Švýcarsko – přírodní zajímavosti Autor © Tomáš Zámostný Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Orientační mapa přírodních zajímavostí Obr. 1: Mapa Švýcarska s vyznačenými zajímavostmi Autor © Tomáš Zámostný

Konfederace 26 kantonů, hlavní město: Bern. Švýcarsko Konfederace 26 kantonů, hlavní město: Bern. Vznik 24. října r. 1648 (podle legendy z 19. století vznik 1. srpna 1291). Rozloha 41 285 km² (132. na světě), z toho 4,1 % vody. 7,92 milionů obyvatel (92. na světě, 2003). Úřední jazyky: němčina 63,7 %, francouzština 20,4 %, italština 6,7 %, rétorománština 0,5 %. Náboženství: katolíci 41 %, protestanti 40 %. Člen Rady Evropy, OSN, EFTA, WTO. Nejvyšší bod: Dufourspitze (4634 m n. m.).

V nadmořských výškách od 1500 m n. m. do 3000 m n. m. Švýcarský národní park V nadmořských výškách od 1500 m n. m. do 3000 m n. m. Vznik v roce 1914 (nejstarší NP v Evropě). Rozloha 169 km². Typické pro park jsou modřínové lesy a pro Švýcarsko neobvyklé velké množství zvěře (rys, svišť a kamzík). Pečlivě udržovaných 80 km značených turistických stezek. V letech 1920–1924 zde byl vysazen kozorožec. O dvacet let později vzácný orlosup bradatý. Na hranicích s Itálií navazuje na velké chráněné území Národního parku Stelvio. Správa ŠNP v městečku Zernez (zároveň vstupní brána do oblasti). Činnost správy stejně jako vstup do parku od června do konce října. V současnosti jediný park ve Švýcarsku.

Obr. 2: Švýcarský národní park

Jedna z turisticky nejatraktivnějších lokalit ve Švýcarsku. Jungfrauregion – Berner Oberland Rekreační oblast ve švýcarských Bernských Alpách v okolí hory Jungfrau (4158 m) a dalších dvou hor tvořících s ní jeden horský masiv - Eiger (3970 m) a Mönch (4099 m). Oblast se rozkládá ve dvou údolích jižně od obce Interlaken. Na západ to je Auterbrunnen, na východ Lütschen. Přírodní podmínky umožňují kvalitní lyžování v zimě a zajímavé pěší túry v létě. Jedna z turisticky nejatraktivnějších lokalit ve Švýcarsku. Na relativně malém území kombinace hor, ledovců, vodopádů a jezer. V blízkosti sedla Jungfraujoch (3471 m n. m.) se v nadmořské výšce 3454 m nachází nejvýše položené evropské železniční nádraží na trati Jungfraubahn. Ze sedla Jungfraujoch, kterému se také říká Top of Europe, se naskýtá neopakovatelný výhled na horské panoráma, především na největší alpský ledovec Aletschgletscher. V celé oblasti Jungfrau je 53 sjezdovek, jež jsou vhodné jak pro začátečníky, tak pro pokročilé. Celková délka sjezdovek je 100 km.

Obr. 6: Mapa regionu Jungfrau

Autor © Tomáš Zámostný Obr. 7: Panorama v mracích Obr. 8: Thunersee Obr. 10: Ledovcový splaz na Jungfrau Obr. 9: Stanice dráhy na Jungfrau Autor © Tomáš Zámostný

St. Moritz St. Moritz (česky Svatý Mořic, rétorománsky San Murezzan) je proslulé zimní středisko v kantonu Graubünden (Švýcarsko). Rozkládá se na břehu jezera Moritzer See v nadmořské výšce 1843 m. Oblast ze severu obklopuje pohoří Albula a z jihu Bernina. Je celosvětově proslulé díky skvělým lyžařským terénům ve svém okolí, vývěrům minerálních železitých pramenů s velkým obsahem oxidu uhličitého, ale i díky ideálnímu klimatu údolí Engadinu - slunce zde svítí 322 dnů v roce. Lyžuje se zde především na svazích Lagalb, Corvatsch a Corviglia. Poblíž osady Pontresina leží známý ledovec Morteratsch. Svatý Mořic byl dějištěm zimních olympijských her v roce 1928 a 1948. Po Rhétské dráze jezdí ze St. Moritz světoznámý Glacier Express přes Reichenau-Tamins až do stanice Disentis/Mustér, kde přechází na trať společnosti Matterhorn-Gothard-Bahn, po níž pokračuje do Brigu na Simplonské dráze a odtud do Zermattu. Cestu urazí za 7,5 hodiny a projede přitom 291 mostů a 91 tunelů.

Obr. 11: St. Moritz Obr. 12: Historická kresba regionu St. Moritz Obr. 13: St. Moritz Obr. 14: St. Moritz v zimě

Druhé největší jezero v Alpách leží v nadmořské výšce 395,6 m n. m. Bodamské jezero Druhé největší jezero v Alpách leží v nadmořské výšce 395,6 m n. m. Rozloha 536 km², délka 63,3 km, maximální šířka 14 km, maximální hloubka 254 m. Kotlina jezera byla tvořena Rýnským ledovcem během Wurmského zalednění. Rozkládá se na jihu Německa, na západě Rakouska a na severovýchodě Švýcarska. Je největším jezerem v Rakousku a v Německu a druhým největším jezerem ve Švýcarsku. Je také třetí největší ve střední Evropě po Blatenském a Ženevském jezeře. Jeho břehy jsou většinou ploché nebo mírně kopcovité, pouze na jihu vysoké a skalnaté. Délka pobřeží je 273 km.

Jezero slouží jako přirozený regulátor odtoku středního Rýnu. Bodamské jezero Části jezera: Horní jezero (Obersee), Überlingské jezero (Überlinger See), Dolní jezero (Untersee). Na jezeře se nacházejí tři větší ostrovy: ostrov Mainau (ostrov květů), ostrov Reichenau (s bývalým klášterem, v němž byl vězněn svatý Metoděj), ostrov historického jádra města Lindau. Jezero slouží jako přirozený regulátor odtoku středního Rýnu. Kromě Rýnu má dalších 236 malých přítoků. Voda v jezeře má modrozelenou barvu a je průzračná. Zamrzá velmi zřídka.

Obr. 15: Mapa Bodamského jezera a okolí

Obr. 17: Okolí bodamského jezera Obr. 16: Rekreační plachetnice na Bodamském jezeře Obr. 18: Satelitní snímek Bodamského jezera v létě Obr. 19: Typická architektura na březích jezera s čilým turistickým ruchem

Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Ženevské jezero Největší švýcarské jezero, po Balatonu druhé největší ve střední Evropě, 372 m n. m. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Rozloha 582 km² (z toho 343 km² ve Švýcarsku), délka 72 km, maximální šířka 14 km, maximální hloubka 310 m, objem vody je 89 km³. Na západě až ke břehům zasahují kopcovitá předhůří. Na východě jsou skalnaté hory. Počáteční malou část na východě nazývají místní Haut Lac, Horní jezero, rozlehlou hlavní část Grand Lac, Velké jezero, západní, užší třetinu Petit Lac, Malé jezero.

Hlavním přítokem je Rhône (alpský režim, v létě hladina Ženevské jezero Na jezeře jsou dva ostrovy - Ile de la Harpe (2368 m²) a Ile de Peilz (40 m²). Hlavním přítokem je Rhône (alpský režim, v létě hladina o 1 m výše než v zimě). Voda k tomu, aby protekla jezerem, potřebuje průměrně 11,4 roku. Teplota povrchové vrstvy vody je v létě 19 až 24 °C a v zimě 4 až 5 °C. Jezero nezamrzá. V jezeře žije 26 druhů ryb. Významnou úlohu má vinařství – vinice na svazích nad severním pobřežím. Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava (dnes již téměř výhradně osobní).

Obr. 20: Mapa Ženevského jezera a okolí - http://www.wikipedia.cz

Obr. 22: Zátiší Ženevského jezera Obr. 21: Malebné městečko Nyon na břehu jezera Obr. 23: HDR fotografie zátiší jezera Obr. 24: Fontána na Ženevském jezeře

Švýcarsko.org [online]: http://www.svycarsko.org [citováno 12.03.2010] Zdroje a prameny BERNSTEIN, Ken. Švýcarsko. Prof. PhDr. Josef Solař, CSc.. 1. vyd. London: Berlitz, 1999. 192 s. ISBN 80-85840-55-6. HÜSLER, Eugen E. - EMDEOVÁ, Barbara. Švýcarsko: Cestovní průvodce Polyglott. Jiři Stach. 1. vyd. Praha: GeoMedia, 1996. 96 s. ISBN 3-493-62701-7. KALIVODA, Jaroslav, MUDr. Švýcarsko: průvodce. 1. vyd. Praha: Vodnář, 2006. 136 s. ISBN 80-86226-67-0. SOPOUCH, Jaromír - SOPOUCHOVÁ, Hana. Švýcarsko, Lichtenštejnsko. 1. vyd. Praha: Olympia, 1991. 105 s. ISBN 27-028-91. Moje Švýcarsko [online]: http://www.mojesvycarsko.com [citováno 10.03.2010] Švýcarsko Orbion [online]: http://svycarsko.orbion.cz [citováno 10.03.2010] Švýcarsko.org [online]: http://www.svycarsko.org [citováno 12.03.2010] Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Zdroje obrázků Obr. 0: Autor © Tomáš Zámostný Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-29-04] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org. Obr. 2: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Swiss_National_Park_037.JPG. Obr. 4: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Swiss_National_Park_246.JPG. Obr. 5: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Swiss_National_Park,_2.jpg. Obr. 8: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Thunersee.jpg. Obr. 13: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:St-Moritzersee2005.jpg. Obr. 14: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:St-Moritz_04_2004.jpg. Obr. 15: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Karte_Bodensee.png. Obr. 16: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bodensee_vor_Ueberlingen.jpg. Obr. 17: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:HaggenLochau2.jpg. Obr. 20: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Karte_Genfersee.png. Obr. 22: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Genfersee.jpg. Obr. 23: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lake_5_HDR.jpg. Obr. 24: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schweiz_Genf_Jet-DEau.jpg. Uveřejněné odkazy [cit. 2010-29-04] jsou dostupné pod licencí Public domain na http://www.wikimedia.org. Obr. 3: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Val_Trupchun.jpg. Obr. 6: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jungfrau-map_large.jpg. Obr. 7: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jungfrau03.jpg. Obr. 11: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Svat%C3%BD_Mo%C5%99ic_z_h%C5%99ebene_Piz_JUlier.jpg. Obr. 12: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sankt_Moritz_Bad_um_1900.jpg. Obr. 18: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bodensee_satellit.jpg. Obr. 19: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anlegestelle_in_%C3%9Cberlingen.JPG. Obr. 21: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lake_Geneva,_Nyon.JPG.