) O10 (OH)2 Illit K0,7 Al2 (Si3Al) O10 (OH)2 Annit K Fe3 (Si3Al) O10 (OH,F)2 Flogopit K Mg3 (Si3Al) O10 (OH,F)2 Lepidolity Trilithionit K Li1,5Al1,5 (Si3Al) O10 (F,OH)2 Polylithionit K Li2Al Si4 O10 (F,OH)2 Typické substituce: Mn-Fe2+-Mg, Al-Fe3+,Si-Al, K-Na, F-OH NaSi-CaAl Mísitelnost mezi jednotlivými členy skupiny slíd je různá, závisí i na PT podmínkách.

2. Fylosilikáty – skupina slíd Vlastnosti: Barva: kolísá u jednotlivých slíd. Muskovit – světlý, bezbarvý, nazelenalý Annit - černý Flogopit – světle hnědý Biotit – černý až hnědý Lepidolity – světle fialový, bezbarvý Výtečně štěpné podle 001, lupínky jsou pružné T = 2,5-4,5, h = 2,7-3,3. Výskyt: Typické horninotvorné a velmi rozšířené minerály magmatických a metamorfovaných hornin (muskovit, biotit), ale objevují se běžně také v sedimentárních horninách (illit). Li-slídy pocházejí z pegmatitů a greisenů. Slídy vznikají ve velmi širokém rozsahu teplot a tlaků, výjimečně od podmínek zemského pláště (flogopit) až po vulkanické horniny (biotit) a diagenezi (illit). Flogopit Kinoshitalit, flogopit

2. Fylosilikáty – skupina slíd Slídy jsou různě odolné vůči zvětrávání a hydrotermálním alteracím, ale zároveň bývají produktem těchto hydrotermálních alterací, např. muskovit zatlačuje andalusit aj. V sedimentárních horninách jsou stabilní muskovit a hlavně illit, zcela nestabilní je naopak biotit. Využití: chemické složení slíd je výborným indikátorem PT podmínek vzniku a také chemického složení mateřské horniny. Slídy mohou být i zdrojem některých vzácných prvků (Li,Cs). Lepidolit

2. Fylosilikáty – skupina slíd Klasifikace slíd Muskovit, Bobrůvka

2. Fylosilikáty – skupina slíd Klasifikace slíd - diagram Zinnwaldit, Cínovec

2. Fylosilikáty – skupina slíd Většina slíd je monoklinických, i když krystaly mají výrazně pseudohexagonální tvar. Typickým znakem slíd je polytypie: Nejčastější u slíd: 1M, 2M1

2. Fylosilikáty – skupina slíd Idealizované PT diagramy stability muskovitu (+ biotitu) v oblasti natavení a za extrémně vysokého P

2. Fylosilikáty – skupina slíd Příklady využití slíd

2. Fylosilikáty – skupina slíd Grafy ukazující využití slíd pro odhad geochemického vývoje v granitických pegmatitech

3. Fylosilikáty – další minerály Mastek Mg3Si4 O10 (OH)2 Pyrofylit Al2 Si4 O10 (OH)2 Monoklinické Strukturně jsou blízké slídám Vlastnosti: světlé zbarvení (bílé, nažloutlé, nazelenalé), výtečně štěpné podle 001, T = 1-2, H = 2,8 Jemnozrnné agregáty, vzácně radiálně paprsčité (pyrofylit) Výskyt: Hojné fylosilikáty vznikající během nízkého stupně metamorfózy, při nízkoteplotních hydrotermálních alterací a také při zvětrávání. Zvětrávání jsou částečně odolné. Využití: důležité suroviny. Mastek Pyrofylit

4. Shrnutí Fylosilikáty a především slídy jsou velmi důležité horninotvorné minerály využívané často k různým petrogenetickým i geochemickým závěrům. dvojvrstevné struktury (vzácnější) kaolinit trojvrstevné struktury (častější) slídy, chlority, smektity trioktaedrické, kationty v oktaedrické vrstvě obsazují všechny oktaedrické pozice Příklady biotit (annit) K Fe3 Al Si3 O10 (OH)2  mastek - dioktaedrické, jsou obsazeny jen 2 ze 3 oktaedrických pozic (třetí je vakantní) muskovit K Al2 Al Si3 O10 (OH)2 pyrofylit