Amsterodamská smlouva
Základní fakta smlouva byla podepsána 2.10.1997 potřeba smluvně upravit nutné změny v rámci EU rozšiřovala a doplňovala Maastrichtskou smlouvu není považována za nositelku podstatných změn v EU
Cesta k nové smlouvě ER rozhodla o vytvoření pracovní skupiny za účelem přípravy nové smlouvy. Během roku 1995 se shromáždily materiály, které obsahovaly postoje jak institucí EU, tak členských států. Na základě analýzy těchto dokumentů, reflexní pracovní skupina systematizovala tyto informace ve své konečné zprávě na konci roku 1995. Správa obsahovala shrnutí rozdílů v postojích k možným reformám a také nastínila tři hlavní cíle.
Cesta k nové smlouvě 3 hlavní cíle: Sblížení EU a občanů Lepší fungování EU a příprava na rozšiřování Posílit pozici EU na mezinárodním poli
Cesta k nové smlouvě V roce 1996 byla zahájena mezivládní konference, která měla za úkol jednat ve smyslu 3 hlavních cílů. Odpovědný pracovní orgán (pracovní skupina) složený z předsedy komise a jedním zástupcem MZ každého členského státu.
Vyjednávání agenda pracovní skupiny jednání na úrovni ER Komise: menší role jak u MS EP: jeho postoje vzaty v úvahu
Vyjednávání Postoje jednotlivých členských států: promítání národních zájmů nejdůležitější země slabá vůle k pokroku
Vyjednávání Velká Británie: Konzervativní vláda Odmítavý postoj k zrušení zásady jednomyslnosti, politice zaměstnanosti, začlenění ZEU do EU. Zlepšení po nástupu Labouristů Tonyho Blaira
Vyjednávání Francie a Německo: Francouzsko – německá iniciativa byla ohrožena. Německá strana chtěla reformy v duchu federalismu. Francouzská strana si přála cestu skrz vytvoření oborových uskupení.
Vyjednávání Francie a Německo: Názorovému sblížení dochází po nástupu J. Chiraca. Nová spolupráce Chirac – Kohl. Vize společných cílu, ale názorová rozdílnost jak společných cílů dosáhnout.
Vyjednávání Další státy: Menší státy se bály oslabení jejich vlivu v rámci institucí. Skandinávské země prosazovaly sociální otázky a otázky životního prostředí.
Vyjednávání I přes nespočet rozdílných názorů pracovní skupina dospěla ke kompromisům, ovšem na úkor celkové účinnosti a důležitosti smlouvy. Evropská rada se poté 16. a 17. června shodla na textech. Samotná smlouva byla ministry zahr. věcí podepsána až 2.10. 1997
Dopady Amsterodamské smlouvy Posílení a vyhranění vztahu mezi občany a EU v oblasti lidských práv. “Unie spočívá na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu.“ Začlenění těchto principů do právního pořádku EU. Dodržování těchto zásad je podmínkou pro přijetí do unie. Stát, který by tyto zásady nedodržoval může být sankcionován.
Dopady Amsterodamské smlouvy Obecně se AS zabývá změnami, doplněním a přerozdělením kompetencí v rámci I. a III. Pilíře. posílení komunitární politiky upřesnění zásady subsidiarity podpora politiky zaměstnanosti a zlepšování prac. podmínek implementace schengenských principů Nezačlenění ZEU do EU. Odpor VB, Dánska a neutrálních států.
Dopady Amsterodamské smlouvy V rámci II. pilíře mělo dojít k posílení akceschopnosti a flexibility celé SZBP. Toho se mělo dosáhnout vytvořením orgánu při ER tzv.jednotky plánování a rychlé pohotovosti. Touha po personalizaci SZBP. Byl vytvořen úřad Vysokého zmocněnce. Složení trojky, která zastupuje EU navenek je zástupce předsednické země, vysoký představitel a zástupce příští před. země.
Dopady Amsterodamské smlouvy Změna v institucionální oblasti: EP si nejvíce polepšil: Posílení jeho pozice. Rozšíření procedury spolurozhodování, zefektivnění celkového legislativního procesu, který dává vetší váhu role EP a posílení jeho role směrem k Radě. EP musí souhlasit s novým předsedou Komise.
Dopady Amsterodamské smlouvy Komise: Posílení její role, ale žadné nové kompetence. Zvláště posílení předsedy Komise. Rada: Některé méně důležité změny v rámci hlasování v Radě.
Shrnutí Nenaplnila očekávání. Hlavně co se týče institucionálních změn. Instituce bylo nutné transformovat hlavně z důvodu rozšiřování unie. Obecně se počítalo s diskuzí a reformou institucí až těsně před 1. vlnou rozšiřování. Odložení těchto otázek do budoucna.
Shrnutí AS však dala naději na posun v oblasti diferencované integrace. Pokud si skupina zemí přeje postupovat v integraci rychlejším tempem, nemusí se už obávat brzdění ze strany států, které o hlubší integrace v určité oblasti nestojí nebo není jejich prioritou. Celá procedura však není jednoduchá a je omezena na politiky spadající pod I. a II. Pilíř a o dif. integraci rozhoduje Komise spolu s EP, kteří pak návrh podstoupí Radě. Celá iniciativa pak může být stopnuta i vetem členského státu v Radě.
Děkuji za pozornost Jakub Kučera