TRANSATLANTICKÉ VZTAHY EU Vývoj vztahů mezi ES/EU a USA po r. 1989

1989-současnost Mezinárodní prostředí:  1989: pád komunistického bloku → konec bipolárního uspořádání světa  Stabilizace nového mezinárodního řádu Globalizace Kromě vojenských kapacit státu roste význam jeho hospodářské síly Zvýšená spolupráce mezi státy – regionální integrace Mezinárodní organizace

1989-současnost Proměna charakteru spolupráce mezi ES/EU a USA, dochází k institucionalizaci vztahů  Faktory:  Transformace ES v EU Zahraniční politika členských států již není naprostou doménou exekutiv (vyšší míra koordinace v rámci SZBP, společná obchodní politika – určující role Komise) V USA – větší vliv zákonodárců na tvorbu ZP a lobbistických skupin  Pokles schopnosti obou aktérů diktovat podmínky světového obchodu (noví aktéři)  Hospodářská dimenze se stala více určující ve vzájemných vztazích než v minulosti.

1989-současnost Transatlantická deklarace (1990)  Reakce Bushovy administrativy na proměnu evropské integrace  Faktory:  Hodnocení evropské integrace → síla i význam ve světě poroste  Hlavní odbytiště amerických výrobků + hlavní cíl amerických investic  Obavy ze vzniku společného trhu a ohrožení amerických obchodních zájmů  Obavy, aby proměnou ES v EU nevznikl v rámci NATO jednotný a více asertivní evropský klub (obavy z rozpadu NATO)  ES → americká iniciativa měla podporu Delorsovy Komise

1989-současnost Deklarace formalizovala ad hoc setkávání.  Summit ES/EU-USA – představitel Komise, předsednická země a americký prezident  Podobná setkávání ministrů zahraničí ES/EU, Komise a amerického ministra zahraničí  Brífinky, kde ministr zahraničí předsednické země informoval amerického prezidenta o výsledcích EPS/SZBP  Přijímání společných opatření v boji proti terorismu, obchodu s drogami, ochrany životního prostředí a kontroly zbraní  Posílení role OSN Dopad – vznikly i jiné platformy jednání mimo NATO

1989-současnost Transatlantická deklarace nesplnila očekávání Faktory:  EU řeší svoje problémy – HMU, prohlubování integrace vs. rozšiřování, neschopnost v oblasti SZBP (Jugoslávie)  Clintonova administrativa také více zahleděná do domácích problémů (hospodářství)  Mezi EU a USA narůstají obchodní spory  I když se konají různá setkání, nedochází k posunům ve vzájemných vztazích  Řešením má být tzv. Nová transatlantická agenda (1995)

1989-současnost Nová transatlantická agenda (1995)  Ze strany USA NTA znamenala uznání EU jako kolektivního aktéra  Specifikovala oblasti spolupráce a vypsala oblasti „společné akce“ Společné cíle:  Podpora míru a stability, demokracie a rozvoje ve světě  Společné odpovědi na globální výzvy  Expanze světového obchodu a užší obchodní vztahy

1989-současnost Prohloubení institucionalizace vztahů, vznikají další platformy:  Vytvořena Skupina vysokých úředníků (Senior Level Group) a Task force → příprava summitů a ministerských setkávání  Setkávání mezi europoslanci a americkými zákonodárci  Nevládní dialogy - Transatlantic business dialogue – mezi podnikatelskými a obchodními skupinami  Další dialogy mezi odbory, environmentálními organizacemi a organizacemi na ochranu spotřebitele

1989-současnost Problémy v hospodářské oblasti vedly k uzavření tzv. Transatlantického hospodářského partnerství v r  Bilaterální obchodní vztahy → redukce bariér obchodu  Multilaterální úroveň (WTO) → důraz na liberalizaci světového obchodu.

1989-současnost Po zvolení George W. Bushe dochází ke zhoršení vzájemných vztahů. V EU byla jeho politika vnímána jako návrat k unilateralismu. USA odmítly několik mezinárodních závazků  Unilaterální odstoupení od smlouvy ABM (Anti Balistic Missiles) o omezeních systémů antibalistických raket použitých proti raketovým nukleárním zbraním  Odvolání podpisu Kjótského protokolu a statusu Mezinárodního trestního soudu

1989-současnost Odmítavé reakce v EU vyvolává tzv. Bushova doktrína  NBS 2002 – možnost preemptivních útoků, aby se USA ubránily „darebáckým státům“ a terorismu.  Tyto útoky povede i sama, pokud to bude nutné.  Ve 2. volebním období se Bush od této doktríny postupně distancuje.

1989-současnost Pokrok ve spolupráci s EU představuje ustavení Transatlantické hospodářské rady (2007, TEC, Transatlantic Economic Council)  Má na základě spolupráce mezi vládami prohloubit hospodářskou integraci mezi EU a USA  Cíle: redukce bariér investování a podpora vzniku otevřených investičních režimů  Oblast regulace, ochrana duševního vlastnictví, finančních trhů, inovací a technologie, investic

1989-současnost V 2. funkčním období se vztahy mezi EU a USA mírně zlepšily. Přesto Bushovo období skončilo silně narušenými vztahy mezi spojenci. Důvěra evropské veřejnosti v USA výrazně poklesla.  % Evropanů považovalo americké vedení ve světě za žádoucí  V r jen 36 %