1.Voláme z hlubokosti, | z žaláře temného, | lkajíce zde v úzkosti | v tom údolí pláče truchlivého.
2. K tobě, Králi, Pane náš, | k tobě jedinému, | který v nebi přebýváš, | dolů patříš | k lidu souženému.
3. My sic dobrotivého | tebe Otce známe, | avšak spravedlivého | tvého soudu | velmi se lekáme.
4. Ó, prosíme, uslyšiž | žalostné volání, | svých uší k nám nakloniž, | lítostivé | naše viz pokání!
5. Hříchů tak rozvodnilých, | jimž počtu nevíme, | proti tobě činěných | v těle, v duchu, | velmi se děsíme.
6. Chtěl-li bys jich šetřiti | září oka svého, | ovšem vyhledávati, | kdož ostojí? | Přemůžeš každého.
7. Lotra pozdní volání | srdce zkroušeného | dobrotivě vyslyšels, | mile přijal | do království svého.
8. Pane, v duchu sevřeni | na tebe čekáme | a v těžkém zarmoucení | v tomto světě | v tebe vždy doufáme.
9. Tys ze všech nepravostí | mocný vyprostitel, | obtížených žalostí | a kajících | sám tys potěšitel.
10. Potěšuj také nyní | srdce zkroušeného, | nad mnohými vinami | dnem i nocí | těžce lkajícího.
11. A přiveď po cestách svých | života milosti | v nebe do stanů věčných, | Pane Kriste, | k té věčné radosti.