Adresářová struktura Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Miroslav Hubáček. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz
Charakteristika 1 DUM Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /4 Autor Ing. Miroslav Hubáček Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Gu-IKT/1-3/18 Název DUM Adresářová struktura Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 28-52-H/01 Obor vzdělávání Gumař-plastikář Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 15 – 16 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem; náplň: Přístupy k souborům, adresářová struktura, způsoby adresování Vybavení, pomůcky Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule Klíčová slova Soubor, metoda přístupu, adresování Datum 14. 9. 2013
Adresářová struktura Náplň výuky Metody přístupu k souborům Přímý přístup k souborům Adresářová struktura Způsoby adresování
File system česky souborový systém, případně systém souborů souborový systém zajišťuje ukládání a čtení dat tak, aby s nimi uživatelé mohli pracovat ve formě souborů a adresářů je uložen na vhodném typu elektronické paměti, která je umístěna přímo v počítači nebo může být zpřístupněna pomocí počítačové sítě souborový systém zaznamenává kromě jména souboru a jeho umístění v hierarchii adresářů další informace sloužící pro správu souborů základním pravidlem každého souborového systému je, že data musí být jednoznačně určena svým jménem z toho vyplývá, že dva soubory nebo podadresáře umístěné ve stejném adresáři nesmí mít stejné jméno
Typy souborů při vytváření systému souborů i celého operačního systému je důležité, jestli bude operační systém rozeznávat typy souborů nejčastější technika implementace typu souboru je vložit identifikátor typu jako součást jména souboru Obr. 1: Typy souborů
Struktura souboru typy souborů mohou být užity také k identifikaci jejich vnitřní struktury operační systém vyžaduje určitou strukturu spustitelného souboru, ze které je mu jasné, kam zavést program do paměti a kde je první instrukce tohoto programu některé operační systém rozšiřují tuto myšlenku na celou množinu systémem podporovaných struktur souborů a množinu speciálních operaci, které s těmito soubory manipulují pro každou podporovanou strukturu souboru musí operační systém obsahovat kód, který s touto strukturou umí pracovat
Metody přístupu k souborům soubory uchovávají informace existují nejrůznější cesty, jak získat informaci uloženou v souboru některé systémy podporují pouze jednu metodu přístupu jiné systémy, např. IBM, podporují větší počet různých přístupových metod a výběr bývá mnohdy problémový existují tyto základní metody přístupu sekvenční přímý další metody přístupu k souboru mohou být vytvořeny na základě metody přímého přístupu
Sekvenční přístup je to nejjednodušší metoda přístupu záznamy v souboru jsou zpracovávány jeden za druhým záznamy mohou mít rozdílnou délku operace prováděné v souboru jsou čtení a zápis sekvenční přístup je vidět na následujícím obrázku je založen na modelu pásky se souborem, která pracuje jako zařízení s postupným přístupem Obr. 2: Sekvenční přístup
Přímý přístup souboru soubor se skládá z logických záznamů pevné délky, což umožňuje rychlé čtení nebo zápis metoda přímého přístupu je založena na diskovém modelu souboru přímý přístup k souboru umožňuje číst nebo zapisovat libovolný blok souboru soubory s přímým přístupem umožnují rychlý přistup k velkému množství informací další metody přístupu k souboru mohou být vytvořeny na základě metody přímého přístupu tyto metody většinou spočívají v konstrukci indexu pro každý soubor
Adresářová struktura systém souborů počítače může být značně rozsáhlý organizace souborů je většinou prováděna ve dvou úrovních nejčastěji obsahuje každý disk v systému minimálně jednu oblast, ve které jsou uloženy soubory a adresáře uživatel pracuje vždy jen s logickou adresářovou strukturou a logickým systémem souboru jednotlivé oblasti tedy tvoří virtuální disky každá oblast obsahuje informace o souborech na ní uložených tyto informace jsou uloženy v záznamech adresáře zařízeni adresář zařízení uchovává informace jako jméno, velikost a typ pro všechny soubory na daném zařízení
Porovnání adresářových struktur Windows více stromů v jednom počítači vedle sebe kořeny označeny písmeny odpovídající diskům příklad: C – první pevný disk G – mechanika CD, DVD adresáře v cestě odděleny pomocí \ Unix jediný strom v jednom počítači kořen označen / všechny disky připojeny ve stromu jako adresáře příklad označení /dev/sda (disk,oddíl) adresáře v cestě odděleny pomocí /
Organizace souboru Obr. 3: Typická organizace souborů
Druhy adresářů Adresář jedné úrovně všechny soubory jsou uloženy v jednom adresáři tato struktura vyžaduje minimální podporu a je dobře pochopitelná jednoúrovňová struktura adresáře má zřejmě nevýhody v případě, když je v systému velké množství souborů, případně má systém více uživatelů Obr. 4: Jednoúrovňová organizace souboru
Druhy adresářů Adresář více úrovní – stromová struktura soubory jsou uloženy v adresářích, představující pomyslné větve stromu Obr. 5: Víceúrovňová organizace souboru
Kontrolní otázky: Co představuje soubor z hlediska dat v počítači? Jaká je struktura souboru? Popište způsob adresování souborů. Jaké rozeznáváme způsoby adresování?
Seznam obrázků: Obr. 1: vlastní Obr. 2: Sekvenční přístup k souborům. In: Úvod do teorie operačních systémů [online]. 2012 [vid. 8. 9. 2013]. dostupné z: http://homen.vsb.cz/~kod31/vyuka/opsys/ss2.html Obr. 3: Obr. 3: Adresářová struktura. In: Úvod do teorie operačních systémů [online]. 2012 [vid. 8. 9. 2013]. dostupné z: http://homen.vsb.cz/~kod31/vyuka/opsys/ss2.html Obr. 4: Obr. 4: Adresáře jedné úrovně. In: Úvod do teorie operačních systémů [online]. 2012 [vid. 8. 9. 2013]. dostupné z: ttp://homen.vsb.cz/~kod31/vyuka/opsys/ss2.html Obr. 5: Obr. 2: Stromová struktura adresářů. In: Úvod do teorie operačních systémů [online]. 2012 [vid. 8. 9. 2013]. dostupné z: http://homen.vsb.cz/~kod31/vyuka/opsys/ss3.html
Seznam použité literatury: [1] Práce se soubory a složkami. In: Etext.czu.cz [online]. 2012 [cit. 2. 9. 2013]. dostupné z: http://etext.czu.cz/img/skripta/64/pef_sup_06-1.pdf [2] Operační soubory. In: Úvod do teorie operačních systémů [online]. 2012 [cit. 8. 9. 2013]. dostupné z: http://homen.vsb.cz/~kod31/vyuka/opsys/ss2.html [3] Adresářová struktura. In: Škola.libol.cz [online]. 2012. [cit. 8. 9. 2013]. dostupné z: http://skola.libol.cz/vyuka/1r-ikt/adresov-struktura
Děkuji za pozornost