Úvod do romantismu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Alexandr Šťastný, dipl. um. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Romantismus   umělecký směr konce 18. a zejména první poloviny 19. století jeho vznik souvisí s přechodem od feudalismu ke kapitalismu Velká francouzská revoluce (1789–1799), jenž začala dobytím Bastily 14. července 1789, vnáší nové myšlenky do filozofie i umění a tím vytváří podmínky pro vznik romantismu [obr. 1]

Jestliže předcházející klasicismus a osvícenecký racionalismus vycházely z naprosté důvěry v rozum, pak romantismus představuje vítězství citu a fantazie nad rozumem. J. J. Rousseau (1712–1778) – francouzský filozof a spisovatel: „cit je neméně důležitý než rozum“ [obr. 2]

Zakladatelé romantismu: Ernst Hoffmann (1776–1822) – spisovatel, malíř, skladatel, znám především jako spisovatel fantastických příběhů, z oper nejlepší Undine Louis Spohr (1784–1859) – proslulý houslista a dirigent, znám svými houslovými koncerty (15) a houslovou školou, koncertoval též v Praze, jeho opera Faust zde měla v roce 1816 premiéru [obr. 3] [obr. 4]

Romantismus v jednotlivých uměleckých oborech: Literatura – u nás K. H. Mácha, F. L. Čelakovský, B. Němcová v Německu H. Heine v Rusku A. S. Puškin, M. J. Lermontov v Polsku A. Mickiewicz [obr. 5] [obr. 6] [obr. 7]

Malířství – ve Francii E. Delacroix, u nás J. Mánes (1820–1871); J Malířství – ve Francii E. Delacroix, u nás J. Mánes (1820–1871); J. Navrátil s příznačnou zálibou v krajinomalbě Architektura – nepřináší ryze nové prvky, ale nachází inspiraci zejména ve středověké architektuře – neogotika (např. zámek Hluboká) [obr. 8] [obr. 9] [obr. 10] [obr. 11]

Inspirační zdroje romantismu: zájem o přírodu lidová kultura – kult lidového tance a písně historické náměty, především rytířský středověk báje, pohádky orientální náměty pro tuto dobu je příznačný růst vlasteneckého cítění dochází ke vzniku národních škol, zejména ve státech střední a východní Evropy

Hudba od počátku 19. století byla hudba považována za nejvýznamnější obor umění, neboť dokázala nejlépe ze všech umění vyjádřit nálady, touhy, fantazie hudba působila bezprostředně na city posluchače a měla největší schopnost svými specifickými prostředky umělecky ztvárnit nový filosofický názor vyvyšující cit nad rozum, nový vztah člověka k životu a společnosti s utvářením národního sebevědomí měšťanstva, které se ztotožňovalo s národem, souvisí hledání uměleckých prostředků k vystižení národního charakteru hudby otázku národní osobitosti řešil raný hudební romantismus příklonem k lidové hudební tvořivosti a hledáním inspiračních zdrojů v životě venkovského lidu

Nástroje početnější a mohutnější romantický orchestr a snaha o hudební vyjádření nového estetického ideálu si vyžádaly zdokonalování a stavbu nových nástrojů, obohacujících instrumentální skladbu novou zvukovou barevností vznikl mj. saxofon, stavěly se nové žesťové nástroje, především trubky a tuby zvětšených tónových rozsahů zdokonaloval se klapkový mechanismus fléten a nástrojů plátkových, u trubek se zavedením dírek a klapek doplnily přirozené tónové řady lesní rohy byly jako první žesťové nástroje r. 1814 opatřeny ventily s růstem technických nároků na výkon orchestru souvisí důležitost dirigenta jako osobnosti, která interpretuje vlastní pochopení hrané skladby

klavír dosáhl dalšího konstrukčního zdokonalení ve Vídni a také v Paříži, kde zejména stavitel pian Pleyel od roku 1807 zásoboval trh nástroji odpovídajícími francouzskému vkusu

[obr. 12] [obr. 13] [obr. 14] [obr. 15]

[obr. 16]

hudebních nástrojů v belgickém Brusselu ] [Klavír Ignáce Pleyela z roku 1831, na který hrál F. Liszt, dnes vystaven v Muzeu hudebních nástrojů v belgickém Brusselu ] [obr. 17]

Společnost v době raného romantismu se již zcela změnila funkce hudby ve společnosti hudební produkce koncertní a scénické byly zpřístupněny ve veřejných divadlech a koncertních síních každému zájemci, který zaplatil vstupné z aristokratických sídel do měšťanského prostředí se také rozšířila obliba domácího muzicírování amatérský zájem se zde soustředil především na sborový a sólový zpěv, na hru komorní a sólovou

s rozvojem veřejného hudebního života stoupala hudební proslulost měst, která pravidelně navštěvovali skladatelé a koncertní umělci z celé Evropy (Paříž, Vídeň, Londýn, Petrohrad, Výmar, Drážďany) zároveň vzrůstal počet hudebních institucí a spolků, které organizovaly hudební život ve městech vznik profesionálních a amatérských orchestrů, pěveckých sborů a operních souborů vyvolal potřebu výchovy hudebníků a pěvců tuto úlohu rychle přebíraly od soukromých hudebních škol konzervatoře, organizované jako odborné hudební školy pečující o systematickou výchovu profesionálních hudebních umělců

Charakteristické znaky v hudbě: kult programní hudby – hudebními výrazovými prostředky popisuje mimohudební program = zvukomalba mimohudební myšlenka často bývá vyjádřena specifickou formou motivu – např. „leitmotiv“ u R. Wagnera melodika – poetická, citová vypjatost až sentimentalita,nepravidelná stavba, vliv folklóru rytmus – bohatý, nepravidelný, trioly, synkopy, rytmy lidových tanců harmonie – ve službách výrazu, dochází k uvolnění klasického funkčního systému, chromatika, modulační pohyblivost, alterované akordy, septakordy (oblíben zmenšený)

forma – uvolněnost klasicky přísných forem ve službách mimohudebního programu, oblíbené poetické útvary jako fantazie, písně beze slov apod. instrumentace – snaha o novou barevnost, v oblibě lesní roh, anglický roh, klarinet, basklarinet

Rozdělení romantismu: Raný vzniká v Německu, typický je vznik menších forem a) starší větev romantiků – C. M. Weber – tvůrce raně romantické opery F. Schubert – tvůrce raně romantické písně b) mladší větev romantiků – R. Schumann – romantická píseň, programní klavírní skladba F. Mendelsson-Bartholdy – programní orchestrální předehra F. Chopin

Novoromantismus vzniká ve třicátých letech ve Francii, dochází ke vzniku velkých romantických forem H. Berlioz – tvůrce programní symfonie F. Liszt – tvůrce symfonické básně R. Wagner – opera jako hudební drama do tohoto období rovněž patří vznik národních škol: česká (Smetana, Dvořák), ruská (Glinka, Mocná hrstka) školy severské (Grieg, Sibelius) klasicko-romantickou hudební syntézu představují J. Brahms a Bruckner nastává další vývoj opery s vrcholem v díle Verdiho

Pozdní romantismus poslední třetina 19. století C. Franck G. Mahler R. Strauss

Obrázková příloha: [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prise_de_la_Bastille.jpg> [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jean-Jacques_Rousseau_(painted_portrait).jpg> [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:ETA_Hoffmann_2.jpg> [cit. 2012-09-07]. C Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Spohr-autoportrait.jpg> [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Vil%C3%ADmek_-_Karel_Hynek_M%C3%A1cha.jpg> [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Vil%C3%ADmek_-_Franti%C5%A1ek_Ladislav_%C4%8Celakovsk%C3%BD.jpg> [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Vil%C3%ADmek_-_Bo%C5%BEena_N%C4%9Bmcov%C3%A1.jpg> [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_M%C3%A1nes,_1860.jpg> [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_M%C3%A1nes_kresba.jpg>

MRAZ, Maros. [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prag_-_Rathausuhr_Monatsarbeiten.jpg> LOUW, P. H. [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hluboka01.jpg> KRUSPE. [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:KruspeKatalog1933.jpg > [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schreitter_von_Schwarzenfeld_Der_musikalische_Versuch.jpg > [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:French-horn.png > [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tenorsax.jpg > [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:FORMA%C3%87%C3%83O.jpg > [cit. 2012-09-07]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ignace_Pleyel,_Paris,_1831_-_Musical_Instrument_Museum,_Brussels_-_IMG_3836.JPG>

Zdroje: PŘIBYLOVÁ, Lenka. Dějiny hudby. Teplice, 1994. SMOLKA, Jaroslav a kolektiv. Dějiny hudby. 1. vyd. Brno: TOGGA agency, 2001. ISBN 80-902912-0-1.