Evropská unie jako aktér sociální politiky Přednáška předmětu Úvod do sociální politiky

2 Evropská unie jako aktér sociální politiky Historie zapojení EU do řešení otázek sociální politiky; politické, právní a institucionální aspekty jejího vlivu. Historie zapojení EU do řešení otázek sociální politiky; politické, právní a institucionální aspekty jejího vlivu. Programový rozměr tvorby politiky EU: Lisabonská strategie, otevřená metoda koordinace, společná memoranda o začleňování, národní akční plány sociálního začleňování Programový rozměr tvorby politiky EU: Lisabonská strategie, otevřená metoda koordinace, společná memoranda o začleňování, národní akční plány sociálního začleňování

3 Uspořádání a funkce institucí Evropské unie Evropský parlament Evropský parlament Rada EU Rada EU Evropská komise Evropská komise Soudní dvůr Soudní dvůr Účetní dvůr Účetní dvůr Evropský hospodářský a sociální výbor Evropský hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Výbor regionů Evropská ústřední banka Evropská ústřední banka Evropský veřejný ochránce práv Evropský veřejný ochránce práv Evropská investiční banka Evropská investiční banka …

4 Sociální rozměr Evropských společenství/Evropské unie: Milníky RokUdálost 1957 Římská smlouva 1974 Rezoluce Rady ministrů 1986 Společný evropský akt 1989 Charta sociálních práv 1992 Maastrichtská smlouva o Evropské Unii s přílohou Dohoda o sociální politice 1993 Společný evropský trh Dva dokumenty (Zelená kniha 1993 a Bílá kniha 1994), dokumenty o evropské sociální politice, dva akční plány sociální politiky ( , )

5 Pokračování 1997Amsterodamská smlouva 2000Lisabonská smlouva 2005+Osud Smlouvy o Ústavě pro Evropu

6 1957: Římská smlouva Smlouva se soustředila hlavně na cíle ekonomické (a následně politické) integrace. Sociální agenda zahrnovala: Volný pohyb pracovní síly Volný pohyb pracovní síly Stejné mzdy a platy mužům i ženám Stejné mzdy a platy mužům i ženám Podpora odborného vzdělání Podpora odborného vzdělání Založení Evropského sociálního fondu (ESF) na pomoc zaostávajícím hospodářským oblastem Založení Evropského sociálního fondu (ESF) na pomoc zaostávajícím hospodářským oblastem Podpora úzké spolupráce při tvorbě sociální politiky Podpora úzké spolupráce při tvorbě sociální politiky

7 1974: Rezoluce Rady ministrů Iniciace programu sociálních akcí: Podpora plného a kvalitnějšího zaměstnání Podpora plného a kvalitnějšího zaměstnání Zlepšování životních a pracovních podmínek Zlepšování životních a pracovních podmínek Sociální dialog mezi zaměstnavateli a zaměstnanci Sociální dialog mezi zaměstnavateli a zaměstnanci Společné rozhodování řídících pracovníků a zaměstnanců v ekonomických a sociálních záležitostech Společné rozhodování řídících pracovníků a zaměstnanců v ekonomických a sociálních záležitostech Slaďování národních systémů sociálního zabezpečení pro usnadnění volného pohybu pracovní síly Slaďování národních systémů sociálního zabezpečení pro usnadnění volného pohybu pracovní síly

8 1986: Společný evropský akt 1989: Charta sociálních práv 1993: Společný evropský trh Společný evropský akt: Regulace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci kvalifikovanou většinou hlasů Regulace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci kvalifikovanou většinou hlasů Zavádění sociálního dialogu na úrovni Evropského společenství Zavádění sociálního dialogu na úrovni Evropského společenství Společná charta základních sociálních práv zaměstnanců: členské státy musejí plnit základní normy sociální ochrany prostřednictvím „měkkého“ zákonodárství Společný evropský trh: jeho součástí byl akční program rozvoje jeho sociálního rozměru; zahájil konzultační proces zprostředkovaný sociálním dialogem

9 Jednotná charta základních sociálních práv zaměstnanců článekpráva 1-3 Volný pohyb 4-6Odměňování 7-9 Zlepšování životních a pracovních podmínek 10 Sociální ochrana Svoboda sdružování 15 Odborné vzdělávání 16 Rovné zacházení s muži a ženami Informování, konzultace a spoluúčast 19 Zdraví a bezpečnost Ochrana dětí a mládeže 24-25Senioři 26Hendikepovaní Aktivity členských zemí (implementace)

: Maastrichtská smlouva a následné dokumenty 1992: Maastrichtská smlouva o Evropské Unii s přílohou Dohoda o sociální politice Podpora zaměstnanosti Podpora zaměstnanosti Zlepšování životních a pracovních podmínek Zlepšování životních a pracovních podmínek Řádná sociální podpora Řádná sociální podpora Dialog mezi managementem a zaměstnanci Dialog mezi managementem a zaměstnanci Rozvoj lidských zdrojů Rozvoj lidských zdrojů Boj proti vylučování Boj proti vylučování Úloha Evropské komise: sledování sociální situace, poradní úloha, podpora spolupráce, podpora politické koordinace, nastavení minimálních sociálních standardů : dva dokumenty (zelená kniha 1993 a Bílá kniha 1994), dokumenty o evropské sociální politice, dva akční plány sociální politiky ( , )

11 Pokračování : dva dokumenty (zelená kniha 1993 a Bílá kniha 1994), dokumenty o evropské sociální politice, dva akční plány sociální politiky ( , )

: Amsterodamská smlouva Začlenění Dohody o sociální politice do hlavního textu Amsterodamské smlouvy: Boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství či přesvědčení, invalidity, věku nebo sexuální orientace. Boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství či přesvědčení, invalidity, věku nebo sexuální orientace. Veřejné zdraví, komplementární úloha Evropské unie ve zdravotnictví. Veřejné zdraví, komplementární úloha Evropské unie ve zdravotnictví. Koordinace a spolupráce v rámci národní politiky zaměstnanosti. Koordinace a spolupráce v rámci národní politiky zaměstnanosti. Otevřená metoda koordinace: Volba politiky zůstává na národní úrovni a evropská legislativa je explicitně vyloučena. Volba politiky zůstává na národní úrovni a evropská legislativa je explicitně vyloučena. Volba národní politiky je definována jako předmět společného zájmu. Volba národní politiky je definována jako předmět společného zájmu. Úsilí se soustředí na dosažení společných cílů a ukazatelů dosažených výsledků. Úsilí se soustředí na dosažení společných cílů a ukazatelů dosažených výsledků. Vlády jsou ochotné postoupit své plány srovnávací diskusi a posouzení na společné úrovni. Vlády jsou ochotné postoupit své plány srovnávací diskusi a posouzení na společné úrovni. Koordinace závisí na dobrovolné spolupráci a nedochází k žádným formálním sankcím. Koordinace závisí na dobrovolné spolupráci a nedochází k žádným formálním sankcím.

13 Evropský sociální model „Evropský sociální model charakterizují zejména systémy poskytující vyšší úroveň sociální ochrany, odpovídající místo sociálního dialogu a služeb obecného zájmu včetně činností, významných pro sociální soudržnost. To vše dnes překlenuje rozdílnost sociálních systémů členských států a vychází ze společného rámce hodnot, jako jsou demokracie, práva jednotlivců, svobodné kolektivní vyjednávání, rovné příležitosti a sociální podpora a solidarita.“ (Závěry předsednictva vrcholné schůzky v Nice (2000) citované v Adnett – Hardy 2005:2-3 )

: Lisabonská strategie Cíl: „Učinit z EU nejkonkurenčnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku na světě, schopnou trvale udržitelného ekonomického růstu, s více a lepšími pracovními příležitostmi a větší sociální soudržností“ v roce 2010 pomocí… …přípravy přechodu ke znalostní ekonomice a společnosti (informační a komunikační technologie, výzkum a vývoj, vzdělávání, inovační procesy) …přípravy přechodu ke znalostní ekonomice a společnosti (informační a komunikační technologie, výzkum a vývoj, vzdělávání, inovační procesy) … modernizace Evropského sociálního modelu, investic do lidských zdrojů a potírání sociálního vyčleňování … modernizace Evropského sociálního modelu, investic do lidských zdrojů a potírání sociálního vyčleňování … uplatňování vhodných makroekonomických nástrojů. … uplatňování vhodných makroekonomických nástrojů.

15 Pokračování Götteborský summit v roce 2001 přijal širší interpretaci trvale udržitelného rozvoje, spočívající na ekonomickém, sociálním a ekologickém pilíři. Cíl trvale udržitelného rozvoje byl nadřazen předchozím cílům Lisabonské strategie. Hlavním nástrojem Lisabonské strategie je otevřená metoda koordinace.

16 Evropská unie jako aktér tvorby sociální politiky Základní literatura: Munková, G. a kol. (2004) Sociální politika v evropských zemích. Praha: Karolinum. Munková, G. a kol. (2004) Sociální politika v evropských zemích. Praha: Karolinum. Národní akční plán sociálního začleňování (2005) Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Národní akční plán sociálního začleňování (2005) Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Potůček, M.: Evropské a národní strategie sociálního začleňování. (Odevzdáno do tisku, 2006) Potůček, M.: Evropské a národní strategie sociálního začleňování. (Odevzdáno do tisku, 2006)