Tlumiče a stabilizátory Střední odborná škola Otrokovice Tlumiče a stabilizátory Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Eduard Karola Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika DUM Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /2 Autor Ing. Eduard Karola Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Ak-SKV/3-ST-3/18 Název DUM Tlumiče a stabilizátory Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 23-55-H/02 Obor vzdělávání Autoklempíř Vyučovací předmět Silniční a kolejová vozidla Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 17 – 18 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem; náplň: význam tlumičů a stabilizátorů a jejich jednotlivé druhy Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Tlumič, tlumiče kapalinové, tlumiče plynokapalinové, stabilizátory, zkrutné stabilizátory, kapalinové stabilizátory, elektronicky řízené stabilizátory Datum 21. 7. 2013

Tlumiče a stabilizátory Osnova: Tlumiče – účel Tlumiče – umístění na vozidle Konstrukce tlumičů Tlumiče kapalinové Tlumiče plynokapalinové Tlumiče plynokapalinové – jednoplášťový Tlumiče plynokapalinové – dvouplášťový Stabilizátory – účel, umístění na vozidle Činnost stabilizátoru Zkrutné stabilizátory Kapalinové stabilizátory Elektronicky řízené stabilizátory

Tlumiče – účel Tlumit účinně vlastní kmity pružiny, které vznikají při přejezdu kola automobilu přes nerovnosti a tím zabránit nadměrnému svislému rozkmitání karoserie.

Tlumiče – umístění na vozidle Tlumiče jsou umístěny mezi nápravou (koly vozidla) a rámem (samonosnou karoserií), přičemž každé kolo má svůj vlastní tlumič.

Konstrukce tlumičů Tlumič je tvořen jedním nebo dvěma plášti, přičemž prostor uvnitř vnitřního pláště (pracovního válce) je pracovní. Uvnitř pracovního pláště se pohybuje píst ovládaný pístnicí, spojenou s ochranným pláštěm. S vozidlem je tlumič spojen obvykle kovopryžovými pouzdry.

Obr. 1: Dvouplášťový kapalinový tlumič Tlumiče kapalinové Pracovní látku tvoří olej, prostor nad kapalinou je vyplněn vzduchem a je spojem s atmosférou. Mohou být provedeny pouze jako dvouplášťové Při pohybu nápravy ke karoserií je jedním ventilem (nebo více) v pístu protlačován olej z prostoru pod pístem do prostoru nad pístem Při pohybu nápravy od karoserie se přetlačuje olej z prostoru nad pístem do prostoru pod pístem. Obr. 1: Dvouplášťový kapalinový tlumič

Tlumiče plynokapalinové Pracovní látka je rovněž olej, prostor nad olejem je však vyplněn dusíkem a není spojen s atmosférou. Toto řešení umožňuje udržovat v tlumiči trvale určitý přetlak a tím omezit možnost jeho zavzdušnění.

Tlumiče plynokapalinové – jednoplášťové U tohoto typu tlumiče není vytvořen samostatný vyrovnávací prostor. Změny vnitřního objemu pracovního prostoru tlumiče se vyrovnávají změnou objemu plynu pod plovoucím pístem. Tento tlumič je vysokotlaký, tlak plynu se pohybuje v rozmezí 2 – 3 MPa (20 – 30 bar). 0br. 2: Jednoplášťový plynokapalinový tlumič

Tlumiče plynokapalinové – dvouplášťové Konstrukce a princip jsou v podstatě stejné jako u tlumiče kapalinového. Jak už bylo uvedeno, zásadní rozdíl je spočívá v tom, že prostor nad kapalinou je vyplněn dusíkem a není spojen s atmosférou. Tlak dusíku nad hladinou oleje je 0.2 – 0.8 MPa (2 – 8 bar) a tlumič tedy pracuje jako nízkotlaký. Obr. 3: Dvouplášťový plynokapalinový tlumič

Stabilizátory – účel, umístění na vozidle Zmenšit naklopení karoserie, zejména při průjezdu vozidla zatáčkou. Umístění: Stabilizátor je umístěn napříč vozidla a je společný pro obě kola téže nápravy. Obr. 4: Umístění stabilizátoru na nápravě odpružené zkrutnými tyčemi

Činnost stabilizátoru Najedou-li obě kola téže nápravy na stejně vysokou nerovnost, zkrutná tyč se pouze pootočí v pryžových pouzdrech aniž by se zkrucovala. Najede-li na překážku pouze jedno kolo, bude se pohybovat směrem k vozidlu a rameno stabilizátoru se bude natáčet nahoru. Zkrutná tyč tento pohyb přenese i na druhé rameno, které se bude pohybovat ve stejném smyslu, bude stlačovat příslušnou pružinu a tím se naklopení karoserie zmenší, při průjezdu zatáčkou se budou vnější pružiny stlačovat více než vnitřní. Na vnitřní straně vozidla se bude rameno zkrucovat nahoru a bude tak svojí tuhostí působit proti pružině. Opačné rameno půjde rovněž nahoru a bude působit proti stlačující pružině a tak se bude naklopení karoserie dále zmenšovat.

Zkrutné stabilizátory Normální konstrukce stabilizátoru (U), která tvoří stabilizátor, je ve dvou místech upevněna otočně (kovopryžová pouzdra) na rám vozidla. Konce jsou spojeny s pravým a levým kolem téže nápravy tak, aby se výchylky přenášely na zkrutnou tyč. Podle typu vozidla a provozu pro které je určené, může být stabilizátor umístěn na přední nebo zadní nápravě nebo na obou nápravách.

Kapalinové stabilizátory Tyto stabilizátory jsou určeny hydraulickými členy, na každé straně vozidla je umístěn jeden. Každému kolu přísluší jeden hydraulický válec, uvnitř kterého se pohybuje píst spojený pístnicí s klikovým ramenem. Válce jsou vzájemně propojeny potrubím tak, že prostor jednoho válce před pístem je spojen s prostorem druhého válce za pístem a naopak. Naklonění karoserie vyvolá pohyb pístu v jednom válci. Vytlačovaná kapalina se vede přes škrtící ventil do opačného prostoru druhého válce, takže píst v tomto válci pohybuje ve stejném smyslu jako píst v prvním válci. Tím vyvolá na obou stranách silový účinek, zmenšující naklonění. Obr. 5: Princip činnosti kapalinového stabilizátoru

Elektronicky řízené stabilizátory Elektronicky řízené stabilizátory kombinují činnost zkrutného a kapalinového. Mechanická část je stejné konstrukce, ovšem pasivní kapalinový stabilizátor byl nahrazen elektrohydraulickou jednotkou obdobné koncepce jako u ABS. Tlak kapaliny je řízen elektronickou řídící jednotkou přes ventily, a tím dochází ke změně tuhosti. Pro vyhodnocení potřebuje řídcí jednotka informace o bočním zrychlení, úhlu řízení, stáčivé rychlosti a rychlosti vozidla. Používají se na přední i zadní nápravě a jsou velmi často integrovány v systému jízdní stability. Obr. 6: Elektronicky řízený stabilizátor

Kontrolní otázky 1. K jakému účelu slouží stabilizátory? 2. Jaké jsou druhy tlumičů? 3. Jaký je účel tlumičů?

Seznam obrázků Obr. 1: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 1. Podvozky, Dvouplášťový kapalinový tlumič, nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 45, ISBN 978-80-87143-15-5 Obr. 2: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 1. Podvozky, Jednoplášťový plynokapalinový tlumič, nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 46, ISBN 978-80-87143-15-5 Obr. 3: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 1. Podvozky, Dvouplášťový plynokapalinový tlumič, nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 46, ISBN 978-80-87143-15-5 Obr. 4: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 1. Podvozky, Umístění stabilizátoru na nápravě odpružené zkrutnými tyčemi, nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 53, ISBN 978-80-87143-15-5 Obr. 5: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 1. Podvozky, Princip činnosti kapalinového stabilizátoru, nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 54, ISBN 978-80-87143-15-5 Obr. 6: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 1. Podvozky, Elektronicky řízený stabilizátor, nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 54, ISBN 978-80-87143-15-5

Seznam použité literatury [1] Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 1. Podvozky, nakladatelství Avid, 6. vydání, Brno 2010, ISBN 978-80-87143-15-5