Zápočtové požadavky Písemný elaborát Rozsah – okolo 5 stran – dle Vašeho zájmu a zaměření Struktura: Úvod – stručný rozbor literatury Zdůvodnění zvoleného tématu Jak by bylo možné problém řešit Výstupy – k čemu je to dobré Použitá literatura – citace v textu Číslem – Text (1) …., nebo Text (Novák 1999)…. Text dle Nováka (1999) Do tří autorů všichni více Novák a kol.

Kondiční příprava Václav Bunc

Kondice – součást zdatnosti Zdatnost schopnost odolávat vnějšímu stresu Kondice – vždy vázana na konkrétní činnost

Adaptace – přizpůsobení Zvláštním typem adaptace je trénovanost

„Technika“ Taktika Kondice

Složky kondice jsou: Vytrvalost Rychlost Síla Koordinace

E = c*v E ~ VO2 = f*VO2max C*v = f*VO2max f*VO2max v = ------------ c

Při řízení kondiční přípravy je nutno vždy přihlížet k: Věku Pohlaví Aktuálnímu stavu trénovanosti Způsobilosti – dovednostní - morfologické

Při posuzování věkových nebo genderových rozdílů je třeba se vyjádřit k zvláštnostem 1) anatomickým 2) fyziologickým 3) psychickým 4) pedagogickým (tréninkovým).

Příklad anatomických rozdílů mezi ženami a muži ženy jsou nižší (cca o 6 %) a lehčí (cca o 19 %) než muži stejného věku a trénovanosti, mají v průměru kratší končetiny než muži - délka nohou žen je cca 51.2 % a mužů 52 % výšky, mají užší ramena a širší boky než muži, mají níže položené těžiště než muži – jejich stabilita je větší, mají více tuku v dolní části těla oproti mužům, kteří ho mají více v horní polovině těla, svaly tvoří cca 36 % a u mužů cca 44,8 % celkové hmotnosti těla, množství celkové tělesné vody je nižší a pohybuje se v rozmezí 50-60 % a u mužů v pásmu 55-65 % celkové hmotnosti, % tělesného tuku se u žen středního věku pohybuje v rozmezí 22-26 %, u mužů stejného věku je v pásmu 14-18 %, dosahují „kostní“ dospělosti ve věku 17-19 let, muži později ve věku 21-22 let, mají v průměru cca o 15 % větší podíl pomalu kontrahujících vláken oproti mužům.

Pohybová zátěž má dvě spolu související složky Energetické krytí Nervosvalovou koordinaci

Základním chemickou reakcí je Energie ATP ADP

Energie ~ intenzitě pohybu I E=c*In n=1-3

„Konstanta“ mezi potřebnou energií pro danou pohybovou činnost a intenzitou zatížení je přímo úměrná technice pohybu a hmotnosti jedince Čím je lepší technika tím vyšší intenzitu jedinec je schopen realizovat Zdroje energie v organismu jsou omezené – čím „nižší“ je hmotnost tím déle je schopen jedinec pracovat

Pro daný sport a pro daného jedince existuje „ideální hmotnost Pro její stanovení je třeba stanovit tělesné složení

m = BF + FFM FFM = ECM+BCM FFM ~ m ECM/BCM

Průměrné hodnoty koeficientu ECM/BCM u různých skupin sportovců vrcholné výkonnosti Muži Ženy Hokej 0,58 0,69 Sprint 0,62 0,67 Fotbal 0,64 0,70 Lyže běh Biatlon 0,68 0,71 Tenis 0,74 Vytrvalci 0,75 Plaváni 0,72 0,76

Průměrné hodnoty %BF u různých skupin osob Muži (%) Ženy Vytrvalci 6-9 8-12 Lyže běh 7-11 9-12 Biatlon 8-10 10-12 Fotbal 11-15 Tenis 10-13 12-15 Lední hokej 12-16 14-18 Plavání 16-20 Netrénovaní 10-16 16-22

Princip řízení tréninkuá Tréninková instrukce Kontrola Subjekt Zp. vazba

Výkon Genetika Trénink

Platí princip nejslabšího článku řetězu. Základním principem hodnocení trénovanosti je hledání „slabých“ míst, která rozhodujícím způsobem ovlivňují výkon. Platí princip nejslabšího článku řetězu.

Při řízení je třeba respektovat vždy individualitu jedince Základní informace poskytuje diagnostika

Základní formy pohybového zatížení : Souvislá Přerušovaná

Přerušovaný trénink Intervalový trénink

Přerušovaný nebo intermitentní trénink libovolné i nahodilé střídání intenzity zatížení Intervalový trénink – pravidelně se opakující střídání intenzity zatížení

Jeden z nejúčinnějších prostředků pro kultivace kondičních předpokladů sportovního výkonu.

Jeho působení a z toho vyplývající používání se liší dle sportů. Snadno lze jeho „monotónním“ užíváním dosáhnout přetížení nebo dokonce přetrénování. Je třeba jej vždy kombinovat s dalšími formami tréninkového zatížení.

Při aplikaci je nezbytné vždy vycházet z aktuálního stavu jedince. Pro úspěšné zvládnutí přerušovaného nebo intervalového tréninku musí být jedinec dovednostně (hlavně silově) i funkčně připraven. Při aplikaci je nezbytné vždy vycházet z aktuálního stavu jedince. Podobně jako závodník musí být připraven (vzdělán) i trenér pro jeho aplikaci.

Cíl tréninku určuje použité intenzity (procenta maximální intenzity) a dobu snížené nebo nulové intenzity zatížení. Při řízení manipulujeme s : Intenzitou zatížení Dobou zatížení a „zotavení“ Formou „zotavení“ – klid nebo pohybová zátěž

Trénovanost je stav připravenosti organismu podat výkon Pro její hodnocení je nutno využívat proměnných, které se mění v závislosti na použitém tréninkovém zatížení

Zásady tréninku vytrvalosti Intenzita zatížení okolo ANP Při souvislém tréninku min doba zatížení 4 min Při přerušovaném tréninku celková doba trvání „sérií“ alespoň 3 min Poměr zatížení odpočinek 1 ku 1-2

Trénink rychlosti Maximální rychlost – zatížení do 10 s poměr zatížení – zotavení 1 ku 6 a více Rychlostní vytrvalost – zatížení okolo 60 s poměr zatížení – zotavení 1 ku 1-3 Nutným předpokladem – silové „vybavení“, minimální únava, maximální intenzita

Trénink síly Maximální síla – zvětšení svalové hmoty – cca prvních 14 dní, intenzita 80% maxima a více Současně dynamické zatížení na úrovni cca 50% maxima V obou případech platí nutnost maximálně rychlého a přesného provedení

Trénink koordinace Rozhodující je rovnováha Postupné zvyšování „složitosti“ cvičení Základem je neustálá kontrola přesnosti provedení

Specifické a nespecifické zatížení Po nespecifickém vždy musí následovat specifické – cca 10 až 15 min, důvodem nervosvalová koordinace

Jannuary March July December Maximal change (%) Mass (kg) 74.5±6.5 74.9±5.9 76.8±6.1 74.9±62.5 3.1±0.4 Height (cm) 179.3±4.0 179.4±4.1 179.4±4.0 --- %BF (%) 10.0±1.9 9.4±2.0 9.1±1.8 9.8±1.7 9.9±1.6 FFM (kg) 67.1±4.1 67.8±3.8 69.8±3.9 67.6±4.0 4.0±1.8 ECM (kg) 26.6±2.4 26.2±2.5 26.1±2.7 26.6±2.5 1.9±0.3 BCM (kg) 40.5±1.7 41.6±2.5 43.7±2.5 41.0±2.8 7.9±1.0 ECM/BCM 0.66±0.03 0.63±0.02 0.58±0.04 0.65±0.04 13.8±2.0 VO2max (l.min-1) 4.64±0.26 4.85±0.29 4.84±0.30 4.67±0.28 4.5±1.0 VO2max.kg-1 (ml) 62.3±4.0 64.8±4.2 63.8±4.4 62.4±4.0 4.0±0.9 vmax (km.hod-1) 17.5±0.7 18.1±0.8 18.4±0.6 17.7±0.8 5.1±1.4

Při hodnocení je nutné sledovat funkční předpoklady na straně jedné a na straně druhé příslušnou pohybovou dovednost – techniku pohybu.

Hodnocení trénovanosti by mělo poskytnout základní informace o vlivu aplikovaného tréninku na organismus jedince. Je výhodné hodnotit efekt tréninku jak v rámci mikrocyklu tak i v rámci makrocyklu. Rozhodující je pravidelnost a „víra“ obou subjektů šetření ve výsledky.

Vztah mezi absolvovaným tréninkem a úrovní trénovanosti není lineární. Obecně tedy neplatí, že větší je objem absolvovaného tréninku, tím vyšší bude i trénovanost.

Rovněž tak je nutno počítat s efektem “saturace”, tedy skutečnosti, kdy dlouhodobě aplikovaný trénink, který má víceméně konstantní charakter z hlediska objemu i kvality, již zhruba po třech letech jeho používání není schopen vyvolat významné změny v trénovanosti.

Navíc je třeba na tomto místě připomenout známé skutečnosti spojené s časovým dopadem tréninkových podnětů na sportovce, hlavně pak aktuální a kumulativní nebo také časově odložený efekt těchto intervencí.

Při hodnocení a hlavně pak při interpretaci naměřených dat, je třeba vždy respektovat přesnost stanovení těchto údajů, která se v dostupných funkčních laboratořích pohybuje na úrovni procent jejich absolutní hodnoty. Pro potřeby řízení sportovního tréninku je navíc třeba respektovat i to, že každý ze sledovaných parametrů se mění v čase jinak. Tedy čas potřebný dosažení potřebné úrovně, která může zajistit maximální sportovní výkon je různý.

Dlouhodobě je úspěšný tréninkový proces pouze tehdy, respektuje-li individualitu sportovce a dosažený stupeň trénovanosti. Aktuální úroveň trénovanosti je podmíněna dosaženým stupněm rozvoje, který je označován jako biologický věk. Tento pojem se v současnosti nepoužívá jen u dětí a mládeže, ale má platnost pro všechny věkové kategorie.

Hodnocení pomocí motorické výkonnosti v testech Test je zkouška Jednotlivý test Testový profil Testová baterie

Výsledek testu musí být měřitelný ve fyzikálních jednotkách Hodnotit lze kondiční předpoklady a „techniku“ pohybu

Ke kondičním předpokladům řadíme : Morfologické – tělesné složení Funkční – rychlostní a silové – vytrvalostní

Při testování je třeba se vyjádřit ke třem okruhům : 1. Forma a způsob provedení 2. Hodnotící kritérium 3. Interpretace výsledků

V podstatné většině případů je chyb metody menší než chyba biologická. Každý výsledek je zatížen chybou. Tato chyba má dva zdroje – chybu metody a chyba vyplývající z měření biologického systému. V podstatné většině případů je chyb metody menší než chyba biologická. Běžná laboratorní funkční vyšetření jsou zatížena chybou v rozmezí 5-7%.

Co lze tedy využít pro řízení sportovního tréninku? Srdeční frekvenci, Intenzitu – rychlost pohybu Spotřebu kyslíku – využitím vztahu mezi spotřebou kyslíku a rychlostí pohybu

Srdeční frekvence maximální – nelze z ní usuzovat na trénovanost Ze submaximálních hodnot – lze hodnotit trénovanost Obecně platí, že čím vyšší je intenzita zatížení, tím vyšší je i srdeční frekvence Čím vyšší je trénovanost tím, nižší je hodnota srdeční frekvence

trénovaní

ANP ANP

Spotřeba kyslíku – nepřímé stanovení energetické náročnosti Platí 1 l VO2 ~ 5kcal ~ 20,9 kJ Čím více svalů nebo svalových skupin je zapojeno do výkonu, tím větší je hodnota spotřeby kyslíku Pro srovnání se vztahuje na kg hmotnosti

Hodnoty u žen jsou asi o 11% nižší než u mužů Hodnoty na kole jsou cca o 10% nižší než při běhu Čím vyšší je trénovanost, tím nižší je spotřeba kyslíku při stejné intenzitě zatížení

Krevní laktát – koncový produkt metabolismu cukrů Může charakterizovat intenzitu zatížení Je citlivý na mnoho proměnných – dietu, teplotu, předchozí zatížení, trénovanost, atd.

AT

over AT AT below AT

Průměrné hodnoty vybraných parametrů kanoistů - běhátko ECM/BCM %BF (%) VO2max.kg-1 (ml) LAmax (mmol.l-1) Muži (n=115) 0,62±0,05 10,8±1,9 66,3±3,1 12,4±1,8 Ženy (n=78) 0,67±0,06 13,6±2,3 60,2±2,6 12,0±1,5

Množství energie je úměrné hmotnosti jedince – čím je těžší tím více energie potřebuje pro zajištění pohybu V množství energie uložené v organismu (chemická forma) nejsou mezi jedinci podstatné rozdíly

Pro každý sport a pro každého jedince lze stanovit ideální hmotnost

m = BF + FFM FFM = ECM+BCM FFM ~ m ECM/BCM

Průměrné hodnoty koeficientu ECM/BCM u různých skupin sportovců vrcholné výkonnosti Muži Ženy Hokej 0,58 0,69 Sprint 0,62 0,67 Fotbal 0,64 0,70 Lyže běh Biatlon 0,68 0,71 Tenis 0,74 Vytrvalci 0,75 Plaváni 0,72 0,76

Průměrné hodnoty %BF u různých skupin osob Muži (%) Ženy Vytrvalci 6-9 8-12 Lyže běh 7-11 9-12 Biatlon 8-10 10-12 Fotbal 11-15 Tenis 10-13 12-15 Lední hokej 12-16 14-18 Plavání 16-20 Netrénovaní 10-16 16-22

Průměrné hodnoty vybraných parametrů kanoistů - běhátko ECM/BCM %BF (%) VO2max.kg-1 (ml) LAmax (mmol.l-1) Muži (n=115) 0,62±0,05 10,8±1,9 66,3±3,1 12,4±1,8 Ženy (n=78) 0,67±0,06 13,6±2,3 60,2±2,6 12,0±1,5

Proto součástí každého funkčního vyšetření je posouzení tělesného složení. Stanovení je závislé na použité metodě, hlavně pak na použité predikční rovnici, která ze změřeného parametru počítá požadované proměnné.

Běžná chyba stanovení %BF se pohybuje okolo 1,5-3% absolutní hodnoty. Platí obecná zásada „nekombinovat“ různé metody stanovení tělesného složení mezi sebou. Běžná chyba stanovení %BF se pohybuje okolo 1,5-3% absolutní hodnoty.

Hodnoty % tělesného tuku, které se ukazují jako vyhovující v rozmezí 10-16% u mužů a 14-20% u žen. Je-li měření realizováno objektivizovanou metodou, pak při použití kaliperu za využití současných predikčních rovnic je skutečné % tuku cca o 3-5 vyšší

Předpoklady pro pohybový nebo sportovní trénink je možné hodnotit pomocí některých funkčních parametrů při modelovém zatížení. K tommuto účelu jsou často využívána laboratorní zátěžová vyšetření.

Co je třeba hodnotit a jak dlouhá musí být doba zatížení? ·       vytrvalost – doba trvání zatížení 6-10 min ·       maximální rychlost lokomoce – maximální doba trvání zatížení do 12 s ·       rychlostní vytrvalost – doba trvání od 60 do 120 s ·       jejich realizaci - motorický výkon ·       tělesné složení ·       držení těla a svalové dysbalance.

Každý z těchto způsobů má své výhody a nevýhody. Hodnocení funkčních předpokladů pro podání pohybového výkonu je možné hodnotit buď v laboratoři nebo v terénu. Každý z těchto způsobů má své výhody a nevýhody. Ideálním řešením je kombinace obou způsobů posouzení.

Možnost snímání biologických signálů Přesně definovaný fyzikální výkon Výhody laboratoř: Stabilní podmínky Možnost snímání biologických signálů Přesně definovaný fyzikální výkon Nevýhody laboratoř: Drahé Omezená dostupnost Modelová situace Problémy s přenosem výsledků do terénu

Snadno realizovatelné a levné Možnost vyšetřovat velké soubory Výhody terén: Snadno realizovatelné a levné Možnost vyšetřovat velké soubory Přímá využitelnost v řízení tréninku Nevýhody terén: Proměnlivé podmínky Komplikace se snímáním biologických signálů Často nižší přesnost Komplikace se stanovením fyzikálního výkonu

Základem všech způsobů hodnocení předpokladů pro pohybový výkon je modelové zatížení. Podle intenzity zatížení mluvíme o submaximálním nebo maximálním zatížení.

Zatížení lze realizovat na ergometru. Nejčastěji na šlapacím nebo běhátku případně na specializovaném trenažéru pro horní končetiny.

Obecně nejvyšší hodnoty spotřeby kyslíku nacházíme na běhátku. Výsledky jsou ovlivněny stupněm adaptace na daný typ zatížení a množstvím svalových skupin zapojených do daného výkonu. Obecně nejvyšší hodnoty spotřeby kyslíku nacházíme na běhátku. Běhátko ve většině případů znamená cca o 10% vyšší hodnoty spotřeby kyslíku oproti šlapacímu ergometru a cca dvojnásobném hodnoty vůči pádlovacímu ergometru.

Zatěžování je možné v principu realizovat dvěma způsoby: konstantní vysoká intenzita zatížení, rostoucí intenzita zatížení.

Příkladem zatěžování na běhátku je zatěžování zvyšováním rychlosti běhu: Dvě submaximální zatížení s intenzitou závislou na rychlostních předpokladech jedince, běhátko má nulový sklon. Maximální zatížení začíná na stejné rychlosti jako je druhá submaximálka a je zvyšováno každou minutu o 1 km/hod.

Talent hodnotíme nebo vybíráme podle aktuálních měřitelných projevů Talent hodnotíme nebo vybíráme podle aktuálních měřitelných projevů. Tyto projevy jsou průnikem genetických dispozic a vlivů vnějšího prostředí (např. pohybový trénink, sociální podmínky, hodnotová orientace rodičů, atd.).

V praxi je třeba ve fázi základního výběru hodnotit přednostně základní pohybové dovednosti, hlavně pak rychlostně silové předpoklady spolu s předpoklady pro zvládnutí rozhodujících sportovních dovedností, rozhodná je možnost posouzení „učitelnosti“ se těmto dovednostem.

Talent obecně je výrazným projevem dispozic jedince pro cílenou specializovanou činnost. Talent není obecně jednodimenzionální, může zahrnovat dispozice pro několik specializovaných činností. Pozorovatelné příznaky se objevují u talentovaných jedinců již v raném dětském věku a je tedy na rodině, aby byla schopna tyto projevy identifikovat a umožnit jedincův další rozvoj.

Je třeba si uvědomit, že výskyt talentovaných jedinců v populaci je velmi limitovaný a proto je žádoucí se alespoň pokusit talent využít, což vyžaduje oprostit se od některých předsudků, vesměs spojených s hodnocením činnosti]talentovaného jedince.

Aktuální stav organismu prepubertálního a hlavně pubertálního jedince je třeba hodnotit vzhledem k jeho biologickému věku. Podobně je třeba stanovit i výběrové standardy u prepubescentů a pubescentů.

Při vyhledávání talentů je třeba komplexně zohlednit údaje o zdravotním stavu, funkčních a pohybových předpokladech, psychické odolnosti, osobnostní charakteristiky a další proměnné. Je třeba připomenout, že „váha“ předpokladů, které determinují sportovní talent, není konstantní, významně se mění v závislosti na věku jedince a na dosažené úrovni trénovanosti.

Vedle „obecných“ pohybových předpokladů je nezbytné posoudit v terénních podmínkách i speciální pohybové předpoklady.

Proces výběru talentů musí obsahovat následující kroky: Zachycení talentu – nalezení vhodných typů pro daný sport, Rozvoj talentu – stanovení tréninkové strategie, která musí respektovat individuální zvláštnosti a aktuální stupeň rozvoje, Výkonnostní prognózu – stanovení výkonnostních „stupňů“ na dlouhé časové období (často na období delší než 5 a více let).

Hodnotící systém musí popsat následující okruhy: anthropometrické předpoklady – tělesné dimense, tělesné složení, funkční předpoklady – aerobní, anaerobní, síla, výkon, flexibilita, koordinace, stav svalového aparátu psychologické předpoklady – rezistenci k zatížení, osobnostní charakteristiky, trénovatelnost.

Rozhodující kondiční předpoklady – rychlostní a vytrvalostní, lze hodnotit jak v laboratorních tak terénních podmínkách. Základním kritériem vytrvalostních předpokladů v laboratoři je maximální spotřeba kyslíku spolu s výkonem, při kterém bylo zatížení ukončeno.

Rychlostní předpoklady lze pak posuzovat pomocí maximální rychlosti běhu, nebo maximálního výkonu dosaženého na kole a hodnot koncentrace laktátu v krvi. V terénních podmínkách se jako nejvhodnější ukazuje hodnocení změn rychlosti pohybu na vzdálenosti.

Vytrvalostní předpoklady hodnotíme dle maximální spotřeby kyslíku, která charakterizuje množství energie, které je schopen jedinec teoreticky uvolnit bez vytváření kyslíkového dluhu. Základem je to, že 1 litr spotřeby kyslíku představuje energii zhruba 5 kcal za jednu minutu. Tato hodnota je závislá na tom,

------------------------------------------------------------------------------------------------------- Chlapci 9 let 8 let 7 let 6 let Člunkový běh (s) 11,6 11,7 12,1 12,4 Skok do dálky (cm) 167 158 149 142 Leh-sed (počet/min) 42 40 38 35 Výdrž ve shybu (s) 23 22 20 18 Předklon (cm) 9 10 11 12 Běh (km/h-min) 13,7-6:34 13,2-6:49 12,5-7:12 12,0-7:30 1500 m % tuku 14 14,4 15,2 15,9 VO2max.kg-1 (ml) 59,5 59 58 57 vmax 5% (km.h-1) 12,5 12 11,5 11 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------

CHLAPCI 14 let 13 let 12 let 11 let 10 let -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- CHLAPCI 14 let 13 let 12 let 11 let 10 let --------------------------------------------------------------------------------------------------- Člunkový běh (s) 10,4 10,6 10,9 11,0 11,2 Skok do dálky (cm) 220 207 196 180 176 Leh-sed (počet/min) 51 49 48 46 44 Výdrž ve shybu (s) 32,5 27 26,2 24,8 24 Předklon (cm) 11 10 9 9 8 Běh (km/h-min) 15,7-7:39 15,1-7:58 14,3-8:24 13,7-8:46 14,3-6:18* 2000/*1500 m % tuku 10,5 11,7 12,4 13 13,6 VO2max.kg-1 (ml) 63 63 61 60 60 vmax 5% (km.h-1) 16 15,5 14,5 13,5 13 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

E = c*v E ~ VO2 = f*VO2max C*v = f*VO2max f*VO2max v = ------------ c

Základní standardy funkčních předpokladů stanovené na běhacím koberci o sklonu 5% platné pro jedince ve věku 15 let   Sport   VO2max.kg-1 (ml.kg-1.min-1) vmax (km.hod-1) vANP LAmax (mmol.l-1) Fotbal-chlapci >61 18,5 13,0 >13,0 Fotbal-děvčata >57 16,2 12,8 >12,5 Kan-chlapci >65 19,0 14,2 Kan-děvčata >58 16,0 >12,0 Biatlon-chlapci >73 18,0 13,8 >13,5 Biatlon-děvčata >64

Selected functional data in young, amateuers, and profi soccers   VO2max/kg vmax vANP (ml/kg.min) (km/hod) (km/hod) Youth 55-60 16.5 13 Amateurs 55 16.5-17.5 13-14 Profi more than 60 18 14 „World“ more than 63 18-18.5 14-14.5

Vybraná funkční data u dorostenců, výkonnostních běžců a profi - české výsledky a výsledky z písemnictví průměrné hodnoty   VO2max/kg vmax vANP (ml/kg.min) (km/hod) (km/hod) Dorost 72-78 ≈20 ≈15 Výkonnostní >75 >19 >14 Profi >80 >21 >15,5 „Svět“ >83 >22 >16

Tabulka pro převod rychlosti běhu na běhacím koberci o sklonu 5% v laboratoři do terénu – čas na 1km v ideálních podmínkách – bezvětří, teplota 20oC Rychlost běhátko 5% (km/hod) Terén čas 1km (min) 11,5 4:25 14,0 3:31 12,0 4:14 14,5 3.20 12,5 4:02 15,0 3:08 13,0 3:53 15,5 2:53 13,5 3:45 16,0 2:47

„Terénní“ hodnocení vytrvalostních předpokladů pomocí motorického testu - běh na 2000m   VO2max/kg (ml) 46 48 50 52 54 56 58 60 62 64 čas (min) 9:23 9:00 8:39 8:20 8:02 7:46 7:30 7:16 7:03 6:51

Základní tréninkovou intenzitou zatížení je zatížení na úrovni anaerobního prahu. V praxi je nejjednodušší určovat tuto intenzitu pomocí srdeční frekvence. Tato intenzita odpovídá zhruba 90% maximální srdeční frekvence aerobní pásmo je pak na úrovni 89% SFmax anaerobní pásmo naopak na úrovni 106% SFmax

aerobní pásmo pak je na úrovni 89% SFANP tedy 160 tepů/min Praktický příklad – je-li maximální srdeční frekvence 200 tepů/min, pak 90% je 180 tepů/min = SFANP aerobní pásmo pak je na úrovni 89% SFANP tedy 160 tepů/min anaerobní pásmo odpovídá 106% SFANP tedy 191 tepů/min

a.Motorické testy : 1. Člunkový běh 4x10 m 2. Skok daleký z místa 3. Leh-sed opakovaně za 1 min 4. Výdrž ve shybu (nadhmatem) 5. Hloubka předklonu v sedu 6. Běh na 1500 nebo 2000m nebo Cooperův běh 7. Síla stisku ruky b. Antropometrická měření : Tělesná hmotnost a výška Stanovení procento tělesného tuku (pomocí bioimpedanční metody) Antropometrické proměnné – vybrané obvody c. Pohybová anamnéza Základní údaje o době a formách pohybového zatížení.

Jannuary March July December Maximal change (%) Mass (kg) 74.5±6.5 74.9±5.9 76.8±6.1 74.9±62.5 3.1±0.4 Height (cm) 179.3±4.0 179.4±4.1 179.4±4.0 --- %BF (%) 10.0±1.9 9.4±2.0 9.1±1.8 9.8±1.7 9.9±1.6 FFM (kg) 67.1±4.1 67.8±3.8 69.8±3.9 67.6±4.0 4.0±1.8 ECM (kg) 26.6±2.4 26.2±2.5 26.1±2.7 26.6±2.5 1.9±0.3 BCM (kg) 40.5±1.7 41.6±2.5 43.7±2.5 41.0±2.8 7.9±1.0 ECM/BCM 0.66±0.03 0.63±0.02 0.58±0.04 0.65±0.04 13.8±2.0 VO2max (l.min-1) 4.64±0.26 4.85±0.29 4.84±0.30 4.67±0.28 4.5±1.0 VO2max.kg-1 (ml) 62.3±4.0 64.8±4.2 63.8±4.4 62.4±4.0 4.0±0.9 vmax (km.hod-1) 17.5±0.7 18.1±0.8 18.4±0.6 17.7±0.8 5.1±1.4

------------------------------------------------------------------------------------------ Activity Coefficient of energy cost (kJ.min-1.kg-1) ------------------------------------------------------------------------------------------ Aerobics (HR about 75% HRmax) 0.350 Aerobics (HR > 85% HRmax) 0.575 Alpine skiing (HR about 75% HRmax) 0.350 Alpine skiing (HR > 85% HRmax) 0.490 Badminton (HR about 75% HRmax) 0.390 Badminton (HR > 85% HRmax) 0.520 Basketball (HR about 75% HRmax) 0.450 Basketball conditional (HR > 85% HRmax) 0.720 Canoeing (HR about 75% HRmax) 0.450 Canoeing (HR > 85% HRmax) 0.540 Cross country skiing flat (10 km.h-1) 0.520 Cross country skiing flat (15 km.h-1) 0.650 Cross country skiing terrain (10 km.h-1) 0.640 Cross country skiing terrain (15 km.h-1) 0.820 Cycling on the road (10 km.h-1) 0.270 Cycling on the road (15 km.h-1) 0.387 etc. ------------------------------------------------------------------------------------------

Na základě našich dlouhodobých šetření se ukazuje, že většina sportovců vrcholné sportovní výkonnosti nemá s tímto parametrem žádné problémy. U nejlepších se běžně setkáváme s hodnotami 75 a více ml.

Maximální rychlost lokomoce jedince je možné hodnotit, ale i trénovat, pomocí letmé rychlosti běhu na vzdálenost 20 až 50 m.

Rychlostní vytrvalost – rychlostní předpoklady, které jsou v maximální míře typické pro běh lze v laboratoři hodnotit dle maximální rychlosti běhu na běhátku, nebo maximální výkon při kterém bylo zatížení ukončeno pro subjektivní vyčerpání. V terénu jsou výhodné opakované úseky v délce trvání od 1 do 3 minut.

Maximální dosažený výkon se v průběhu roku mění Maximální dosažený výkon se v průběhu roku mění. Je třeba si uvědomit, že tento parametr v „sobě obsahuje“ většinu dalších sledovaných proměnných (vytrvalost, rychlostní a silové předpoklady a techniku pohybu) a je proto nezbytné, aby vždy v průběhu tréninkového roku byla část zatížení věnována rozvoji nebo alespoň udržení rychlostně-silových předpokladů.

Renesance sportovní přípravy mládeže, vyžaduje vedle hodnocení kondičních nebo výkonových předpokladů též posuzovat zvládnutí pohybových dovedností Charakterizování pohybových dovedností musí být součástí systému hodnocení jednotlivce

Expertní hodnocení se nejčastěji využívá k charakterizování pohybového stereotypu v reálných podmínkách Dlouhodobá kultivace pohybového stereotypu – „techniky“ pohybu Hodnocení vlivu vnější intervence - použitého tréninkového zatížení

Oči – zkušenost – stanovení uzlových bodů Video – stanovení uzlových bodů – „dohoda“ expertů Film – podobné jako u videa

Hodnocení zvládnutí pohybové techniky vzhledem k dosaženému rozvoji jedince Nezbytné hlavně pro počáteční období sportovního tréninku, kdy výkonové hodnocení může selhávat

Hodnotit může každý, kdo ví jak Experti – hodnocení shody v posuzování Testy shody mezi posuzovateli

Při hodnocení shody většinou postupujeme tak, že posuzujeme rozdíly mezi jednotlivými posuzovateli a tyto musí být menší než jistá hraniční hodnota Často se používá hranice 10%

V současnosti jednoznačně převládá kvantitativní výkonové hodnocení Problematické hodnocení pohybového stereotypu většinou je důsledkem neshody expertů Malé zkušenosti se skupinovým hodnocením

Problémy spojené s kvalitativním výzkumem – zbytečná skromnost Komplikace při návrzích potřebných intervencí Podceňování expertního hodnocení - zdůrazňování subjektivity hodnocení

Pro současnost je třeba zpracovat a hlavně prosadit tento způsob hodnocení pohybového stereotypu Hodnocení musí být použitelné, uživatelé mu musí věřit a hlavně musí být realizováno dlouhodobě - opakovaně Existuje řada expertů, kteří nejsou ochotni spolupracovat – nezbude než zavést osvícený despotismus

Základní úkoly tréninku mládeže : - zvládnutí základních pohybových dovedností - obratnost a orientace v prostoru - zvládnutí základní techniky daného sportu - rychlost a výbušnost - síla - minimálně činky - základní principy regenerace a protahování - vytrvalost - taktika

Trénink musí vycházet z charakteru závodního zatížení a z fyziologických zákonitostí. Trénink musí alespoň z části respektovat individualitu jedince. Musí zohledňovat aktuální dosažený stupeň rozvoje kondičních předpokladů. Není dostatek času na kompletní ovlivnění všech kondičních předpokladů. Ovlivňování silových předpokladů a rychlosti lokomoce je prioritou číslo jedna. Rychlost a posilování by mělo být součástí každé tréninkové jednotky.

Nespecifické posilování musí být vždy doplněno specifickým zatížením. Vytrvalostní zatížení je třeba realizovat formou déletrvajících fártlekových zátěží nebo pomocí opakovaného nebo intervalového tréninku. V praxi je mnohdy výhodnější využívat opakovaných sérií krátkodobějších zatížení.  Při intervalovém nebo opakovaném tréninku manipulujeme s intervaly zatížení. Mezi jednotlivými sériemi (v každé sérii doporučujeme cca 5-7 opakování) volíme čas odpočinku maximálně dvojnásobný vzhledem k době zatížení. Delší časy zotavení zařazujte až po minimálně dvou nebo více sériích. Počet sérií volte v rozmezí 3-7 dle aktuální trénovanosti.

Jednotlivé zátěže je třeba absolvovat s maximální intenzitou. Je třeba se vyvarovat, hlavně v počátku přípravy, lokální únavě. Nebojte se ve zdůvodněném případě vynechat jednu nebo více tréninkových jednotek. Respektujte princip postupného zvyšování intenzity i objemu zatížení. V druhém a dalších týdnech kondičního tréninkového bloku je třeba neustále kontrolovat zda nedochází k přetrénování. Uvědomte si, že „odrovnat“ svěřence jedním nebo dvěma tréninky umí každý. Je vždy výhodnější běžce lehce nedotrénovat než přetrénovat. Uvědomte si, že čím vyšší je intenzita a objem zatížení tím delší dobu potřebuje organismus na zotavení.

Jedna tréninková jednotka by neměla být delší než cca 90 až 150 min. Používejte co nejpestřejší formy tréninkového zatížení. Nezapomínejte na celotělové posilování. Zaměřte se cíleně na regeneraci, protahovací a uvolňovací cviky. Spolupracujte s fyzioterapeutem nebo alespoň s masérem. Hmotnost posuzujte dle tělesného složení s tím, že větší změny hmotnosti v průběhu roku než 2-3 kg jsou nevhodné. Reakci na aplikované tréninkové zatížení kontrolujte pravidelně pomocí jednoduchých kontrolních testů. Je žádoucí v tomto období absolvovat funkční zátěžové vyšetření.