Nezaměstnanost

Nezaměstnanost Problematikou nezaměstnanosti se zabývají ekonomiky na celém světě V období hospodářského cyklu „recese“ (při poklesu ekonomiky) bývá nezaměstnanost vyšší, zatímco při „expanzi“ se nezaměstnanost snižuje K vyšší nezaměstnanosti může dojít v důsledku sezonních prací (v zemědělství a stavebnictví) nebo v důsledku ukončení výroby v různých odvětvích národního hospodářství (ukončení výroby ve sklárnách, v uhelných dolech)

Nezaměstnanost vzniká poruchami na trhu práce Nezaměstnanost = stav v národním hospodářství, kde část pracovníků nenalézá uplatnění nebo dobrovolně nechce pracovat Nezaměstnaní se mohou evidovat na úřadech práce a ze státního rozpočtu mají nárok na podporu v nezaměstnanosti po určité období

Míra nezaměstnanosti Míru nezaměstnanosti (n) měříme: N n = ---------- x 100 % L n = míra nezaměstnanosti N = počet nezaměstnaných L = celkový počet práceschopných lidí Lidé, kteří pracují anebo si aktivně hledají práci = ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO)

Druhy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost = období mezi opuštěním pracovního místa a nástupem do místa nového Strukturální nezaměstnanost = změny ve struktuře poptávky po pracovních silách (netěží se uhlí – nejsou potřeba horníci, ukončí se výroba ve sklárnách – skláři jsou nezaměstnaní) Cyklická nezaměstnanost = úbytek poptávky po pracovních silách způsobeno výkyvy ekonomiky (recese = nezaměstnanost vyšší)

Sezonní nezaměstnanost = podmíněna sezonní prací (v zemědělství – sklizeň obilí, ovoce, zeleniny, ve stavebnictví – staví se od jara do zimy) Skrytá nezaměstnanost = má podobu prodlužování doby vzdělávání, předčasný odchod do důchodu, dlouhodobá nemoc

Důsledky nezaměstnanosti Nezaměstnanost má sociální dopady Stát musí vyplácet větší množství finančních prostředků na podporách v nezaměstnanosti V rodinném prostředí – rodič přijde o zaměstnání, má psychické problémy, sníží se sociální úroveň rodiny, může to vést k narušení osobnosti až sociálně patologickým jevům, jako je alkoholismus, dalším problémem je zvýšená míra rozvodovosti

Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Graf č. 1 Dobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost = lidé dobrovolně nechodí do práce, upřednostňují volný čas anebo mají finanční zdroje, kterými financují svoje potřeby Nedobrovolná nezaměstnanost = lidé hledají práci, ale na trhu pro ně není žádná práce anebo žádná vhodná práce

FUCHS, Kamil: Mikroekonomie. Brno: ESF, 1991. ISBN 80-210-2191-8. Graf č. 1 Dobrovolná nezaměstnanost FUCHS, Kamil: Mikroekonomie. Brno: ESF, 1991. ISBN 80-210-2191-8. w = mzda E = rovnováha trhu práce SL = nabídka práce L = lidská práce DL = poptávka po práci Autor © Dagmar Kostrhůnová

Nabídka práce Graf č. 2 Nabídka práce Nabídka práce (s) – červená zalomená křivka – nabídka práce na trhu zastoupena domácnostmi Spodní část zalomené červené křivky do bodu A vytváří tzv. substituční efekt – s rostoucí mzdou (w) roste ochota lidí pracovat (až do bodu A) Rostoucí mzda omezí nabídku práce (zaměstnavatelé už nemohou více zvyšovat mzdy) a zalomením červené křivky od bodu A vzniká tzv. důchodový efekt – lidé začnou upřednostňovat volný čas

FUCHS, Kamil: Mikroekonomie. Brno: ESF, 1991. ISBN 80-210-2191-8. Graf č. 2 Nabídka práce FUCHS, Kamil: Mikroekonomie. Brno: ESF, 1991. ISBN 80-210-2191-8. w = mzda L = lidská práce Autor © Dagmar Kostrhůnová

ÚKOLY Zamyslete se nad problémem zvýšené nezaměstnanosti Definujte dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost Vysvětlete zkratku EAO Uveďte příklady různých druhů nezaměstnanosti Zamyslete se nad důsledky, které plynou z nezaměstnanosti Navrhněte vlastní řešení problému nezaměstnanosti Graficky znázorněte dobrovolnou nezaměstnanost Graficky znázorněte a vysvětlete substituční a důchodový efekt

LITERATURA STRECKOVÁ, Yvonne – MALÝ, Ivan a kol.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Praha: Computer Press, 1998. ISBN 80-7226-112-6. REKTOŘÍK, Jaroslav a kol.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Praha: Ekopress, s. r. o., 2002. ISBN 80-86119-60-2. FUCHS, Kamil: Mikroekonomie. Brno: ESF, 1991. ISBN 80-210-2191-8. FUCHS, Kamil: Makroekonomie. Brno: ESF, 1998. ISBN 80-210-1777-5.