Rané baroko Mgr. Jakub Tomala

Obsah Itálie Vznik opery Instrumentální hudba Německo Anglie

Itálie koncertantní styl – vícesborovost v Benátkách někteří skladatelé stojí mezi oběma epochami – např. Giovanni Gabrieli např. Gabrieliho moteta (Jubilate deo, O Jesu mi dulcissime), jeho instrumentální skladba Sonata pian e forte

Vznik opery Florentská Camerata – kruh vzdělanců, od 70. let 16. stol., diskutovali o hudbě v antickém dramatu Vincenzo Galilei – loutnista, skladatel, otec slavného astronoma Jacopo Peri – první opera Dafné (1598) srozumitelnost textu, jednohlas, doprovod nástrojem (loutna, harfa…)

Vznik opery tři základní zdroje pro vznik opery: intermedia – hudební vložky divadelních her, uplatnění monodie ještě před operou (ale i vícehlasy) madrigalová komedie – obliba v celém 16. stol., monology či dialogy zpívány herci za jednoduchého doprovodu nástroje monodie - jednohlas

Vznik opery monodie se rychle objevuje i v dalších italských hudebních městech – Řím Claudio Monteverdi (1567 – 1643) svou první tištěnou sbírku vydal jako patnáctiletý madrigaly – ještě polyfonní, avšak geniální, novátorské (např. disonance ve IV. knize madrigalů – o rozcházení), důraz kladen na vyjádření textu pomocí hudby

Vznik opery – Claudio Monteverdi z jeho oper se v úplnosti dochovaly jen tři L‘Orfeo – 1607, jeho první opera L‘Arianna – dochovalo se slavné lamento (Nářek Ariadnin) působí jako kapelník chrámu sv. Marka v Benátkách, kde je postaven první kamenný operní dům (dříve jen na šlechtických dvorech) v r. 1637 Odysseův návrat a Korunovace Poppeina (závěrečné dueto Nerona a Poppey Pur Ti miro)

Instrumentální hudba v baroku se dovršil proces osamostatnění instrumentální hudby klávesové nástroje (varhany, cembalo) loutnová hudba housle – konstrukčně se zdokonalily (Amati, Guarneri, Stradivari)

Německo z Itálie se nové proudy rychle šířily do Německa němečtí skladatelé v Itálii studovali, Italové také v Německu našli uplatnění Heinrich Schütz (1585 – 1672) studoval u G. Gabrieliho napsal první německou operu (nedochovala se) hlavní kapelník drážďanské kapely jako Monteverdi skládá i ve starém stylu - polyfonně

Anglie na přelomu 16.-17. stol. se v Anglii v hudbě neděje nic přelomového v oblibě anglický madrigal John Dowland (1563 – 1626) jeden z nejvýznamnějších loutnistů historie

Seznam použitých zdrojů KAČIC, Ladislav. Dějiny hudby. Vyd. 1. Překlad Vít Roubíček. Praha: Ikar, 2009, 383 s. ISBN 978-802-4912-660. VRKOČOVÁ, Ludmila. Slovníček základních hudebních pojmů. 1. vyd. [Praha: nákladem vlastním], 1994, 221 s. ISBN 80-901-6111-1.