Marginalismus, Lausannská, Cambridgská škola Američtí a švédští marginalisté Představitelé

Základní charakteristika Subjektivita, subjektivnost rozhodování, náklady obětované příležitosti Problém alokace vzácných zdrojů Klíčovou roli hraje spotřebitel – orientace na D

Předchůdci marginalismu Daniel Bernoulli (1700-1782): problematika mezní užitečnosti, mezní užitek z výhry je menší než mezní užitek z prohry Augustin Cournout (1801-1877): poprvé křivka D, firma maximalizuje MR, model oligopolu Jules Dupuit (1804-1866): spotřebitelský přebytek Wilhelm Gossen (1810-1858): zákon klesajícího mezního užitku, teorém racionálního spotřebitele (MU1/P1 = MU2/P2), porovnání MU a MC

William Jevons (1835-82) Klíčový představitel marginalismu Neměl bezprostředně pokračovatele Člověk maximalizuje slasti (MU), minimalizuje strasti (MC) Hodnota záleží na MU MU jako derivace TU

Lausannská škola Universita v Lausanne Leon Walras Vilfredo Pareto John Hicks (neučil zde, zprostředkoval vliv do GB)

Leon Walras (1834-1910) Model všeobecné ekonomické rovnováhy – trhy se vyčišťují, jednotlivé ekonomické veličiny na sobě závisí Rovnováha spotřebitele (MU1/P1 = MU2/P2) Poptávkové a nabídkové křivky závisí nejen na P daného statku, ale i na P ostatních statků Trh kapitálu – nabídky a poptávky po kapitálových statcích. V modelu je více rovnic (o jednu rovnici) než neznámých. Rovnice jsou ale vzájemně závislé. Platí potom: nastane-li rovnováha na x-1 trzích z x trhů, musí nastat i na posledním trhu.

Problémy modelu rovnováhy Rovnováha je statická – pokud dojde k jakékoliv exogenní změně, je narušena Teprve nerovnováha vytváří podnikatelské příležitosti Pokud je nerovnováha a obchoduje se za nerovnovážné ceny, mění se Y osob, zásoba VF i statků, jež mají k dispozici, čili mění se i předpoklady pro dosažení rovnováhy Valras byl kardinalista.

Vilfredo Pareto (1848-1923) Pareto byl ordinalista Indiferenční křivky, MRSC Rovnováha – prostřednictvím krabicového diagramu. Paretovské zlepšení, paretovská efektivnost. Walrasův model je paretovsky efektivní. Závisí na počátečním rozdělení statků a VF. Pokud by bylo jiné, bylo by dosaženo jiné rovnováhy. Jednotlivé rovnováhy nelze porovnat, nelze porovnávat užitky interpersonálně. Teorie kompenzačních plateb.

John Hicks (1904-1989) NC (1972) Linie rozpočtu, grafické vyjádření optima spotřebitele, MRSC Substituční a důchodový efekt – včetně grafického znázornění Izokvanty a izokosty, MRTS, odvození PPF Podmínky všeobecné rovnováhy - ve spotřebě: rovnost MRSC, ve výrobě rovnost MRTS, celkově: MRSC = MRTP

Cambridgská škola Universita v Cambridge (UK) Alfred Marshall Arthur C. Pigou Monopolistická konkurence

Alfred Marshall (1842-1924) Zásady ekonomie (1890) Metoda dílčí rovnováhy Odvození D – klesající část křivky MU Elasticita poptávky Spotřebitelský přebytek Teorie nákladů – reálné náklady (nepříjemnosti, strasti …) – za použití VF (tedy za náklady) musí být vlastník VF kompenzován Firma v krátkém a dlouhém období, křivky FC, VC, TC, AC, AVC, AFC, MC Optimum firmy MC = MR Bod uzavření firmy a bod zvratu Tržní S a D, tržní rovnováha

Arthur C. Pigou (1877-1959) Spotřebitelský přebytek Problematika externalit – návrh řešit je zdaněním Teorie peněz: poptávka po penězích jako fce důchodu (Y) - neuvažuje vliv i Pigoův efekt: pokles P (cenové hladiny) zvyšuje reálnou hodnotu zůstatků

Problematika monoplistické konkurence Joan Robinsonová (1903-83) Edward Chamberlin (1899-1967) Grafy monopolu, oligopolu a monopolistické konkurence, charakteristika nedokonalé konkurence obecně

Američtí marginalisté John Bates Clark (1848-1937) - toerie mezní produktivity, zákon klesajících mezních výnosů, poptávka po výrobních faktorech Irwing Fisher (1867-1947) - teorie úroku: i je dána objektivně (křivkou investičních příležitostí) a subjektivně (IC křivkami současné a budoucí spotřeby) - kvantitativní teorie peněz - vztah mezi nominální a reálnou úrokovou mírou

Švédští marginalisté Knut Wicksell (1851-1926) - teorie kapitálu: prohlubování kapitálu (zvětšuje se množství kap. statků) nebo rozšiřování kapitálu (zvětšuje se doba, po kterou jsou kap. statky používány). - teorie peněz a hospod. cyklu: ↑M →↓i, přičemž w (zpočátku) non↑ → I, později rostou w a další C →↓EP Gustav Cassel (1866-1945) - teorie parity kupní síly - teorie hospodářského růstu (reálné faktory)