SILNIČNÍ CYKLISTIKY Fyziologické aspekty PhDr. Michal Botek, Ph.D.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
HORMONÁLNÍ REGULACE ZÁTĚŽE
Advertisements

Fyziologie- dýchací systém v zátěži
KARDIORESPIRAČNÍ ADAPTACE NA TRÉNINK
ÚNAVA A ZOTAVENÍ.
Reakce a adaptace oběhového systému na zatížení
Otázky z fyziologie – přednášky
Fyziologické aspekty PA dětí
METABOLISMUS KOSTERNÍCH SVALŮ BĚHEM TĚLESNÉ PRÁCE
Obecná charakteristika krve jako tekuté tkáně. Funkce krve.
ZÁTĚŽOVÉ VYŠETŘENÍ Robergs a Roberts – EXERCISE PHYSIOLOGY.
METABOLICKÁ ADAPTACE NA TRÉNINK
Fyziologie tělesné zátěže-oběhový systém
C licence FAČR Biomedicínské aspekty pohybových aktivit.
RESPIRAČNÍ REGULACE BĚHEM ZÁTĚŽE
Zásady výživy sportovce
VYTRVALOSTNÍ SCHOPNOSTI. VYTRVALOST SCHOPNOST PROVÁDĚT POHYBOVOU ČINNOST PO DLOUHOU DOBU SCHOPNOST ODOLÁVAT ÚNAVĚ PŘEKONÁVAT VZDÁLENOST URČITOU INTENZITOU.
Žena a sport.
TĚLESNÁ PRÁCE Glykémie v průběhu zátěže závisí na rovnováze mezi spotřebou glukózy ve svalech a jejím uvolňování z jater V klidu je glukóza uvolňována.
Steroidní hormony Dva typy: 1) vylučované kůrou nadledvinek (aldosteron, kortisol); 2) vylučované pohlavními žlázami (progesteron, testosteron, estradiol)
Fyziologické aspekty cyklických sportů: SILNIČNÍ CYKLISTIKA SILNIČNÍ CYKLISTIKA PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc.
Fyziologické aspekty sportovních her:
KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM A ZATÍŽENÍ
Měření anaerobní kapacity
Pitný režim sportovce Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
Žlázy s vnitřní sekrecí
Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž
BĚHŮ NA KRÁTKÉ, STŘEDNÍ A DLOUHÉ DISTANCE
Pohybová aktivita a obezita
Homeostáza a termoregulace
Nadledvina - glandula suprarenalis
Sportovní trénink jako proces bio-psychosociální adaptace
FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY SPORTOVNÍCH HER: LEDNÍ HOKEJ
Přetížení a přetrénování Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
CYKLUS KYSELINY CITRONOVÉ KREBSŮV CYKLUS
Metabolický a respirační práh
Fyziologické aspekty sportovních her:
Fyziologické Aspekty Cyklických Sportů
© Tom Vespa. Měkota Je to soubor předpokladů provádět aktivitu: a) určitou nižší intenzitou co nejdéle b) stanovenou dobu (vzdálenost) co nejvyšší intenzitou.
Rychlostní disciplíny MUDr.Kateřina Kapounková
VYTRVALOST Mgr. Michal Botek, Ph.D. Centrum kinatropologického výzkumu.
ROZVOJ VYTRVALOSTI David Zahradník, PhD.
Dýchací systém.
Spirometrie Spirometry.
Fyziologické dispozice dětí, žen a seniorů pro cvičení a sport
Výpočet denního energetického výdeje
Termoregulace Člověk je tvor homoiotermní
Fyziologické Aspekty Cyklických Sportů
METABOLISMUS.
METABOLICKÁ CHARAKTERISTIKA VÝKONU METABOLICKÉ KRYTÍ PODÍL AEROBNÍHO a ANAEROBNÍHO KRYTÍ.
SPECIFICKÉ ADAPTACE NA ZÁT Ě Ž ADAPTACE ENERGETICKÝCH ZÁSOB FUNKČNÍ ADAPTACE (aerobní, anaerobní kapacita) FUNKČNÍ ADAPTACE (smysly) MORFOLOGICKÉ ZMĚNY.
Název a kód: FYZIOLOGIE ASEBS Rozsah: Konzultační hodiny: Ukončení: ???? Mgr. Bernaciková – pouze po domluv ě mailem 8x p ř ednáška + 8x seminá ř za semestr.
EXKRECE Během zátěže – narušení homeostázy – regulační mechanismy (exkrece je součást) Vylučování katabolitů (většinou látek pro tělo nepotřebných) A)
Fyziologie sportovních disciplín
Výživa běžců.
PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc METABOLISMUS Sacharidů a Lipidů Prezentace obsahuje materiály vypracované doc. MUDr. Pavlem.
e-kniha Kondiční trénink - fyziologické aspekty
Transportní systém PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta Tělesné kultury, Univerzity Palackého.
Vytrvalostní schopnosti (endurance abilities, Ausdauerfähigkeit)
Fyziologie dětí Mgr. Lukáš Cipryan.
Fyziologické aspekty PA dětí
Fyziologie zátěže úvodní hodina
Zátěžové testy aerobních schopností Stanovení ANP W170 VO2max
Fyziologie ASEBS Martina Bernaciková.
Spirometrie Spirometry.
Bazální metabolismus Výpočet denního energetického výdeje
Anaerobní práh.
Fyziologické aspekty sportovních her:
VYTRVALOST Michl Lehnert.
KONDIČNÍ PŘÍPRAVA Michal Lehnert.
Fyziologie sportovních disciplín
Transkript prezentace:

SILNIČNÍ CYKLISTIKY Fyziologické aspekty PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

Základní charakteristika cyklický pohyb + kontinuální zatížení profesionální cyklista najede T + Z 30 000 – 35 000 km.rok-1 Tour de France: 21 dní (~100 hodin závodu) a ~3500 km profi závodní kalendář: únor – srpen (září) 1 den (~250 km) 7 denní (4-5 dní po sobě jdoucích etap 150 – 200 km + časovka 3 největší závody trvající 3 týdny : Giro d´Italia : Tour de France : Vuelta a Spaña 21 etap (~200 km nebo 4 – 5 hodin), 1-2 den volno; 3500 – 4000 km !!!

Somatické determinanty výkonu % TUKU HMOTNOST VÝŠKA FRONTÁLNÍ PLOCHA PLOCHA TĚLA BMI (Lucia et al., 2001)

Somatotyp cyklistů sprinteři ~ 180 cm/80-85 kg kratší nohy - akcelerace inklinace k mezomorfii cyklisti na 1 km ~185cm/90 kg delší nohy než sprinter zastoupení tělesného tuku 3 – 8 % cyklisti na 4 km ~180-190cm/75-85 kg štíhlí + dlouhé nohy

Antropometrická charakteristika Grasgeuber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. C Press: Brno.

Antropometrická charakteristika specialista na časovku nebo rovinatý terén : vyšší postava (180 – 185 cm) : hmotnost 70 – 75 kg : BMI ~22 kg.m2

Antropometrická charakteristika specialista do kopců neboli ,,vrchař“ : nižší postavy (175 – 180 cm) : hmotnost 60 – 66 kg : BMI ~19-20 kg.m2

NEJVÍCE ZATĚŽOVANÉ SVALOVÉ SKUPINY + ZRANĚNÍ PÁDY odřeniny zlomeniny (klíční kost, zápěstí, prstů) poranění hlavy bolesti zad chronické záněty (šourek, varlata, nadvarlata) http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/

Distribuce svalových vláken podíl II.B vláken (%)

Specifikace a nároky závodních etap Rovina Horská etapa Časovka (Lucia et al., 2001)

ROVINATÁ ETAPA snížení odporu vzduchu – jízda ve vzduchovém pytli délka ~200 km nebo 4 až 5 hodin většinu času jízda v pelotonu ,,v balíku“ (150 -200 cyklistů) snížení odporu vzduchu – jízda ve vzduchovém pytli úspora energie až o 30 % prům. intenzita mírná – střední : 70 % <70 % VO2max : 25 % 70 – 90 % VO2max : 5 % > 90 % VO2max kadence: 90 rpm průměrná rychlost: 45 km.h-1 technika jízdy + vyhnutí se nehodě délka etapy + těžký převod (53 x 12-11) ↑↑ svalové únavy

Zdroje energetického krytí při zvyšující se intenzitě RQ sacharidů = 1 RQ = CO2 O2 1 g = 4,1 kcal RQ tuku = 0,7 1 g = 9,3 kcal (Hamar & Lipková, 2001) aerobní práh anaerobní práh

Tuky Triglyceridy (TG) jsou sloučeniny glycerolu a tři MK (nerozpustné ve vodě, ideální zásobárna energie) TG jsou rozkládány v  tukových, svalových nebo jaterních buňkách v tenkém střevě enzymem LIPÁZOU na glycerol a tři MK

Tuky MK přeměňují na acyly po prostoupení buněčnou membránou MK jsou transportovány pomocí albuminu krví Před vstupem do buňky se MK přeměňují na acyly po prostoupení buněčnou membránou se dostávají pomocí L-karnitinu do mitochondrií

VZNIK acyl-CoA MK + ATP + CoA Acyl-CoA + AMP + PPi energie acyl CoA syntetáza MK + ATP + CoA Acyl-CoA + AMP + PPi Mg2+

Acyl karnitin transferáza I II Cytoplazma Vnitřní membrána Matrix acyl-CoA Karnitin Karnitin acyl-CoA Acyl karnitin transferáza I II acylkarnitin acylkarnitin CoA CoA

ß-OXIDACE Tuky acetylkoenzym-A V mitochondriích jsou MK dekarboxylovány a dehydrogenovány acetylkoenzym-A a vstupují do Krebsova cyklu ß-OXIDACE

HORSKÉ ETAPY délka ~200 km a celková doba 5 – 6 hodin 3 – 5x stoupání (5-10 %) trvající 30 – 60 minut výkon je ovlivněn hmotností sportovce + kola >6 W.kg je nezbytný výkon pro elitní vrchaře valivý odpor roste při nižších rychlostech + nerovném terénu šlapání ve stoje – méně ekonomické kadence 70 rpm + IZ ~90 % VO2max (ANP) negativní vliv hypoxie (>1600 m.n.m) na aerobní výkon !!!

VYŠŠÍ NADMOŘSKÁ VÝŠKA A VYTRVALOSTNÍ VÝKON : klesá VO2max - snížen i vytrvalostní výkon od 1200 m.n.m. : Mexico 1968 (2300 m.n.m.): běhy >400 m horší výkony : 1500 m o 3 % : 5 a 10 km o 8 % : VO2max – pokles o 15 % : snížení parciálního tlaku O2 : iniciace zvýšení produkce EPO : trénink ve vyšší nadmořské výšce – hypobarická hypoxie

ČASOVKA rovinatý terén krátká, 5-10 km nebo 40 - 60 km největší úskalí – odpor vzduchu – důraz na aerodynamiku zaujmutí ideálního posedu + redukce frontální plochy prům. rychlost 50 km.h-1 po dobu 60 minut !!! : extrémní nároky na metabolismus IZ = 90 % VO2max : IZ >ANP více jak 50 % času kadence 90 rpm při těžkém převodu 53 x 12-11 prům. zatížení během 40 - 60 km ~350 W (nejlepší >400W)

ANAEROBNÍ ZISK – ATP PFK 3 ATP 2 ATP LDH 300 – 500 g GLYKOGEN A GLUKÓZA PFK Pyruvát 3 ATP 2 ATP LDH ATP + LAKTÁT + H+ : RYCHLÁ, ale NEHOSPODÁRNÁ cesta k získání ATP

Cesta Laktátu může být ve svalové tkáni, kde byl vytvořen (většinou bílá svalová vlákna) nebo ve tkáni, do které se dostal krví A) buď zpátky oxidován na pyruvát a rozložen v mitochondriích (Krebsově cyklu) a CO2, H2O a energii, B) nebo se z něj může zpětně vytvořit ZÁSOBNÍ GLYKOGEN (tzv. glukoneogeneze, tj. tvorba glykogenu z nesacharidových zdrojů)

Spiroergometrické vyšetření sledované parametry: ventilační – VT; V; DF; CO2; RQ; V/VO2, : kardiovaskulární – SF, TK : VO2, La : AP; ANP

Ventilační odpověď při stupňované práci do maxima Dynamika VT

Ventilační odpověď při stupňované práci do maxima Bod zlomu CO2

(hyperventilaci) a zvýšení CO2 ve vydechovaném vzduchu! PUFROVACÍ (NÁRAZNÍKOVÝ) SYSTÉM La - H+ H+ + HCO3 H2CO3 pH CO2 + H2O pCO2 v KRVI vede ke stimulaci dýchání (hyperventilaci) a zvýšení CO2 ve vydechovaném vzduchu! RQ > 1 !!!

Ventilační odpověď při stupňované práci do maxima V-slope metoda - ANP

Výsledek testu do vita maxima u elitního cyklisty ANP: 169-174 tep/min

Fyziologické parametry Vitální kapacita (pro výšku 175 – 180 cm) je 6 L V = 180 – 190 L.min-1 Anaerobní práh (ANP) odpovídá 90 % VO2max (Lucia et al., 2001) Conconiho test: Deflekční bod ANPc (cirkulační): 85 % SFmax

Fyziologické parametry maximální výkon podle druhu protokolu: : 400 – 450 W (6.0 – 6.5 W.kg) při zvyšování co 4 minuty : 450 – 500 W (6.5 – 7.5 W.kg) při zvyšování o 25 W.min-1 maximální aerobní kapacita (VO2max): : 5 – 6 L.min-1 nebo 70 – 80 ml.min-1kg-1 : nejvyšší hodnoty zjištěny u vrchařů (<70 kg) mechanická účinnost (40 - 100 rpm): 19,6 – 28,8 % (Åstrand, 2003)

Konstrukce laktátové křivky 4 až 8 stupňů : délka trvání každého stupně: 4-8 min : determinace AP (1.5-2.0 mmol/L) : determinace ANP (3.5-6.0 mmol/L) – exponenciální vzestup La AP ANP

Odpověď organismu na zatížení (Neumann et al., 2005)

Tréninkové dávky MONITOR SF WATTMETR (SRM)

METODY ZVYŠUJÍCÍ AEROBNÍ VÝKON : normobarická hypoxie (dusíkový stan) vs. : EPO – CERA (Continuous erythropoietin receptor activator) : krevní doping

ZMĚNY HEMOGLOBINU A HEMATOKRITU : hemoglobin (muži 135-174, ženy 116-163 g/L) : Hematokrit – objem formovaných krevních elementů (erytrocytů) vyjádřený v procentech celkového množství krve (upraveno podle: Wilmore J. H., 2004) : muži 40 – 54 %; ženy 36 – 48 % (Billet, 1990) (Neumann et al., 2005)

Termoregulace

Termoregulace je schopnost organismu udržovat stálou optimální teplotu (kolísání 35,8o C - 37o C). Tvorba tepla zejména v játrech a ve svalech, většinou jako vedlejší produkt při látkové výměně. Výdej tepla sáláním (v podobě infračervených paprsků) vedením (voda odvádí teplo lépe než vzduch) prouděním (vítr) odpařováním (pot)

Mechanismus, kterým ADH chrání organismus před ztrátou vody. 2. Pocení snižuje plazmatický objem; výsledkem je zvýšení koncentrace krve a zvýšení krevní osmolality 3. Zvýšení osmolality krve stimuluje hypotalamus 4. Hypotalamus stimuluje zadní lalok hypofýzy 1. Pohybová aktivita podporuje pocení 5. Zadní lalok hypofýzy produkuje ADH. 6. ADH působí na ledviny, zvyšuje prostupnost renálních tubulů a sběrných kanálků pro vodu; výsledek = zvýšená reabsorpce vody. 7. Objem plazmy se zvyšuje a osmolalita krve klesá. Mechanismus, kterým ADH chrání organismus před ztrátou vody.

Mechanismus působení Renin-Angiotenzin-Aldosteronového systému 3. Redukovaný objem krve v ledvinách stimuluje uvolňování reninu z ledvin. Renin napomáhá tvorbě angiotenzinu I, který je konvertován na angiotenzin II 2. Pocení redukuje objem plazmy a průtok krve ledvinami 1. Svalová aktivita podporuje pocení 4. Angiotenzin II stimuluje uvolňování aldosteronu z kůry nadledvin 5. Aldosteron zvyšuje resorpci Na a H20 z renálních tubulů 6. Plazmatický objem se zvyšuje Mechanismus působení Renin-Angiotenzin-Aldosteronového systému

Zotavení po tělesném zatížení Působení aldosteronu a ADH přetrvává 12 až 48 hodin po zátěži = = redukce produkce moči a ochrana organismu před další dehydratací Prolongované působení aldosteronu na reabsorpci sodíku zvyšuje jeho koncentraci nad normální hladinu = = zvýšená spotřeba vody

Rapidní pokles plazmatického objemu po ukončení zátěže. Změny plazmatického objemu během opakovaného zatížení a dehydratace v průběhu 3 dnů.

SPECIFICKÉ ADAPTACE Dráhová cyklistika – sprinty ↑ glykogenu, ATP, CP, hypertrofie vláken II.A a II.B, ↑ anaerobní kapacity, fc. pufrů , akt. anaerobních enzymů Silniční cyklistika ↑ glykogenu, aerobního metabolismu (enzymy, mitochondrie), ↑ úrovně ANP a VO2max, ekonomiky pohybu ↑ kapilarizace sv. vláken typu I. ↓ SFklid (bradykardie) + SFsubmax, DFklid (bradypnoe) excentrická hypertrofie srdce zvýšení ejekční frakce zvýšení aktivity vagu a pokles aktivity sympatiku (A + NA)

Děkuji za pozornost