I. téma: Ekonomické teorie a ekonomické dějiny
Organizace předmětu 3MI111 Podrobná osnova, literatura, syllabus, podmínky zakončení, ukázky testu: http://nb.vse.cz/~sirucek
Učební text Neděste se rozsahu, je příručkou, předmětem zkoušky není vše Pavel Sirůček a kol.: Hospodářské dějiny a ekonomické teorie (vývoj-současnost-výhledy). Slaný 2007, Melandrium
Zakončení předmětu Zkouška část písemná (45 minut) – test, max. 100 bodů 1 x volná odpověď z problematiky HD 2 x kvizová otázka z problematiky HD (pět nabídek s jednou správnou možností) 4 x kvizová otázka z VEM část ústní – závazné otázky – dle seznamu na web – minimální rozsah tvoří přednášená látka
Ekonomické myšlení se profilovalo ve dvou směrech: V praktických poznatcích (empirii), stále dovednější jejich využití ve výrobě, rozdělování i spotřebě (ekonomika) V teoretických poznatcích – reflexe ekonomických procesů vedoucí k formování ucelených myšlenkových směrů (škol)
Počátky ekonomického myšlení v novověku Empirie: Merkantilisté (Jean Baptiste Colbert) Fyziokraté (Francois Qeusnay) Teoretické poznatky Zakladatelé (klasikové) ekonomické vědy: Adam Smith David Ricardo
Ekonomie = oikonomia Oikos = dům Nomo = řídit
Ekonomie jako věda se vyvinula: Z etiky Z práva
Pojem „politická ekonomie“ Poprvé použil Antoine de Monchrétien 1615 „Pojednání o politické ekonomii“ Polis = obec Pojem se užíval do 1892, kdy vyšlo dílo Alfreda Marshalla „The Principles of Economics
Koncepce člověka Homo oeconomicus aktér usiluje o maximalizaci užitku pro sebe pojem poprvé ekonom a sociolog Vilfredo Pareto v „Manual of political economy“ (1906) Člověk společenský
Distinkční znaky ekonomických škol Světový názor, ideologie (např. liberální, socialistická) Metodologie - Metodologický subjektivismus (ek. jevy vnímány na základě subjektivních preferencí jednotlivce) Metodologický pozitivismus (působení objektivních zákonů) Metodologický realismus (snaha o věrnou reflexi ekonomické reality)
Distinkční znaky II - metodologický individualismus (ek.jev jako výsledek jednání jedince) - holistický přístup (studium velkých ekonomických celků) 3) Metoda zkoumání - vztah k matematice -metoda abstraktně-deduktivní metoda empiricko-induktivní
Distinkční znaky III - metoda sociálně-ekonomická - metoda historická 4) Vztah k tržnímu mechanismu (intervencionistické teorie, liberální teorie) 5) Pozitivní – normativní - pozitivní ekonomie: rozbor a popis bez kvalitativního hodnocení - normativní ekonomie: kvalitativní hodnocení, hledání ideálu fungující ekonomiky
Standardní ekonomie Učebnicově prezentovaná Ekonomie jako věda formálně logická Metodologie abstraktně deduktivní Pracuje s marginální analýzou (pojem mezní) Koncepce homo oekonomicus Metodologický individualismus Logický čas Směr pozitivní (popis reality jaká je)
Členění standardní ekonomie Mikroekonomie makroekonomie
Nestandardní (alternativní) ekonomické teorie Stojí mimo hlavní proud Ekonomie jako věda společenská Metodologie empiricko-induktivní Metodologický holismus Sociálně ekonomické a historické přístupy Člověk společenský Historický čas Normativní směr
Hospodářské dějiny Josef Schumpeter: "Ekonom potřebuje, za prvé - znát ekonomickou teorii, aby ho vedla, za druhé - statistiku, aby mu poskytla kvalitní empirické údaje, a za třetí potřebuje znát historii - a právě znalost historického rozměru nejvíce ekonomům chybí".
Dějinná periodizace Dnes nejobvyklejší periodizace: pravěk (od pračlověka do prvních států Mezopotámie) starověk (do zániku říše Západořímské - 476 n.l.) středověk (do objevení Ameriky - 1492) novověk (do 1. sv. války) soudobé dějiny (žijící generace)
Periodizace – pokračování Marxistická periodizace prvobytně pospolná spol. otrokářská společnost(otrokářský řád) feudální řád kapitalistický řád komunistický
Periodizace - pokračování Členění Walta Whitmana Rostowa tradiční hospodářství období přechodu období hospodářského startu období hospodářské zralosti období masové spotřeby (konzumní společnosti)
Periodizace - pokračování Členění Alvina Tofflera předcivilizační vývoj první - zemědělská vlna civilizace druhá industriální vlna civilizace třetí - postindustriální vlna civilizace