1. Zná Pán ty, kdo jsou jeho, | z všech národů a stran; | ať zbaveni snad všeho, | ví dobře o nich Pán. | Je zhouba nepohltí, | on provede je vším | neb v životě i smrti | jsou jeho vlastnictvím, neb v životě i smrti jsou jeho vlastnictvím.
2. Jsou vírou známi jemu: | co zrakem neuzří, | v tom Neviditelnému | se cele dověří. | Jich víra v jeho Slovu | svou sílu má i vznik, | v něm utvrdí se znovu, | když hrozí protivník, v něm utvrdí se znovu, | když hrozí protivník.
3. On podle lásky zná je, | již vzbudil láskou svou | a jež vždy puzena je | být jemu podobnou, | jež s jinými tak jedná, | jak on se sklonil k ní, | žehnána sama, žehná | i v těžkých zkoušek dni, žehnána sama, žehná | i v těžkých zkoušek dni.
4. On po boku jim stojí, | a tak svůj vede lid, | dá sílu, pevnost v boji, | by mohli zvítězit. | Až běh svůj dokonají, | u něho spočinou | tam v nadehvězdném kraji, | jenž jest jim otčinou, tam v nadehvězdném kraji, | jenž jest jim otčinou.