Obecná a základní fyzickogeografická charakteristika kontinentu III VY_32_INOVACE_27-14 Asie III Obecná a základní fyzickogeografická charakteristika kontinentu III Autor: Dado, Název: LocationAsia.png Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:LocationAsia.png

Autor: Mdf, Název: Two-point-equidistant-asia.jpg 1 – Arabský štít 2 – Západoasijské horské pásmo 3 – Střední Asie 4 – Centrální velehory 5 – Indický štít 6 – JV Asie 7 – Velká čínská nížina 8 – Východoasijské ostrovní pásmo 9 – Sibiřský štít Přírodní regiony Asie Autor: Mdf, Název: Two-point-equidistant-asia.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Two-point-equidistant-asia.jpg

Autor: Mdf, Název: Two-point-equidistant-asia.jpg 7 – Velká čínská nížina Autor: Mdf, Název: Two-point-equidistant-asia.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Two-point-equidistant-asia.jpg

Čínský štít Systém vysočin, pahorkatin, mezihorských pánví a pobřežních sedimentačních nížin na výhodě Čína Povrch - Jižní polovina tvořena systémem vápencových a lávových vysočin (Nefritové pohoří, Dračí hory – až 2000 m) Pobřežní a severní část – sedimenty veletoků (Jang-c-tiang, Huang-he, Amur) – rozlehlé nížiny

Povrch východní Číny (pohled od východu z Pacifiku) Autor: Richard Edes Harrison, Název: 1941_China_from_the_East.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:1941_China_from_the_East.jpg

Jihočínská vysočina – vápencové masivy Autor: Glabb, Název: Beipanjiang_Railway_Bridge-4.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Beipanjiang_Railway_Bridge-4.jpg

Vápencové homole v jižní Číně (Nefritové hory) Autor: Charlie fong, Název: %E6%BC%93%E6%B1%9F%E5%B1%B1%E6%B0%B4.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:%E6%BC%93%E6%B1%9F%E5%B1%B1%E6%B0%B4.jpg

Dračí hory – nejvyšší pohoří jižní Číny Autor: chensiyuan, Název: 1_yulong_xueshan_yak_2012.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:1_yulong_xueshan_yak_2012.jpg

Rýžová pole na svazích hor v monzunové Číně Autor: Anna Frodesiak, Název: Longji_terrace_-_03.JPG Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Longji_terrace_-_03.JPG

Velká čínská nížina Podnebí – v severní části mírné oceánské (Mandžusko), jižní část monzunové subtrop a tropy Čínské veletoky – pramení ve velehorách na západě a tečou hlubokými kaňony jihočínských vysočin. V dolních tocích rozlehlé záplavové sedimentační nížiny. Jang-c-tiang (největší řeka Asie - 31900 m³/s) Huang-he (severní Čína - 2000 m³/s)

Srážkové úhrny v Číně (zřetelná je monzunová oblast na jihovýchodě) Autor: Alan Mak, Název: China_average_annual_precipitation_(en).png Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:China_average_annual_precipitation_(en).png

Jang-c-tiang, největší řeka Asie, na středním toku Autor: Jialiang Gao , Název: Cn1202-03.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cn1202-03.jpg

Kaskáda na řece Jang-c-tiang Autor: Calvingao, Název: Yangtze_longitudinal_profile_upstream.JPG Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Yangtze_longitudinal_profile_upstream.JPG

8 – Východoasijské ostrovní pásmo Autor: Mdf, Název: Two-point-equidistant-asia.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Two-point-equidistant-asia.jpg

Východoasijské ostrovní pásmo Pásmo seismicky aktivních ostrovů podél východního asijského pobřeží. Součást ohnivého pásu Pacifiku – geologicky nejaktivnější část světa Povrch - Vesměs sopečné ostrovy a souostroví v ose subdukčního litosférického zlomu (asijská x pacifická deska) Kamčatka, Japonsko, Taiwan, Filipíny, Sundské o. Řada činných sopek – jen na Sundách je jich přes 150 (Tambora, Krakatoa, Toba)

Autor: Hanzs, Název: Pacifick%C3%BD_ohniv%C3%BD_kruh.png Ohnivý pás Pacifiku Autor: Hanzs, Název: Pacifick%C3%BD_ohniv%C3%BD_kruh.png Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pacifick%C3%BD_ohniv%C3%BD_kruh.png

Vulkanismus na Kamčatce Autor: Darwinek, Název: Akademia_nauk.jp Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Akademia_nauk.jpg

Fujisan (3776 m) – nejvyšší hora japonských ostrovů Autor: Alpsdake, Název: FujiSunriseKawaguchiko2025WP.jp Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:FujiSunriseKawaguchiko2025WP.jpg

Sopka Mahameru na Jávě – aktivní vulkanismus Autor: Jurema Oliveira, Název: Mahameru-volcano.jpeg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mahameru-volcano.jpeg

Východoasijské ostrovní pásmo Podnebí a vegetace – velice pestré vzhledem k šířkové vzdálenosti regionu Obecně přímořské klima se silným vlivem pacifických monzunů a tropických bouří (tajfuny) Kamčatka (600 s.z.š.) – subarktické klima, tajga, permafrost Japonsko, Taiwan (300 s.z.š.) – subtropické podnebí, macchie, borovicové lesy Sundy (00 z.š.) – tropické deštné lesy (Sumatra, Borneo) – značné odlesnění a přeměna v změdělskou krajinu

Autor: Kropsoq, Název: Snow_Mountains_Japan_2006_001.jp Zima na Hokaidu – vlivem oceánského klimatu je bohatá na sněhové srážky Autor: Kropsoq, Název: Snow_Mountains_Japan_2006_001.jp Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Snow_Mountains_Japan_2006_001.jpg

Středomořské maccihe v Japonsku Autor: Tawashi2006, Název: Cherry_blossoms_at_Yoshinoyama_01.jp Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cherry_blossoms_at_Yoshinoyama_01.jpg

Okinawa – teplé tropické podnebí Autor: Snap55, Název: Minnajima_beach_Okinawa.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Minnajima_beach,_Okinawa.jpg

Výskyt tropických cklón ve světě (ve východní Asii – tajfuny) Autor: Nilfanion, Název: Global_tropical_cyclone_tracks-edit2.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Global_tropical_cyclone_tracks-edit2.jpg

9 – Sibiřský štít Autor: Lencer, Název: Russland_Relief.pn Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Russland_Relief.png

Sibiřský štít Největší FG region Asie (rozloha 14,5 mil. km2) Povrch – Relativně monotónní rozdělen do několika makrocelků Západosibiřská rovina – sedimentační plošiny řeky Ob a Irtyš (četné bažiny a rašeliniště) Středosibiřské vysočiny – systém hercynských pahorkatin (erodované táhlé hřbety až 1000 m a rozlehlé pánve) – obrovská ložiska barevných kovů, časté inverze Mongolsko – soustava náhorních plošin a aplsko- himalájských velehor (přes 3000 m) Hory dálného východu – Verchojanské, Čerského, Kolymské (3 – 4000 m), zvrásněný okraj asijské desky (seismická aktivita, výrazný glaciální reliéf

Tajga na jihu Západosibiřské roviny Autor: Vadim tLS Andrianov , Název: Vasyugan.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vasyugan.jpg

Tajga na výhodě Sibiře Autor: L.B. Brubaker, Název: Picea_glauca_taiga.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Picea_glauca_taiga.jpg

Středosibiřské vysočiny Autor: Benutzer:Sansculotte, Název: 26_swiatoinos.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:26_swiatoinos.jpg

Sibiřské velehory (Altaj – Belucha 4500 m) Autor: Dmottl, Název: 006-07_altaj_belucha.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2006-07_altaj_belucha.jpg

Tundra na poběží Severního ledového oceánu Autor: Dr. Andreas Hugentobler, Název: Tundra_in_Siberia.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tundra_in_Siberia.jpg

Sibiřský štít Podnebí a biosféra – Extrémní kontinentalita ovlivněna západním atlantickým a severním arktickým prouděním a izolací oblasti od vlivu Pacifiku Jih – pouště, polopuště (Gobi, Mongolské stepi) Centrální oblasti – tajga (boreální lesy) – nejextrémnější výkyvy teplot (Jakutsk až 1000C během roku) Severní pobřeží – arktická tundra a permafrost

Tabulka klimatických rekordů - Jakutsk Autor: HKO, Název: climate_Jakutsk.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Yakutsk

Autor DUM: Mgr. Martin Brzóska Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Martin Brzóska