Jak to všechno začalo Písemná svědectví o starém Egyptě sahají do doby 3000 let před naším letopočtem. Přitom starý Egypt je pohřben pod mnohými vrstvami kultur a státních útvarů, které přerostly v současnost. Hranice země se v průběhu historie mnohokrát měnily, ale páteří země zůstal Nil se svou deltou. 

Základní význam pro chronologii egyptských dějin mají seznamy panovníků. Zde však není situace jednoznačná, protože mnoho seznamů se nedochovalo. Některé byly i svými nástupci zničeny. Vzhledem k tomu se připouští u nejstarších egyptských dějin odchylky v datování plus-mínus 150 let, u pozdějších plus-mínus 50 let. Jako první přesné datum v historii Egypta se uznává rok 689 př. Kr., kdy byl Egypt dobyt Peršany.

Chronologie 1) Archaická doba 2) Stará říše 3) 1. mezidobí 4) Střední říše 5) 2. mezidobí 6) Nová říše 7) Pozdní doba 8) Makedonská doba

Archaická doba asi 3000-2700 př. Kr. Nejrozporuplnější období egyptských dějin. Je to doba, kdy se vlastně všichni egyptologové rozchází. Oficiální názor tvrdí, že v tomto období se začaly formovat první náznaky státního zřízení v Dolním Egyptě, byly položeny základy náboženství a kultury. Egypt musel čelit nájezdům loupeživých kmenů z pouště. Z této doby máme jen velice málo informací, jak o státním zřízení, tak ekonomice. Vládne 1. a 2. dynastie

Stará říše Vládou 3. dynastie začalo po roce 2650 období Staré říše, která zanikla ve 2. polovině 22. stol. př. n. l. spolu s 6. dynastií. Stará říše představuje prvý vrchol politické moci i kulturního rozkvětu Egypta. Hlavním městem byl Mennofer, říše byla do této doby rozdělena na správní oblasti, kraje - označované řeckým pojmem nomos. Absolutní moc panovníka a jeho bohatství došly výrazu ve stavbě mohutných hrobek - pyramid. Vládne 3.-6. dynastie

1. mezidobí Koncem Staré říše se uvolňovala centrální panovnická moc na úkor rostoucího vlivu velmožů, kteří spravovali jednotlivé nomy. To vyústilo v hlubokou hospodářskou krizi a v zánik ústřední moci. V Dolním Egyptě propuklo mohutné povstání chudých Egypťanů, sužovaných bídou a četnými válkami. Chudina dosáhla vítězství a zmocnila se majetku bohatých, kteří byli houfně vražděni. Výsledkem byl naprostý chaos, provázený hladomorem. Jižní část země zůstala těchto sociálních nepokojů ušetřena a postupně se tam upevnilo postavení vládců ve městě Veset, kteří tvořili 11. dynastii. Vládne 7.-10. dynastie

Střední říše Vesetským králům se na konci 3. tisíciletí podařilo Egypt znovu sjednotit a zahájit tak druhé období rozkvětu egyptského státu - Střední říši, která trvala až do počátku 18. století př. n. l. Většinu této doby vládli panovníci 12. dynastie, jimž se podařilo obnovit hospodářskou prosperitu země. Hlavní město byla Ictavej. Vládne 11.-12. dynastie

2. mezidobí Vláda posledních dvou slabých panovníků 12. dynastie vyústila v tzv. druhé přechodné období, které trvalo zhruba dvě století. Vnitřní rozpory oslabovaly postupně královskou moc, která pak nebyla s to čelit postupnému pronikání kočovníků semitského původu ze syropalestinské oblasti, které známe pod pojmem Hyksósové. Ti se nejprve zmocnili vlády v deltě a později jim museli odvádět poplatky i velmožové v Horním Egyptě.

Hyksósové sice podlehli vyspělé egyptské kultuře, avšak přinesli do Egypta důležitou novinku - chov koní a jejich využití k tahu lehkých dvoukolých válečných vozů, které v následujících staletích usnadnily egyptskou expanzi.

Nová říše Odpor proti Hyksósům vzešel z jihoegyptského Vesetu. Definitivně se je podařilo vyhnat až zakladateli 18. dynastie Ahmosovi, jehož vládou počíná roku 1551 Nová říše. V tomto období, které trvalo až do roku 1080, se vystřídaly tři dynastie - 18. až 20., za jejichž vlády dosáhl Egypt největšího územního rozmachu a kulturního rozkvětu, i když i v této době museli někteří vládcové čelit vážným vnitřním i zahraničním těžkostem.

Pozdní doba Počátkem 11. století začíná závěrečná fáze vývoje egyptského státu - tzv. třetí přechodné období a Pozdní doba, která trvala až do doby Alexandra Makedonského V zemi se střídaly dynastie libyjského a núbijského původu. Krátce před polovinou 7. stol. př. n. l. se Egypta zmocnili Asyřané. Jejich nadvládu se podařilo setřást králům 26. dynastie

Vládu 26. dynastie ukončil roku 525 př. n. l. perský král Kambýses Vládu 26. dynastie ukončil roku 525 př. n. l.perský král Kambýses. Peršany pak vystřídal roku 332 Alexandr Makedonský a po jeho smrti vládli v Egyptě Ptolemaiovci.

Chrám v Abú Simbelu v Dolní Núbii Vybudován Ramesem II. U vstupu se tyčí do výše přes 20 metrů čtyři sedící kolosy zobrazující faraóna. Nachází se v Luksoru spolu s menším chrámem, kde jsou vyobrazeny čtyři sochy stojícího Ramesse II. a dvě jeho manželky Nefertari.

Chrám v Karnaku a Luksoru K výstavbě hlavního jádra těchto dvou vesetských chrámů, Luxoru a Karnaku, s hypostylovými sály a pylony, bylo třeba veškeré moci a veškerého bohatství velkých vládců i dobyvatelů přišlých z Asie. Chrám v Karnaku byl hlavním střediskem Amonova kultu. Tvořil vlastně celé "Město bohů"

Karnak

Luksor

Chrám královny Hatšepsovet Nejpodivuhodnější z faraonských panteonů, jehož nález přinesl mnohá překvapení, je chrám a zároveň hrob královny Hatšepsovet.

Sfinga V sousedství pyramid v Gíze se tyčí obrovská sfinga s lidskou hlavou a lvím tělem, dlouhá 70 metrů a vysoká 20 metrů. Byla vytesána z vápencového pahorku, který vystupoval z roviny, a doplněna velkými kamennými bloky. Pravý význam velké sfingy byl dlouho hádankou.

Dnes se má za to, že je to symbol krále Raacheva, jehož pyramida stojí poblíž. Na hlavě má sfinga klaft, královský šátek, jaký vídáme na hlavách faraonů

Ramesseum Na levém břehu Nilu stojí západně od Vesetu chrám Ramesse II., jemuž se dnes znovu říká Rammeseum. Jeho půdorys měřil 200 x 60 metrů, měl dva pylony, nádvoří lemované sloupy, velkou sloupovou síň a desítky kultovních místností. Před druhým pylonem, resp. jeho zbytkem, leží obrovská rozbitá socha ze syenitu. Představovala Ramesse II. na trůně, měřila přes 17 metrů a vážila přes 100 tun.

Chufevova pyramida V Gíze jsou tři velké pyramidy, ta největší pro Chufeva( řecky Cheopse), byla původně 147 m vysoká. Je zhotovena ze 2,3 miliónů kamenných kvádrů, z nichž každý váží průměrně 2,5 tuny. V době své slávy byly pyramidy pokryty hladkou a lesklou vrstvou vápence.

Údolí králů Tajné skalní hrobky nahradily pyramidy v období Nové říše. Měly zabránit znesvěcení hrobu. Hroby byly vytesány do skal obklopující západní a východní části údolí. Nejstarší hrob pochází asi z roku 1495 př. n. l. Čím byl panovník významnější a déle vládl, tím byla jeho hrobka umístěna nepřístupněji a její výzdoba byla velkolepější.

Údolí královen je nedaleko Údolí králů Údolí královen je nedaleko Údolí králů. Archeologové zde nalezli 60 hrobek a všechny pocházejí asi 18. - 20. dynastie. V některých hrobkách byly nalezeny také princové a princezny s veškerou výbavou pro posmrtný život.

Mumifikace Pro život na onom světě se muselo uchovat tělo nebožtíka. Postup při mumifikování: 1) Odborníci balzamovači vytáhli železným háčkem nosními dírkami co největší část mozku. 2) Ostrým kamenným nožem otevřeli trup, vyjmuli vnitřnosti.

3) Břišní dutina se pak vymyla palmovým vínem a roztokem z rozmělněných bylin. Potom ji naplnili čistou rozetřenou myrhou, kassií a různými aromatickými látkami. 4) Otvor zašili a tělo uložili na 70 dnů do natronu tak, aby bylo celé zakryto. 5) Když uplynula tato doba, tělo se omyje a zavine od hlavy až k patě do plátna nařezaného na pruhy.