Čtvrtohory

učebnice str. 49 - 50 Jak dlouho trvá éra čtvrtohor? Proč se někdy éra třetihor a čtvrtohor spojuje v jednu éru? Jak se tato éra nazývá? Co je typické pro čtvrtohory? Jak se projevovala doba ledová? Jak bývá nazývána éra čtvrtohor? Na základě čeho vyvozujeme, jak probíhal vývoj člověka?

Třetihory a čtvrtohory bývají spojeny do období zvaného KENOZOIKUM

ČTVRTOHORY = kvartér začínají před 1,8 miliony let, trvají do současnosti Starší (pleistocén) – 1,8 mil let – 10 000 let střídání dob ledových a meziledových Mladší (holocén) – 10 000 let – nyní doba meziledová (poledová)

ČTVRTOHORY ÉRA, V NÍŽ ŽIJEME DOZNÍVÁ ALPINSKÉ VRÁSNĚNÍ ZMĚNY KLIMATU – STŘÍDÁNÍ DOB LEDOVÝCH A MEZILEDOVÝCH VÝVOJ ČLOVĚKA PROTOŽE JE VODA VÁZANÁ V LEDOVÍCH, DOCHÁZÍ K POKLESU MOŘSKÉ HLADINY A VZNIKÁ PEVNINSKÝ MOST PŘES BERINGŮV PRŮLIV → MIGRACE LIDÍ Z ASIE DO AMERIKY

Doba ledová v Evropě

Naše území se v době starších čtvrtohor rozkládalo v oblasti ovlivňované ledovci mezi severoevropským kontinentálním ledovcem a horským ledovcem, který pokrýval Alpy. Kontinentální ledovec pronikl na naše území pouze dvakrát v a to pouze do oblasti Frýdlantského a Šluknovského výběžku a na část severní Moravy. Na Šumavě, v Krkonoších a Hrubém Jeseníku vznikly malé horské ledovce.

Čtvrtohory − živočichové Vůdčí postavení mají savci. V naší oblasti se vyskytuje: šavlozubý tygr, mamut, srstnatý nosorožec, jeskynní medvěd, jeskynní lev, koně, jelenovití….. Zásadní událostí je vývoj člověka.

V naší oblasti se vyskytoval mamut srstnatý

Mamut srstnatý (Mammuthus primigenius) Mamuti byli mohutná zvířata přizpůsobená životu v tundře, travnatých stepích a na okraji tajgy. Velké, přes 4 metry dlouhé kly jsou ohnuty směrem k sobě a mamuti je používali jako radlici k odhrabávání sněhu. Proti drsnému klimatu byli mamuti vybaveni dlouhou srstí, která měla černohnědé až rezavé zabarvení. Mamuti se nacházejí často v pozoruhodně dobře zachovalém stavu díky přirozené „ledničce“ – permafrostu. První formy poddruhu Mammuthus primigenius fraasi dosahovaly kolem 4,3 m v kohoutku. Pozdější formy byly poněkud menší, ale pořád větší než současný africký slon (max. výška kolem 3,3 m). Rozšíření: Evropa, Asie, Severní Amerika

Dalším typickým obyvatelem čtvrtohor je i nosorožec srstnatý

Nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis) Měl dlouhou rezavě hnědou srst, která ho chránila před zimou. Na lebce měl dva rohy, z nichž ten přední mohl dosahovat délky až 1 m. Rohy využíval k obraně, ale i k odhrnování sněhu při vyhledávání potravy. Srstnatý nosorožec je věrným souputníkem mamuta. Tam, kde jsou nalézány kosterní pozůstatky mamutů, s velkou pravděpodobností nalezneme i srstnaté nosorožce. Jediné místo, kde se spolu s mamuty nevyskytoval, byla Severní Amerika, neboť z dodnes neobjasněných důvodů nedokázal přejít Beringovu úžinu. Rozměry: Výška v kohoutku 1,7 až 1,8 m, délka 3,5 až 4 metry, hmotnost 1,5 až 2 tuny. Rozšíření: Evropa a Asie Období: před 700 tisíci až 10 tisíci lety.

Na našem území žil i medvěd jeskynní

Medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) Vyskytovaly se jak býložravé, tak masožravé populace. Velikost jeskynních medvědů kolísala s celkovou teplotou prostředí - v dobách meziledových se objevovaly spíše menší formy než během dob ledových.Samci byli výrazně větší než samice. Rozměry: Asi o třetinu větší než současný evropský hnědý medvěd; Rozšíření: Evropa a část asijského Ruska Období: 100 000 let až 10 000 let.

A také šavlozubý tygr

Šavlozubý „tygr“ Šavlozubý tygr patří mezi kočkovité šelmy. Správně by se však tygrem nazývat neměl, protože s ním není blízce příbuzný. Různé druhy šavlozubých šelem obývaly v průběhu čtvrtohor velkou část celého světa kromě Austrálie. Centrum jejich rozšíření však bylo především v Severní a Jižní Americe, odkud pochází ejí i snad nejznámější druh „šavlozubců“ - smilodon. Největší z nich, Smilodon populator, se vyskytoval na velké části území Jižní Ameriky a jihu Ameriky Severní. Zcela vyhynul až s koncem poslední doby ledové asi před 10 000 lety. Rozměry: 120 cm výška, 2,2 m délka, špičáky až 30 cm dlouhé

Nebo jeskynní lev

Jeskynní lev (Pantera leo spelaea) Tito lvi neměli hřívu nebo ji měli jen minimálně vyvinutou. Lovil hlavně středně velkou zvěř jakou jsou koně, zubři, sobi a jeleni. V zimních měsících pravděpodobně napadal i jeskynní medvědy a obsazoval jejich brlohy. Tyto severní populace lvů pravděpodobně lovily ve smečkách podobně jako jejich afričtí příbuzní. Rozměry: Asi o 10 % větší než současné největší poddruhy lvů, měl až 120 cm v kohoutku, délku těla 2,1 m a hmotnost přes 300 kg. Rozšíření: Eurasie (celá Evropa a sever Asie až po Dálný východ) Období: před 370 - 12 tisíci lety (možná až k přelomu letopočtu)

I veledaněk (Megaloceros giganteus) s největším existujícím parožím Kvůli monumentálnímu paroží mohl obývat jen nezalesněné stepní oblasti, neboť zalesněná území pro něho představovala velké nebezpečí a prakticky neprůchodnou oblast. Paroží je k vidění na zámku Žleby.

VÝVOJ ČLOVĚKA

VÝVOJ ŽIVOTA NAZEMI

Mezi živočišné předchůdce člověka řadíme např. Australopitheca Mezi živočišné předchůdce člověka řadíme např. Australopitheca. Přímí předchůdci člověka začínají názvem Homo (= člověk): Homo habilis, Homo erectus, Homo sapiens. Mezníkem mezi živočišnými a přímými předchůdci byla HOMINIZACE. Věda zabývající se původem a vývojem člověka se nazývá antropologie.

Člověk - vědecká klasifikace Říše: živočichové Kmen: strunatci Podkmen: obratlovci Nadtřída: čtyřnožci Třída: savci Nadřád: placentálové Řád: primáti Podřád: vyšší primáti Infrařád: opice Oddělení: úzkonosí Nadčeleď: hominoidi Čeleď: hominidi Podčeleď: Homininae Rod: člověk (Homo) Linné, 1758

Vyvoďte podle obrázku, jaké byly znaky hominizace: Proces polidštění - HOMINIZACE -  trval asi 2 miliony let. Vyvoďte podle obrázku, jaké byly znaky hominizace: 1) změna tvaru hrudníku (rozšíření, zploštění) a horní končetiny (zkracování, rotace v ramenním kloubu), napřimování postavy (změna polohy pánve, dvojesovité prohnutí páteře), chůze po dvou (mizí uchopovací schopnost chodidla, vzniká nožní klenba), ústup ochlupení 2) změna ve stavbě lebky (klenutí lebky, zvětšování mozkovny, zmenšování nadočnicových valů, vytváření čela a vysunuté brady), růst objemu mozku a vývoj ruky jako orgánu práce Po hominizaci následuje fáze SAPIENTACE : další růst objemu mozku a hlavně zvrásnění šedé kůry mozkové vyšší nervová činnost - řeč, myšlení, vědomé chování + zdokonalení ruky (jemná motorika) gorila

NÁZORY NA VÝVOJ ČLOVĚKA SE VELMI RŮZNÍ NÁZORY NA VÝVOJ ČLOVĚKA SE VELMI RŮZNÍ. S NOVÝMI NÁLEZY SE OBJEVUJÍ NOVÉ DRUHY A MĚNÍ SE ZAŘAZENÍ STÁVAJÍCÍCH DRUHŮ. ZÁSADNĚ SE LIŠÍ TAKÉ ČASOVÉ ÚDAJE, KDY KTERÝ DRUH ŽIL. JE VELMI OBTÍŽENÉ VYTVOŘIT PŘEHLED NAŠICH PŘEDKŮ A PŘITOM VZÍT V ÚVAHU VŠECHNY DOSTUPNÉ INFORMACE.

19. hodina ČTVRTOHORY změny klimatu – střídání dob ledových a meziledových vůdčí postavení mají savci, např. mamut, srstnatý nosorožec, jeskynní medvěd, jeskynní lev, šavlozubý tygr, koně, jelenovití vývoj člověka VÝVOJ ČLOVĚKA člověk – třída: savci, řád: primáti živočišný předchůdce: Australopithecus (jižní opice ) – nálezy z j. a v. Afriky před 5 – 2 miliony let na úrovni dnešních šimpanzů hominizace – proces vedoucí ke vzniku člověka - napřímení postavy → změna stavby pánve, esovité prohnutí páteře, klenba nohy - zvětšení mozku → zmenšení obličejové části lebky, zvětšení mozkové části - roste zručnost ruky