Vazby v krystalech Typ vazby Energie (J/mol) kovalentní 4-6x105 kovová

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Stavba atomu.
Advertisements

Polovodiče typu N a P Si Si Si Si Si Si Si Si Si
Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/ Výuková centra © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.
Stavba atomu.
Látky, tělesa - síla Atomy a molekuly.
Jak se atomy spojují.
4.4 Elektronová struktura
Chemická vazba.
AUTOR: Ing. Ladislava Semerádová
Periodická tabulka prvků
Fyzika kondenzovaného stavu
Chemická vazba v látkách II
Výstavbový princip Periodickou tabulku lze využít také pro určení elektronové konfigurace prvku. Př.: Popište elektronovou konfiguraci H a He H  1s1;
Chemická vazba.
Chemické vazby Chemické vazby jsou soudržné síly, neboli silové interakce, poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech. Podle kvantově.
elektronová konfigurace
CHEMICKÁ VAZBA.
Úvod do materiálových věd a inženýrství
Krystaly Jaroslav Beran.
Elektronový pár, chemická vazba, molekuly
Chemická vazba Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118.
Chemická vazba.
PSP a periodicita vlastností
Fyzika kondenzovaného stavu
Mřížkové poruchy Mřížka skutečných krystalů není nikdy dokonalá
Poruchy krystalové mřížky
Fyzika kondenzovaného stavu
Více elektronové atomy
Chemické názvosloví halogenidy.
Vnitřní stavba pevných látek
Polovodiče typu P a N Polovodičová dioda
Chemická vazba Vazebné síly působící mezi atomy
IONIZACE Ionizační energie atomu je definována jako práce potřebná k odtržení a úplnému vzdálení nejslaběji poutaného elektronu z atomu v základním stavu.
STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK
CHEMICKÁ VAZBA řešení molekulách Soudržná síla mezi atomy v ………………..
Mezimolekulové síly.
Mezimolekulové síly Johannes Diderik van der Waals ( – ) 1910 – Nobelova cena (za práci o stavové rovnici plynů a kapalin)
Mezimolekulové síly.
Mezimolekulové síly.
Znázorňování orbitalů
Nekovalentní interakce
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
FS kombinované Mezimolekulové síly
Struktura atomu a chemická vazba
Halogenidy a jejich chemické vlastnosti
Vlastnosti pevných látek Opakování. 1)Látka složená z elementárních struktur, které se pravidelně opakují v celém objemu se nazývá a) polykrystalb) monokrystal.
Fyzika kondenzovaného stavu 2. přednáška. Kohezní energie  rozhoduje o tom, zda dojde ke kondenzaci (koheze = soudržnost)  krystal může být stabilní.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_32_01 Název materiáluVazby v.
CHEMICKÉ VAZBY. CHEMICKÁ VAZBA je to interakce, která k sobě navzájem poutá sloučené atomy prvků v molekule (nebo ionty v krystalu) prostřednictvím valenčních.
Jak se atomy spojují Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Jak se atomy spojují Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Fyzika kondenzovaného stavu
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Fyzika kondenzovaného stavu
Fyzika kondenzovaného stavu
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Periodická soustava - PSP
Fyzika kondenzovaného stavu
Stavba atomu.
Poruchy krystalové mříže
Plastická deformace a pevnost
Chemická vazba. Chemická vazba Chemická vazba Spojování atomů Změna stavu valenčních elektronů Teorie chemické vazby: 1. Klasické elektrovalence- Kossel.
Mezimolekulové síly.
PORUCHY KRYSTALOVÉ MŘÍŽKY
Fyzika kondenzovaného stavu
Fyzika kondenzovaného stavu
Fyzika kondenzovaného stavu
4.3 Typy chemické vazby Elektronegativita - schopnost atomu přitahovat vazebný elektronový pár. (Značíme X, najdeme ji v periodické tabulce prvků) např.
Fyzika kondenzovaného stavu
Transkript prezentace:

Vazby v krystalech Typ vazby Energie (J/mol) kovalentní 4-6x105 kovová Iontová vodíková 0,2-0,3x105 van der Waalsova 0,04-0,08x105

Van der Waalsova interakce Johannes Diderik van der Waals (23.12.1837 – 8.3.1923) 1910 – Nobelova cena (za práci o stavové rovnici plynů a kapalin)

Krystaly inertních plynů (nm) Ekoh (eV/atom) Tt (K) Uioniz (eV) He - 24,58 Ne 0,313 0,002 24 21,56 Ar 0,376 0,080 84 15,76 Kr 0,401 0,116 117 14,00 0,435 0,17 161 12,13

Periodická soustava prvků

Iontové krystaly Na + 5,14 eV  Na+ + e- e- + Cl  Cl- + 3,61 eV ionizační energie e- + Cl  Cl- + 3,61 eV elektronová afinita Na+ + Cl-  Na+Cl- + 7,9 eV kohezní energie 7,9 eV - 5,1 eV + 3,6 eV = 6,4 eV

Struktura chloridu sodného Cl- mřížka fcc Na+ báze NaCl (a=0,56 nm), LiH (a=0,41 nm), KCl, PbS, AgBr, MgO, MnO, KBr

Struktura chloridu cesného prostá kubická mřížka (sc) CsCl (a=0,41 nm) CuPd (a=0,29 nm) CuZn (a= 0,29 nm) LiHg (a=0,33 nm) BeCu (a=0,27 nm) báze

Madelungova konstanta pro krystal NaCl CsCl  = 1,762670 ZnS  = 1,6381 (1,641) Madelungova konstanta sfalerit wurtzit tento iont je obklopen: 6 (opačně nabitými) ionty ve vzdálenosti R 12 (stejně nabitými) ionty ve vzdálenosti 8 (opačně nabitými) ionty ve vzdálenosti atd.

Kovalentní vazba - struktura křemíku C6Cl2N4S3 (řez elektronovou deformační hustotou) - vrstevnicový interval je 50 e/nm3.

Vazby v kovech alkalické kovy – téměř čistě kovová vazba (kladné ionty v téměř homogenním „moři“ záporného náboje) přechodové kovy (a v periodické tabulce bezprostředně navazující)  kovová vazba  vazba elektronů z vnitřní slupky (velké slupky d)  kovalentní a van der Waalsova interakce iontových zbytků (např. Fe, W – d-elektrony podstatně přispívají k vazebné energii)

Pro zajímavost: halogenová vazba zvláštní druh nekovalentní interakce objevena relativně nedávno při studiu struktury krystalů halogenidových sloučenin s uvážením elektronegativit (např. halogen – uhlík, kyslík) a Coulonbova zákona by neměla vazba existovat důvodem je tzv. -díra (budoucí) aplikace v medicíně Vlastnosti: velmi směrová vazba, její síla roste s atomovým číslem příslušného halogenu (v řadě Cl  Br  I), fluor na organických sloučeninách nevykazuje -díru, vazbu lze „ladit“ chemickým okolím halogenu

intersticiální poloha Bodové poruchy intersticiální poloha Frenkelova porucha vakance Schottkyho porucha

Čárové poruchy - dislokace šroubová hranová dislokace dislokace 1934: Taylor (Orowan, Polanyi) 1938: Burgers teorie (experimentální důkaz 1948)

Burgersův vektor hranová dislokace šroubová dislokace

Deformace dokonalého krystalu

Deformace krystalu s dislokací

Dislokační nakupení u rozhraní AZ91/TiC

AZ91/TiC

Mg+0.5obj.%MgO Dislokační substruktura po protlačování při teplotě 350°C

Twinning in Mg–0.5Y2O3 nanocomposite. Mg+n-Y2O3 Representative dislocation structures in Mg–0.5Y2O3 nanocomposite after extrusion. The diffraction vector is indicated by an arrow and the basal plane trace by the white line. Twinning in Mg–0.5Y2O3 nanocomposite.

Frankův – Readův zdroj

Další časté poruchy maloúhlé hranice zrn dvojčatění

Vrstevná chyba Vrstvení rovin ABABAB…, resp. ABCABCABC… je narušeno vložením „nesprávné vrstvy“

Vrstevná chyba

Příklad „kombinace“ poruch v tenké vrstvě Si (HRTEM) dvojče vrstevná chyba vrstevná chyba