Závislost Gibbsovy funkce na složení dG A = V A dp – S A dT + μ A dn A.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vícesložkové homogenní fáze (roztoky)
Advertisements

Tenze páry nad kapalinou a roztokem
Chemická termodynamika I
II. Věta termodynamická
Termodynamický popis oxidických systémů. Kategorie systému Nastavitelné veličiny Podmínka rovnováhy Veličiny určené rovnováhou Izolovaný (U m ), V m,
Základy termodynamiky
Ideální plyn velikost a hmota částic je vůči jeho objemu zanedbatelná, mezi částicemi nejsou žádné interakce, žádná atrakce ani repulse. Částice ideálního.
IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice.
Julius Robert von Mayer
Termodynamika materiálů
Celková změna entropie Proces dS celk > 0 dS celk = dS sys + dS ok dS sys + dS ok > 0 Rovnováha dS sys + dS ok = 0.
Základy termodynamiky
Chemická termodynamika II
Statistická mechanika - Boltzmannův distribuční zákon
Termodynamika Termodynamická soustava – druhy, složky, fáze, fázové pravidlo Termodynamický stav – rovnovážný, nerovnovážný; stabilní, metastabilní, nestabilní.
Plyny.
ROVNOVÁŽNÁ TERMODYNAMIKA MAKROZKUŠENOSTÍ K POPISU MAKROCHOVÁNÍ.
Fázové rovnováhy.
Fyzikální a analytická chemie
Termodynamika a chemická kinetika
Ideální plyn Michaela Franková.
FIFEI-11 Termika a termodynamika III Doc. Miloš Steinhart, UPCE 06.
Fyzikálně-chemické aspekty procesů v prostředí
Fyzika nízkých teplot 01 Zkapalňování plynů.
I. Věta termodynamická ΔU = U2 – U1 = W + Q dU = dQ + dW
Fázové rovnováhy Fáze je homogenní část soustavy oddělená od ostatních fází rozhraním, v němž se vlastnosti mění nespojitě – skokem. Soustavy s dvěma fázemi:
Izotermický a izochorický děj.
Schéma rovnovážného modelu Environmental Compartments
R O Z T O K Y.
Fyzikální systémy hamiltonovské Celková energie systému je vyjádřená Hamiltonovou funkcí H – hamiltoniánem Energie hamiltonovského systému je funkcí zobecněné.
TEPELNÁ ZAŘÍZENÍ TZ2 STANOVENÍ h,s, diagramy, termodynamické procesy a oběhy Poznámka: folie s „černým podkladem“ při studiu klidně přeskočte, jsou tématem.
Chemie anorganických materiálů I.
vyjádření koncentrace a obsahu analytu ve vzorku
Chemické a fázové rovnováhy v heterogenních systémech (2)
Fázové rovnováhy, fázové diagramy
okolí systém izolovaný Podle komunikace s okolím: 1.
Tenze páry nad kapalinou a roztokem
Termodynamika materiálů
Chemické a fázové rovnováhy v heterogenních systémech
FI-15 Termika a termodynamika III
Termodynamika materiálů Fázové diagramy binárních systémů
Termodynamika materiálů Model regulárního roztoku
Chemické výpočty II Vladimíra Kvasnicová.
Šíření vzruchu v živém organismu
teplota? indikátor teploty teplota? „teplota“ vařící vody.
Termodynamika materiálů Fázové diagramy binárních systémů
Termodynamika (kapitola 6.1.) Rozhoduje pouze počáteční a konečný stav Nezávisí na mechanismu změny Předpověď směru, samovolnosti a rozsahu reakcí Nepočítá.
Fyzikální chemie Masarykova Univerzita Brno Jan Vřešťál
První zákon Vnitřní energie ∆U = U 2 − U 1 1 J = 1 kg m² s – ² ∆U = q + w Intenzivní a extenzivní proměnné Intenzivní – kvalita Extenzivní – hmotný obsah.
vyjádření koncentrace a obsahu analytu ve vzorku
Termodynamika Základní pojmy: TeploQ (J) - forma energie Termodynamická teplotaT (K) 0K= -273,16°C - nejnižší možná teplota (ustane tepelný pohyb) EntropieS.
Ideální plyn velikost a hmota částic je vůči jeho objemu zanedbatelná, mezi částicemi nejsou žádné interakce, žádná atrakce ani repulse. Částice ideálního.
IDEÁLNÍ PLYN Rozměry molekul IP jsou ve srovnání s jejich střední vzdáleností od sebe zanedbatelné. Molekuly IP na sebe vzájemně silově nepůsobí mimo vzájemné.
Opakování Termodynamiky Fyzikální praktikum 2.  Termodynamika – nauka o zákonitostech přeměny různých forem energie v makroskopických systémech složených.
Joulův-Thomsonův jev volná adiabatická expanze  nevratný proces (vzroste entropie) ideální plyn: teplota se nezmění a bude platit: p1p1 V1V1 p 2 < p 1.
ZÁKLADNÍ UČEBNICE. ROZDĚLOVACÍ KOEFICIENT LÁTKY V SYSTÉMU OKTANOL - VODA c 1 (o) a c 1 (w) molární koncentrace rozpuštěné látky v oktanolové a vodné fázi,
¨ Vnější podmínky Objem V externí silová pole … Fenomenologická termodynamika Popisuje makroskopický stav Neuvažuje vnitřní stavbu hmoty okolí termodynamická.
Základní pojmy.
Fyzika kondenzovaného stavu
Elektrárny 1 Přednáška č.2 Výpočet účinnosti TE
Inovace a rozšíření výuky zaměřené
FYZIKÁLNÍ CHEMIE.
Základní hydrometalurgické operace
Inovace a rozšíření výuky zaměřené
ESZS Přednáška č.3 Stanovení účinnosti TE (TO) a maximální účinosti
KAPALNĚNÍ SUBLIMACE DESUBLIMACE
02 – Fluidní mechanika Petr Zbořil
Název školy: Gymnázium, Roudnice nad Labem, Havlíčkova 175, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
STAVOVÉ ZMĚNY IDEÁLNÍHO PLYNU.
Elektrárny 1 Přednáška č.3
Transkript prezentace:

Závislost Gibbsovy funkce na složení dG A = V A dp – S A dT + μ A dn A

Závislost Gibbsovy funkce na složení Plyny oddělené Plyny smísené

Závislost Gibbsovy funkce na složení

John Dalton p A = X A p Chemický potenciál

Závislost chemického potenciálu na složení μ A = μ A ° + RT ln X A G čisté = n A μ A ° + n B μ B ° G směs = n A μ A + n B μ B = n A (μ A °+ RT ln X A ) + n B (μ B ° + RT ln X B ) ∆G mís = G směs - G čisté = n A RT ln X A + n B RT ln X B = n RT (X A ln X A + X B ln X B )

Kapalné roztoky François Marie Raoult p A = X A p A * μ A (l) = μ A *(l) + RT ln X A

Zředěné kapalné roztoky William Henry p B = κ B X B

Zředěné kapalné roztoky

Pevné roztoky μ A (s) = μ A *(s) + RT ln X A G A id = n A (  A ° + RT ln X A )  B (s) =  B °(s) + RT ln X B G B id = n B (  B ° + RT ln X B ) G id = G A id + G B id = n A (  A ° + RT ln X A ) + n B (  B ° + RT ln X B )

Reálné roztoky A ↔ A ≡ B ↔ B ≡ … ≡ A ↔ B Reálné plyny fugacita f = γ p f → p a γ → 1 při p → 0 Ideální roztoky Čistý Směs

Reálné kapalné roztoky a A = γ A X A μ A = μ A * + RT ln γ A X A = μ A * + RT ln X A + RT ln γ A a A → X A γ A → 1 při X A → 1

Reálné zředěné kapalné roztoky μ B = μ B ° + RT ln a B a B → m B a γ B → 1 při m B → 0

Reálné pevné roztoky G re = G A re + G B re = n A (  A ° + RT ln a A ) + n B (  B ° + RT ln a B ) G re = n A (  A ° + RT ln  A X A ) + n B (  B ° + RT ln  B X B )  G re-id = n A RT ln  A + n B RT ln  B  G re-id = RT (n A ln  A + n B ln  B )  G re-id = RT (X A ln  A + X B ln  B )  G E =  G re-id

Vyjádření fugacitních a aktivitních koeficientů Plyny pV = nRT pV m = RT Z = 1 + b p + c p² + … Ideální Reálný – kompresní faktor Polynomy

Kapalné roztoky μ i = μ i-id + RT ln γ ± Debye-Hückel log γ ± = −|z + z − | A (I/m°) ½ I = ½ ∑z i 2 m i do I = 0,002 Güntelberg: do I = 0,1 Davies: I = 0,5 Debye-Hückel (roz.): do I = 0,1

Reálné pevné roztoky  G E = a + b X B + c X B 2 + d X B 3 Symetrické a = d = 0, b = – c = W  GE = W X B – W X B 2 = W X B (1 – X B ) = W X A X B  GE = W X A X B × 1 = W X A X B × (X A + X B ) = X A W X B 2 + X B W X A 2  GE = X A RT ln  A + X B RT ln  B RT ln  A = W X B 2 RT ln  B = W X A 2

Reálné pevné roztoky Nesymetrické a = 0, b = W B, c = W A – 2 W B, d = W A – W B  G E = W B X B + (W A – 2 W B ) X B 2 + (W B – W A ) X B 3  G E = X A X B (W A X B + W B X A )  G E = X A RT ln  A + X B RT ln  B RT ln  A = (2W B – W A ) X B 2 + 2(W A – W B ) X B 3 RT ln  B = (2W A – W B ) X A 2 + 2(W B – W A ) X A 3

Souhrn pokud systém nevyměňuje s okolím teplo a práci, zůstává jeho energie konstantní (zachování energie) při všech samovolných procesech celková entropie systému roste Energie dU = dq + dw dw = p dV dU = dq – p dV dH = dq p Entropie dS celk = dS sys + dS ok > 0 G = H – TS dG = dH − T dS (p, T = konst.)

Souhrn dG < 0 dG = V dp – S dT + μ dn μ A = μ A ° + RT ln X A Reálné μ A = μ A ° + RT ln a A f A = γ A p A a A = γ A X A