Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace III/2 VY_32_INOVACE_319 Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 5. listopadu 2012 Ročník: druhý, čtyřleté studium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Tematický okruh: Biologie živočichů Téma: REJNOCI Metodický list/Anotace: S využitím výukového materiálu žák dovede popsat charakteristické znaky těla a orgánů rejnoků. Dovede charakterizovat jejich skupiny podle postavení v potravních řetězcích. Dovede rejnoky zařadit do přirozeného systému organismů. Dovede vysvětlit problematiku lovu a ochrany rejnoků a zaujímá racionální postoj v rámci výchovy k udržitelnému rozvoji. Zdroje: Uvedeny na konci prezentace

PŘÍČNOÚSTÍ = PARYBY (CHONDRICHTHYES) RNDr. Rostislav Herrmann REJNOCI RNDr. Rostislav Herrmann Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace http://cs.wikipedia.org/wiki/Manta_obrovsk%C3%A1

REJNOCI Patří mezi příčnoústé (společně se žraloky) http://zivazeme.cz/atlas-paryb/rejnok-hladky Patří mezi příčnoústé (společně se žraloky) Mají dorzoventrálně zploštělé tělo Párové ploutve srůstají a tvoří lem kolem celého těla Ocas většinou bičovitý, někdy při bázi s jedovým trnem 5 párů žaberních štěrbin na spodní straně těla Většinou u dna, bentofágové nebo loví drobné ryby apod. Měně často planktonofágové, vodu procezují žaberními hřebínky

REJNOCI Mají velká játra, která jako u žraloků nadlehčují tělo Zbarvením často napodobují barvu dna, některé druhy se částečně zahrabávají Když jsou zahrabáni, nasávají vodu otvory za očima (spirakuly) a vypuzují ji ven ze žaberních štěrbin na spodní straně těla Podobně jako u žraloků, rozmnožují se vejci s kožovitými obaly nebo jsou živorodí REJNOK ČTYŘOKÝ – délka do 60cm Středozemní moře a východ Atlantiku http://zivazeme.cz/atlas-paryb/rejnok-ctyroky

TRNUCHA OBECNÁ Samice až do 2,5m U báze ocasu na hřbetě trn se zubatou špičkou a s jedovou žlázou Při březích kolem Evropy http://www.ilkyaz.eu/fishpic/index.html

REJNOK OSTNATÝ Mělčiny kolem evropských moří a západní Afriky Jeden z nejčastějších druhů Délka samic až 120cm, max. hmotnost 18kg, samci zhruba poloviční Na hřbetě při ose těla ostny Žije při dně http://genca.rajce.idnes.cz/ZIVOCICHOVE_-_druha_cast,_konci_blatnici/

MANTA Rod největších rejnoků Délka i šířka až 7 metrů (největší potvrzené rozpětí 9m) Hmotnost až 1300 - 1800 kg Živí se planktonem a drobnými rybami Plave poměrně pomalu, ale v případě ohrožení (např. žraloky nebo kosatkami) dokáže značně zrychlit a dokonce vyskakuje na vodu Žije samotářsky nebo v malých hejnech v teplých mořích Nemá jedový trn Oplození je vnitřní (při kopulaci samec plave pod samicí břichem vzhůru) Je živorodá Dospělá samice má obvykle 1 – 2 mláďata ročně Rozpětí ploutví mláďat je 1,2m http://cs.wikipedia.org/wiki/Manta_obrovsk%C3%A1

MANTA - LOV Lov mant pro maso většinou nemá smysl – za 1kg se zpravidla platí asi 1 americký dolar, ale jsou loveny pro konce ploutví, které jsou sušeny a rozemlety na prášek. Na mnoha místech jsou ohroženy vyhubením. http://cs.wikipedia.org/wiki/Manta_obrovsk%C3%A1

PAREJNOK ELEKTRICKÝ - Délka do 60cm Výboje až 300 V Omračování kořisti a obrana Při dně v hlubinách teplých moří Oblý obrys těla Vybaveni elektrickými orgány vzniklými přeměnou příčně pruhované svaloviny (vpředu po stranách hlavy) http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id10855/

PILOUN OBECNÝ Běžně až 6 metrů a 250 – 300kg Maximální délka 7,6 metrů Rostrum protažené jako pilonos Žaberní štěrbiny ze spodní strany těla Živí se především bentosem, někdy může sekání rostrem používat k zabíjení nebo zraňování ryb, která pak sbírá Je ohrožený lovem, protože má chutné maso a rostrum je prodáváno jako suvenýr (do začátku 20. stol. běžný, dnes přežívá asi 10% populace) http://cs.wikipedia.org/wiki/Piloun_mnohozub%C3%BD

LITERATURA WWW ZDROJE A DORLING KINDERSLEY BOOK. Zvíře: Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2002, 624 s. ISBN 80-242-0862-8. GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0858-6. Rejnok hladký. In: [online]. [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://zivazeme.cz/atlas-paryb/rejnok-hladky Rejnok čtyřoký. In: [online]. [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://zivazeme.cz/atlas-paryb/rejnok-ctyroky Balık Resimlerim: My Fish Photographs. In: [online]. [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.ilkyaz.eu/fishpic/index.html ŽIVOČICHOVÉ - druhá část, končí blatnicí. In: Rajče.net [online]. [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://genca.rajce.idnes.cz/ZIVOCICHOVE_-_druha_cast,_konci_blatnici/ Manta obrovská. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Manta_obrovsk%C3%A1 NOVÁK, Jiří. Parejnok elektrický. In: BioLib [online]. [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id10855/ Piloun mnohozubý. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Piloun_mnohozub%C3%BD