Soustavy dálkového vytápění Střední odborná škola Otrokovice Soustavy dálkového vytápění Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Jaroslav Dufka Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika DUM Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /1 Autor Ing. Jaroslav Dufka Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-In-Vy/3–SO-2/3 Název DUM Soustavy dálkového vytápění Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 36-52-H/01 Obor vzdělávání Instalatér Vyučovací předmět Vytápění Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 17 – 18 let Anotace Výukový materiál je určený k výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium. Náplň: Princip dálkového vytápění, hlavní části dálkového vytápění, centralizované zásobování teplem, tepelné sítě Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Zdroj tepla, sklad uhlí, výměník tepla, potrubí, expanzní nádoba, rozvaděč tepla, okruh primární a sekundární Datum 14. 1. 2013

Soustavy dálkového vytápění Náplň výuky: Charakteristika dálkového vytápění Výhody a nevýhody dálkového vytápění Princip dálkového vytápění Hlavní části dálkového vytápění Tepelné sítě

Charakteristika dálkového vytápění Charakteristickým znakem dálkového způsobu vytápění je jeden velký zdroj tepla, kterým se vytápí velké množství budov. V současné době se dálkové vytápění na mnoha místech mění na centralizované zásobování teplem (CZT). U dálkového vytápění se vede jedna trubka s vodou pro vytápění. CZT má jednu trubku pro topení a druhou pro dopravu užitkové vody. Právě dálkové vytápění je nejúčinnějším a k přírodě nejšetrnějším způsobem zajištění tepla a teplé vody ve městech. V současnosti dálkovým způsobem vytápění je zásobováno přibližně 1,48 mil. bytů (4 – 5 mil. obyvatel) a tisíce společností, provozoven, obchodů a úřadů. Přibližně 2/3 dálkového vytápění v ČR přitom zajišťuje kombinovaná výroba tepla a elektřiny KVET). Má vysokou účinnost přes 60 % a průměrně ušetří 32 % potřebného paliva.

Obr. 1: Zjednodušené znázornění dálkového vytápění

Výhody a nevýhody dálkového vytápění Hlavní výhody dálkového vytápění: Velké zdroje tepla (kotle) mají vyšší účinnost než malé Provoz tepláren a výtopen je bezpečný Odpadá velké množství komínů a snižuje se přepravní zatíženost proti vytápění mnoha malými kotelnami Provoz je ekologický Automatizovaný provoz K nevýhodám patří zejména: Vysoké pořizovací náklady Velký prostor pro zdroj tepla a uhlí (pokud je jako palivo) Nutnost přívodu velkého množství elektrické energie a vody do jednoho místa

Princip dálkového vytápění Základem dálkového způsobu vytápění domů je výroba tepla ve velkém množství, ohřev velkého množství vody, přeprava ze zdroje tepla do výměníkové stanice a z výměníkové stanice k jednotlivým spotřebitelům. Soustava dálkového vytápění je rozdělena na dvě hlavní části: primární okruh začíná v teplárně nebo výtopně a končí ve výměníkové stanici. V potrubí primárního okruhu teče nejčastěji horká voda o teplotě 110 až 130 °C. sekundární okruh začíná výměníkovou stanicí a končí otopnými tělesy u odběratele tepla. V potrubí teče voda o teplotě, která odpovídá teplotě venkovního vzduchu. Při venkovní teplotě -15 °C teče do otopných těles voda teplá 90 °C.

Hlavní části dálkového vytápění Soustava dálkového vytápění je poměrně velká a hlavní části tvoří: 1. Sklad uhlí; většina tepláren spaluje hnědé uhlí a spotřeba je v zimě hodně velká. Proto sklad na uhlí je poměrně velký. 2. Zdroj tepla; zdrojem tepla jsou kotle. Vzhledem k velké spotřebě tepla jsou teplárny a výtopny vybaveny kotli, jejichž tepelný výkon se pohybuje v rozmezí stovek až tisíců megawatt, podle velikosti města, které se vytápí. 3. Rozvod tepla; zahrnuje potrubní rozvody, výměníkové stanice a další zařízení nutná pro bezpečný provoz. 4. Odběr tepla; jsou to všechny vytápěné budovy – nájemní domy, školy, úřady, opravny, výrobní a skladovací haly, prodejny atd.

Obr. 2: Na velkých skládkách se uhlí rozděluje podle druhu a zrnitosti

Obr. 3: Kotle v teplárnách a výtopnách na zemní plyn vlevo kotel parní o výkonu 38 MW vpravo kotel horkovodní o výkonu 38 MW

Obr. 4: Výměníková stanice – rozdělovač topné vody

Obr. 5: Výměníková stanice – expanzní nádoby

Obr. 5: Výměníková stanice – protiproudé ohřívače vody

Tepelné sítě Jedná se o soustavy potrubí vedených pod zemí a vzájemně propojených. Trubky jsou vedeny k jednotlivým odběratelům tepla, takže v každém městě je tepelná síť jiná. Potrubí se buduje z ocelových trubek. Jiný materiál se nepoužívá, protože v trubkách může být voda při velkých mrazech i 150 °C, případně i více. Trubky se vedou převážně v zemi. V místech, kde jsou jiná vedení, železnice nebo jiná překážka se potrubí vede nad zemí. Nové potrubí se buduje tak, aby trubky byly vzájemně propojeny. Kdyby nastala v některém místě porucha, teplá voda by se mohla dostat na místo určení z jiné strany.

Kontrolní otázky: Čím je charakterizované dálkové vytápění? Jaké jsou hlavní části dálkového vytápění? Jaké má dálkové vytápění výhody a nevýhody? Co je primární a sekundární okruh? Z jakého materiálu jsou trubky tepelných sítí?

Seznam obrázků: Obr. 1: vlastní Obr. 2: anonym, [vid. 10. 1. 2013], dostupné z: http://www.uhlikamenice.cz/cs/ Obr. 3: anonym, [vid. 10. 1. 2013], dostupné z: http://www.boschindustrial.com/cz/stranka-produkty/kotle/ Obr. 4: vlastní Obr. 5: vlastní

Seznam použité literatury: [1] Štěchovský, J.: Vytápění pro střední školy se studijním oborem TZB. Praha, Sobotáles 2010. ISBN: 978-80-86817-11-8 [2] anonym, firemní web Dálkové vytápění, [vid. 10. 1. 2013], dostupné z: http://www.dalkovevytapeni.cz [3] anonym, firemní web CZteplo, s.r.o., [vid. 10. 1. 2013], dostupné z: http://www.czteplo.cz

Děkuji za pozornost 