ČESKÝ JAZYK

Slova jednoznačná a mnohoznačná

Slova jednoznačná a mnohoznačná

Slova souznačná K uvedeným slovům doplňte jedno nebo více slov souznačných. směje se –___________ dým -___________ pláče -___________ obchod -___________ odvážně -___________ taška -___________ chlapec -___________ jde -___________

Slova s citovým zabarvením slova lichotná: slova hanlivá: __________ __________

PRÉMIE

NAJDI CHYBY Říkají mu Výťa, ale jmenuje se Vítězslav.Nebidlí v rodiném domku jako Alenka.Žyje na sídlišty v posledním domě blýzko dětského hřiště a pískovyště. Z oken je krásý vyhled.V dálce jsou vydět postviny a visoké kopce.Ty jsou býlé, napadl na ně sníh, ale lesy jsou tamavé.Víťa se viklonil z okna a máva oběma rukama.Dole po chodnýku přychází Alenka.

SLOVNÍ DRUHY 1.podstatná jména - jsou názvy osob, zvířat, vlastností a dějů 2.přídavná jména - vyjadřují vlastnosti osob, zvířat a věcí nebo je jinak určují 3.zájmena - zastupují názvy osob, zvířat a věcí 4.číslovky - vyjadřují počet, pořadí apod. 5.slovesa - vyjadřují co osoby, zvířata a věci dělají nebo co se s nimi děje 6.příslovce - vyjadřují čas (kdy?) místo (kde, kam) způsob (jak) 7.předložky - se vyskytují ve spojení:s pod. jmény, se zájmeny, s číslovkami 8.spojky - spojují: slova, věty 9.částice - stojí často na začátku vět, např.: AŤ mi zavolá. 10.citoslovce - napodobují zvuky, vyjadřují bolest, radost, překvapení

Určujte slovní druhy Jednoho krásného dne se Qak posadil na kámen rovnou před školu a chtěl se opalovat.učitel ho tam sebral a vzal jej do třídy jako názornou pomůcku.Z dlouhého pobytu na slunci lze dostat úžeh, z dlouhého pobytu ve škole zase jiné choroby.Qak pobýval ve škole tak dlouho, až se naučil číst.U žabáka to lze jistě pokládat za chorobu – protože choroba je něco,co není normální.a sotva se někdo odváží tvrdit, že je normální, aby obojživelník uměl číst.

PÁDY 1. p. kdo, co? 2. p. koho, čeho? 3. p. komu, čemu? 4. p. koho, co? 5. p. oslovujeme, voláme 6. p. o kom, o čem? 7. p. kým, čím?

DOPLŇ Litom__šl je rodné město Bedřicha Smetany. Za naší malou vesničkou roste veliký du__. Dubové l__sty jsou he__ky v__krajované. Dět__ b__hají po hř__št__. Půjdeš z__tra do d__vadla? Někteří studenti v__sokých škol b__dlí na kolejích. Lenka p__kně zp__vá. Ten brouček je mal__čk__.

SLOVESA SLOVESA OSOBY: minulý přítomný budoucí 1. os. č. j. (já) 1. os. č. mn. (my) 2. os. č. j. (ty) 2. os. č. mn. (vy) 3. os. č. j. (on, ona, ono) 3. os. č. mn. (oni, ony, ona) ČÍSLO: JEDNOTNÉ MNOŽNÉ ČAS: minulý přítomný budoucí SLOVESA