Stereometrie Řezy hranolu II VY_32_INOVACE_M3r0109 Mgr. Jakub Němec.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Stereometrie - Vzdálenosti, odchylky
Advertisements

STEREOMETRIE Metrické úlohy – odchylky, vzdálenosti Odchylka přímek
Volné rovnoběžné promítání – průsečík přímky tělesem
Průsečík přímky a roviny
Obecné řešení jednoduchých úloh
STEREOMETRIE metrické vlastnosti
autor: RNDr. Jiří Kocourek
Metodický list Materiál je určen pro 4. ročník 6letého Materiál je určen pro 4. ročník 6letého a 2. ročník 4letého studia, lze ho využít při opakování.
Stereometrie Řezy hranolu I VY_32_INOVACE_M3r0108 Mgr. Jakub Němec.
Autor: Mgr. Svatava Sekerková
Základní věty stereometrické 1.část
Autor: Mgr. Svatava Sekerková
V krychli ABCDEFGH určete odchylku rovin ABC a BNL
Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami
ZOBRAZENÍ TĚLESA V OBECNÉ ROVINĚ
SPŠ stavební a Obchodní akademie, Kladno, Cyrila Boudy 2954 EU peníze školám CZ.1.07/1.5.00/ Vzájemná poloha přímky a roviny Autor: Mgr. Svatava.
Vzájemná poloha dvou přímek
Porovnávání přímek v rovině
STEREOMETRIE Polohové úlohy – řezy těles 2 body v jedné stěně
ŘEZY TĚLES.
Volné rovnoběžné promítání - řezy
„Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“.
Volné rovnoběžné promítání
Stereometrie Užití řezů těles VY_32_INOVACE_M3r0111 Mgr. Jakub Němec.
Vzdálenost bodu od přímky
Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Hodonín Vzájemná poloha přímek, rovin v prostoru.
Střední škola stavební Jihlava
MATEMATIKA Planimetrie - úvod.
Řešení polohových konstrukčních úloh
Užití řezů těles - procvičování
autor: RNDr. Jiří Kocourek
Vzájemná poloha tří rovin
Vzdálenost rovnoběžných rovin
STEREOMETRIE. = prostorová geometrie, geometrie v prostoru  část M zkoumající vlastnosti prostor. útvarů  vychází z tzv. axiómů, využívá věty Axióm.
Stereometrie Odchylky rovin VY_32_INOVACE_M3r0116 Mgr. Jakub Němec.
Stereometrie Řezy jehlanů VY_32_INOVACE_M3r0110 Mgr. Jakub Němec.
Je dána krychle ABCDEFGH
SPŠ stavební a Obchodní akademie, Kladno, Cyrila Boudy 2954 EU peníze školám CZ.1.07/1.5.00/ Vzdálenost rovnoběžných přímek a rovin Autor: Mgr.
Vzdálenost bodu od roviny
Vzájemná poloha tří rovin
SPŠ stavební a Obchodní akademie, Kladno, Cyrila Boudy 2954 EU peníze školám CZ.1.07/1.5.00/ Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami Autor:
Stereometrie Odchylky přímek VY_32_INOVACE_M3r0114 Mgr. Jakub Němec.
Kótované promítání – dvě roviny
Vzájemná poloha dvou rovin
Je dána krychle ABCDEFGH. Rozhodněte, zda jsou kolmé přímky HM a EF.
Stereometrie Kolmost přímek a rovin Mgr. Jakub Němec
Vzdálenost rovnoběžných přímek
Polohové vlastnosti – poloha přímky a roviny Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/
Sestrojte řez krychle ABCDEFGH rovinou KLN L ... střed hrany AD
Metrické vlastnosti kolmost přímek a rovin
Vzájemná poloha dvou rovin
Autor: Mgr. Svatava Sekerková
Vzájemná poloha dvou přímek v prostoru
Řezy v axonometrii Duben 2015.
Vzájemná poloha dvou geometrických útvarů – procvičování
STEREOMETRIE Podmínky používání prezentace © RNDr. Jiří Kocourek 2013
STEREOMETRIE základní pojmy Blan ka Wagnerová Úvod do studia DG.
ŘEZ HRANOLU ROVINOU OB21-OP-STROJ-KOG-MAT-S
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Množina bodů dané vlastnosti
Matematika Vzájemná poloha přímek a rovin
Vzájemná poloha tří rovin
Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami
Vzájemná poloha přímky a roviny
Řešení polohových konstrukčních úloh
Průsečík přímky s rovinou
Množina bodů dané vlastnosti
Konstruktivní úlohy na rotačních plochách
Je dána krychle ABCDEFGH. Rozhodněte, zda jsou kolmé přímky MN a BH.
Množina bodů dané vlastnosti
Transkript prezentace:

Stereometrie Řezy hranolu II VY_32_INOVACE_M3r0109 Mgr. Jakub Němec

Pravidla pro sestrojení řezu V této lekci se soustředíme na hledání řezu tělesa podle pravidla, které využívá jednoho společného bodu tří různoběžných rovin. Ostatní pravidla však budeme využívat stále. V rámci opakování si je připomeneme: Pokud leží dva různé body v rovině, leží v této rovině i přímka, která je těmito body určena. Dvě různé rovnoběžné roviny protíná třetí různoběžná rovina ve dvou navzájem rovnoběžných přímkách. Pokud jsou tři navzájem různoběžné roviny, které mají společný právě jeden společný bod, procházejí tímto bodem všechny tři průsečnice daných rovin.

V krychli ABCDEFGH mějme rovinu KLM, kde body K, L a M jsou po řadě středy hran AB, BC a DH. Určete řez krychle danou rovinou.

Body K a L leží v jedné rovině. Tvoří tedy přímku. Nyní musíme určit přímku, která nám určí řez v zadní stěně. Využijeme k tomu třetího pravidla. Rovina dolní podstavy a rovina zadní stěny mají průsečnici, která je určena body C a D. Průsečnice dolní podstavy a roviny KLM je evidentně určena body K a L. Máme dvě různoběžné přímky (CD, KL) a není tedy problém najít jejich průsečík P.

Vzhledem k tomu, že tři výše uvedené roviny jsou různoběžné (a jejich průsečnice evidentně nejsou rovnoběžné) víme, že třetí průsečnice musí procházet stejným bodem P. V zadní stěně máme zadán navíc bod M. Bod M a P jednoznačně určují přímku, která je průsečnicí roviny zadní stěny a roviny KLM. Získáme tak další část řezu, která je vymezena body M a R.

Nyní již není problém využít prvního a druhého pravidla a dokončit řez na základě znalostí z minulé lekce.

Určíme viditelnost.

Zde je vyznačena rovina, která nám určovala řez krychle.

V krychli ABCDEFGH mějme rovinu XYZ, kde bod X leží na hraně BC a platí |BX| : |CX| = 2 : 1, bod Y leží na hraně CG a platí |CY| : |GY| = 1 : 2 a bod Z leží ve středu hrany AE. Určete řez krychle danou rovinou.

Na začátek lze spojit body X a Y, protože leží v jedné stěně (první pravidlo – body v rovině).

Na základě druhého pravidla (rovnoběžnost průsečnic dvou rovnoběžných rovin a k ní různoběžné roviny) lze najít rovnoběžku v bodě Z a nalézt tak část řezu PZ.

Na základě třetího pravidla nalezneme společný bod R pro průsečnice roviny boční stěny, roviny horní podstavy a roviny XYZ. Využijeme průsečnice roviny XYZ a roviny boční stěny.

Spojíme bod horní podstavy P a bod R, který musí také ležet v horní podstavě, a získáme další část řezu PS.

V zadní stěně lze určit část řezu SY.

Na základě rovnoběžnosti horní a dolní podstavy získáme část řezu TX v dolní podstavě.

Nakonec vytvoříme část řezu TZ (je rovnoběžná s částí řezu SY), čímž je řez hotov.

Určíme viditelnost.

Zde je vyznačena rovina, která nám určovala řez krychle.

V krychli ABCDEFGH mějme rovinu KLM, kde body K, L a M jsou po řadě středy hran AB, CG a EH. Určete řez krychle danou rovinou.

V této situaci nám prozatím nepomůže ani jedno z výše uvedených pravidel. Musíme si vytvořit pomocnou rovinu, díky které najdeme společný bod přímky LM a dolní podstavy.

Body L a M kolmo promítneme do roviny dolní podstavy Body L a M kolmo promítneme do roviny dolní podstavy. Získáme tak body M‘ a L‘. Tomuto postupu se říká kolmý průmět do roviny.

Přímky LM a L‘M‘ nám určují rovinu.

Díky této rovině jsme schopni přesně určit bod P, v němž prochází přímka LM rovinou dolní podstavy.

Bod K leží v rovině dolní podstavy, stejně jako bod P Bod K leží v rovině dolní podstavy, stejně jako bod P. Oba body zároveň náleží rovině KLM. Přímka, která je určena body K a P, nám určuje první část hledaného řezu KR.

Na základě prvního pravidla můžeme spojit body R a L, protože leží ve stejné rovině.

Na základě druhého pravidla můžeme najít v horní podstavě rovnoběžnou přímku SM k přímce KR ležící v dolní podstavě.

Poté můžeme spojit body S a L, jelikož leží v jedné rovině.

Poté lze sestrojit přímku MT, která je rovnoběžná s přímkou LR a získáme tak další část řezu.

Poslední částí řezu, která nám schází, je spojnice bodů K a T v přední stěně. Je nutno poznamenat, že od té chvíle, kdy nalezneme bod R (popř. jiný bod podobným postupem) lze postupovat v jiném pořadí, než bylo naznačeno výše, ale výsledný řez musí být vždy stejný.

Určíme viditelnost.

Zde je vyznačena rovina, která nám určovala řez krychle.

Úkol závěrem Urči řez krychle ABCDEFGH, který je určen rovinou: a) KLM, kde body K, L a M jsou po řadě středy hran AD, AE a GH b) OPQ, kde body O, P a Q jsou po řadě středy hran AE, BC a GH. c) XYG, kde bod X je střed stěny ADH a bod L leží na hraně AB a platí |AL| : |LB| = 2 : 1.

Zdroje Literatura: POMYKALOVÁ, Eva. Matematika pro gymnázia - Stereometrie. 1. vydání. Praha: Prometheus, 1995, 223 s. ISBN 80-7196-004-7. Obrázky byly vytvořeny v programu Malování.