Makroekonomická rovnováha Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 10 Makroekonomická rovnováha

Obsah. 10) Makroekonomická rovnováha v modelu AD - AS Cíl: alternativní vysvětlení kolísání produkce a míry inflace. Analýza protiinflační politiky Soukup a kol. s. 390 – 394, 290 – 292 Mach. s. 219 – 227 – teorie reálného hospodářského cyklu Fluktuace produkce podle Friedmana model trhu práce Teorie reálných hospodářského cyklu B

Agregátní nabídka v dlouhém období opakování Soukup str. 388 kladná produkční mezera Soukup str. 389 záporná produkční mezera ekonomika je v recesy π Y Y* SRAS1 LRAS AD π Y Y* SRAS0 AD LRAS E0 E1 CB zvyšuje úroky π=2,5% π=2,5% SRAS0 E1 π=2% π=2% E0 CB sníží reálné úrokové sazby, zvýší výdaje, a tím poptávané množství SRAS1 růst inflačních očekávání Y Y Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS  Změna makroekonomické rovnováhy: Změna agregátní poptávky: pozitivní a negativní poptávkový šok. Změna agregátní nabídky: pozitivní a negativní nabídkový šok.

Pozitivní poptávkový a nabídkový šok

Nagativní poptávkový a nabídkový šok 1 2 2 1

model AD – AS; vychýlení z rovnováhy V krátkém období je ekonomika vystavena vlivům, které ji vychylují z rovnováhy. Jde o tzv. nabídkové a poptávkové šoky. Změny agregátní poptávky a nabídky mohou být příčinou poptávkové či nabídkové inflace.

Pokles agregátní poptávky 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky Soukup str. 395 snížení transferů v E1 jen krátkodobě π0=2% SRAS0 Y π Y* π1=2,5% E2 SRAS1 LRAS E1 E0 AD0 AD1 očekávaná v E1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce kredibilita CB změna očekávání posun AD je negativní poptávkový šok Výchozí: nulová produkční mezera

Pokles agregátní poptávky 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky Soukup str. 395 snížení transferů v E1 jen krátkodobě π0=2% SRAS0 π Y* π1=2,5% Y LRAS E0 AD0 očekávaná v E1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce Výchozí: nulová produkční mezera

Pokles agregátní poptávky 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky Soukup str. 395 snížení transferů v E1 jen krátkodobě π0=2% SRAS0 Y π Y* π1=2,5% LRAS E1 E0 AD0 očekávaná v E1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce Výchozí: nulová produkční mezera

Pokles agregátní poptávky 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky Soukup str. 395 snížení transferů v E1 jen krátkodobě π0=2% SRAS0 Y π Y* π1=2,5% LRAS E1 E0 AD0 AD1 očekávaná v E1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce kredibilita CB změna očekávání posun AD je negativní poptávkový šok Výchozí: nulová produkční mezera

Pokles agregátní poptávky 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky Soukup str. 395 snížení transferů v E1 jen krátkodobě π0=2% SRAS0 Y π Y* π1=2,5% SRAS1 LRAS E1 E0 AD0 AD1 očekávaná v E1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce kredibilita CB změna očekávání posun AD je negativní poptávkový šok Výchozí: nulová produkční mezera

Pokles agregátní poptávky 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky Soukup str. 395 snížení transferů v E1 jen krátkodobě π0=2% SRAS0 Y π Y* π1=2,5% E2 SRAS1 LRAS E1 E0 AD0 AD1 očekávaná v E1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce kredibilita CB změna očekávání posun AD je negativní poptávkový šok Výchozí: nulová produkční mezera

1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS zvýšení vládních nákupů Růst agregátní poptávky Soukup str. 398 π0=2% SRAS1 Y π Y* π1=2,5% E0 SRAS0 LRAS E1 E2 AD1 AD0 očekávaná posun AD pozitivní poptávkový šok

1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Negativní nabídkový šok Např. v důsledku růstu cen ropy 1) Posun daný zrychlenou inflací Soukup str. 401 π0=2% SRAS1 Y π Y* π1=2,5% E0 SRAS0 LRAS E2 1 AD0 stagflace 2 3 očekávaná 3) přizpůsobení firem např. inovacemi a návrat do E0

1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS CB rozhodne snížit inflaci π z 8% na 3%. Metoda „cold turkey“ je rychlá, avšak za cenu hlubší recese. CB zvýší výrazně reálné úrokové sazby (signál), tím dojde k poklesu agregátní poptávky z AD0 do AD1. Nejprve poklesne produkt na Y1 (krátké období SRAS0), rovnováha se přesune z E0 do E1. Teprve následně dojde i k posunu do SRAS1 a nové rovnováhy E2. Léčení poptávkové inflace šokovou terapií „cold turkey“ B stagflace π1=3% SRAS0 Y1 π Y* π0=8% E2 Y SRAS1 LRAS E1 E0 AD0 AD1 „kocovina“

1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Desinflační politika – léčení inflace. B gradualistická metoda π0=6% SRAS2 Y π Y* π1=8% E0 SRAS0 LRAS E1 AD2 π0=3% E2 E3 E4 AD1 AD0 SRAS1

1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Koeficient obětování (poměr kumulativní ztráty reáného produktu ke snížení inflace, lomeno snížení inflace) viz Soukup str. 407. Negativní nabídkový šok (↑cen ropy) a potlačovací politika CB π0=2% SRAS2 Y2 π Y* π1=7% E0 Y SRAS0 LRAS E1 E2 E3 AD1 AD0 řešení v případě přechodného nabídkového šoku stagflace Změna inflačního očekávání SRAS1 v E1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky zvýšení úroků posune AD a situace se přechodně zhorší Y1

1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS Léčení nákladové inflace (více Soukup str. 410 a násl.): restriktivní politika – CB zvýší reálné úrokové sazeb – sníží inflaci a produkt, neutrální politika – CB nereaguje na negativní nabídkový šok, akomodativní politika – CB sníží reálné úrokové sazby – zvýší inflaci i produkt π0=2% SRAS1 Y π Y* π1=4% E0 SRAS0 LRAS E1 1 AD0 3 2 neutrální politika E3 Neutrální: Dlouhá recese Značná nezaměstnanost

2. Friedmanův model trhu práce Předpoklady: dokonale pružné mzdy i ceny; nedokonalé informace pracovníků o cenách. Trh práce v modelu s nedokonalými informacemi: křivka poptávky (firmy) je determinována skutečnými cenami. Poptávané množství práce reaguje na W/P . křivka nabídky (pracovníci) je determinována očekávanými cenami (odvozovanými z minulého období). Nabízené množství práce reaguje na W/Pe . růst (pokles) zaměstnanosti je podmíněn mylným výkladem růstu (poklesu) reálné mzdové sazby. Pe ≠ P tzv. peněžní iluze (záměna reálných a nominálních med) P roste více než roste W

2. Friedmanův model trhu práce Růst cenové hladiny správně rozpoznají pouze firmy. Zaměstnancům zvýší nominální mzdy, ale méně než roste cenová hladina (bod A). Zaměstnanci růst cenové hladiny nezaregistrovali a budou ochotni při „vyšší“ mzdě pracovat více. (posun do B). Jakmile, zjistí svou chybu, budou chtít vyšší reálnou mzdu, tedy svou původní a obnoví se rovnováha v E. Model s mylným vnímáním cenové hladiny zaměstnanci w/P E Ls w1/P0 B w0/P0= w2/P2 A w1/P2 Ld L Soukup str. 295.

3. Friedmanův model trhu práce Účinek růstu AD: krátkodobě reagují produkce i ceny; dlouhodobě se pracovníci adaptují k uplynulému vývoji cen (jde o adaptivní způsob tvorby očekávání). Pe se přizpůsobí P; mění se proto W až se W/P vrátí na předchozí úroveň; nezaměstnanost se dlouhodobě vrací na tzv. „přirozenou míru nezaměstnanosti“ u*. Y se dlouhodobě vrací do „přirozené úrovně produktu“ Y*. Vedle Friedmanova modelu existuje ještě model Lucasův, který předpokládá milné chápání cen ze strany zaměstnanců i firem, tedy, že všichni mají milné informace.

Statická adaptivní očekávání 2. Lucasův model V E0 se skutečná cenová hladina P0 rovná očekávané Pe0 a produkce je na úrovni potenciálního prod. Y*. Nedojde-li ke zvýšení agregátní poptávky v důsledku zvýšení peněžní zásoby, mohou se firmy mylně domnívat, že se jejich ceny zvýšily na P1 oproti cenám ostatních firem Pe0 a jsou ochotny zvýšit produkci na Y1. Dojde-li k poklesu cenové hladiny na P2 pak při tomto mylném chápání budou produkci snižovat na Y2. To vysvětluje krátkodobou rostoucí agregátní nabídku SRAS. Statická adaptivní očekávání Soukup str. 295. P E0 LRAS cenová hladina SRAS P1 E1 P0= P0e A P2 E2 Y2 Y* Y1 Y nabízená produkce

2. Friedmanův model trhu práce  Důležitým závěrem modelu je, že anticipované (očekávané, ohlášené) změny peněžní zásoby nemají patřičný vliv na zaměstnanost a produkci. Mění se pouze cenová hladina, protože všechny ekonomické subjekty formují svá očekávání racionálně (zdůvodnění tvaru dlouhodobé agregátní nabídky LRAS). Pouze neanticipovaná změna pak může mít vliv na zaměstnanost a produkci.

3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Real Bussines Cycle B Tradiční teorie cyklů studují výkyvy poptávky např. ΔI; ΔM ... keynesiánské např. s fixní nominální mzdou w neoklasické např. s rovnováhou na trzích práce a informačními bariérami (Friedman, Lukas) Všechny se zabývají kolísáním produktu Y okolo potencionálního produktu Y* způsobené například kolísáním míry nezaměstnanosti. RBC se zabývá kolísáním samotného Y*

Cyklický pohyb – cyklické křivky 2 roky 10 let 45 let Y* ovat

Cyklický pohyb – cyklické křivky ovat

3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Real Bussines Cycle B Teorie reálných cyklů byla vytvořena školou racionálních očekávání v devadesátých letech. E. Plekot; R. Barrou Výklad vychází z hodnocení dopadů nabídkových cyklů v modelech s nízkou a vysokou úrovní mezd. Zavádí tedy vazbu mezi preferencemi zaměstnanců a jejich mzdou.

3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Real Bussines Cycle B Neoklasická varianta „rovnovážných cyklů“ předpokládá dokonale pružné mzdy a ceny; neustále vyčištěné trhy. Tj. nabízené zboží = poptávané zboží (statky, služby, obligace a peníze) ceny a úroková míra se rychle přizpůsobují takže Teorie se zaměřuje na nabídkovou stranu ekonomiky

3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Podle teorie RBC mají na kolísání produkce vliv tzv. reálné šoky (na straně nabídky): posuny produkční funkce, vyvolávají: pozitivními šoky (zvyšujícími produktivitu VF): technologické inovace, např. využití informačních technologií, vysoká úroda v zemědělství, pokles cen energií, negativními šoky (nepříznivý vliv na produktivitu VF): dostupností surovin, danou kolísáním jejich cen apod., klimatické změny, ochrana životního prostředí, zavedení nových předpisů, atd. fiskální politika (vládní poptávka), . B nikoliv však měnová politika

3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC   Produkční funkce a trh práce Obecný neoklasický trh práce: technologický šok vede k posunu produkční funkce, zároveň se na trhu práce mění mezní produkt práce, tím se mění objem zaměstnanosti, dochází proto zároveň k posunu po nové produkční funkci. B

3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC produkční funkce w/P trh práce L Y Y0´ Y1 L0 L1 A F0 LD0 Y0 1 2 F1 LD1 A A´ LS B 3 w0 /P0 B w1 /P1 L L1 L0 1) negativní nabídkový šok pokles produkce 2) posunu poptávky po práci 3) snížení počtu zaměstnaných posun po produkční funkci

3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC   Mezičasová (intertemporální) substituce práce a volného času Zvláštní interpretace substitučního efektu – intertemporální substituce práce a volného času, založená na přechodné změně reálného důchodu: v „dobrých časech“ (jde o vliv technologického šoku na MPN W/P) roste nabízené množství práce (stimulující vliv vysoké W/P a také vysoké reálné úrokové sazby), ve „špatných časech,“ kdy reálné důchody nerostou (bez technologického šoku) klesá nabízené množství práce. To vysvětluje rozkolísanost reálného produktu i při malých změnách W/P. B

Reálná agregátní poptávka a nabídka B r* Jde o to včlenit mezičasovou substituci do klasického modelu.   r (%) E0 Y ASR ADR Y* r* Nerozlišuje se krátké a dlouhé období!

3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC  

Reálná agregátní poptávka a nabídka V modelu RBC dochází ke změně produktu i úrokové sazby.   r (%) E0 ADR1 ASR0 ADR0 ASR1 r1 E1 r0 Y0 Y1 Y

Reálná agregátní poptávka a nabídka   Fiskální expanze posune křivku reálné agregátní poptávky ADR0 vpravo nahoru do ADR1. Nová rovnováha nastává v E1. Dojde ke zvýšení reálné úrokové míry na r*1. Následkem toho zaměstnanci nabízejí více svou práci. Pak dojde ke zvýšení růstu produkce na Y1. Modelu má flexibilní ceny a mzdy. r (%) E0 ADR1 ASR0 ADR0 E1 r*1 r*0 Y0 Y1 Y

3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC   Shrnutí: v důsledku mezičasové substituce příznivý nabídkový šok ovlivňuje reálnou úrokovou sazbu a mzdy, což vede k růstu zaměstnanosti a produkce; posun obou křivek doprava vede k růstu úrokové sazby i produktu (vliv na agregátní poptávku je větší); Je třeba rozlišovat permanentní a dočasné nabídkové šoky, neboť tyto se svými účinky liší; Podle teorie reálného ekonomického cyklu nabídkové šoky mění jak produkci, tak úrokové sazby!

Měnová politika v modelu RBC Trh peněz: kombinace poptávané a nabídkové peněžní zásoby L, M a cenové hladiny P P LN1 P E0 LN P0 P1 LN1 E1 E0 P1 P0 E1 M0 M1 M; LN M0 M; LN

3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC  Nabídka peněz tj. peněžní zásoba M je závislá na měnové politice. Poptávka po penězích L je závislá na produkci Y a úrokové sazbě r. Růst nabídky peněz M: Roste M/P pak dojde k efektu reálných peněžních zůstatků. Přebytek M je proto vydán (nákup zboží a obligací). Rostou ceny zboží. Současně rostou ceny obligací, klesá r, tím rostou výdaje. Roste tudíž opět P. Reálné peněžní zůstatky M/P se vrací na původní úroveň. Konečný efekt růstu M: pouze růst P, nikoliv růst Y (neutralita peněz) Vliv růstu produkce Y na trhu peněz: Roste poptávka po penězích, Klesá cenová hladina P. M .V = P . Y

Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.

model AD – AS; posuny křivky AD doprava nahoru (tj. severovýchodně): pozitivní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu HDP a růstem cenové hladiny. doleva dolů (tj. jihozápadně): negativní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny.

model AD – AS; posuny křivky AS doleva nahoru (tj. severozápadně): negativní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu HDP a pokledsem cenové hladiny. doprava dolů (tj. jihovýchodně): pozitivní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu a růstem cenové hladiny.

model AD – AS; posuny křivky AD doprava nahoru (tj. severovýchodně): pozitivní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu HDP a růstem cenové hladiny. doleva dolů (tj. jihozápadně): negativní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny.

model AD – AS; posuny křivky AS doleva nahoru (tj. severozápadně): negativní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu HDP a pokledsem cenové hladiny. doprava dolů (tj. jihovýchodně): pozitivní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu a růstem cenové hladiny.

příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. Pokles transferů Likvidace výrobního zařízení Růst nominálních mzdových sazeb Růst vládních výdajů Pokles peněžní zásoby Pokles nepřímých daní Růst cen ropy Růst autonomních spotřeb Růst produktivity práce Růst kapitálové vybavenosti

Pozitivní a negativní poptávkový šok v modelu AD-AS příklad - model AD - AS Pozitivní a negativní poptávkový šok v modelu AD-AS P Y Y* P0 SAS P1 Y1 AD1 AD0 P Y Y* P0 SAS P1 Y1 AD1 AD0 A pozitivní šok B negativní šok

Negativní a pozitivní nominální nabídkový šok v modelu AD-AS příklad - model AD - AS Negativní a pozitivní nominální nabídkový šok v modelu AD-AS P Y Y* P0 SAS0 P1 Y1 SAS1 AD P Y Y* P0 SAS0 P1 Y1 SAS1 AD 1 1 C negativní šok D pozitivní šok

Klasická agregátní nabídka v modelu AD-AS příklad - model AD - AS Klasická agregátní nabídka v modelu AD-AS P Y Y* P0 SAS0 P1 Y1 SAS1 AD P Y Y* P0 SAS0 P1 Y1 SAS1 AD E negativní reálný nabídkový šok D pozitivní reálný nabídkový šok

příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. Pokles transferů vede k poklesu agregátní poptávky B Likvidace výrobního zařízení negativním reálným nabídkovým šokem. SAS se posune doleva. C2 Růst nominálních mzdových sazeb je negativní nominální nabídkový šok. SAS nahoru. Snížení agregátní nabídky. C Růst vládních výdajů povede k růstu AD. A Pokles peněžní zásoby povede přímo (neoklasicky) či nepřímo (keynesiánsky) k poklesu AD. A

příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. Pokles nepřímých daní je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava. D Růst cen ropy je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. C Růst autonomních spotřeb povede k růstu AD. A Růst produktivity práce je pozitivním reálným nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava D2 Růst kapitálové vybavenosti. Stejně jako i) tj. D2