1. Blahoslavený, komu odpuštěno, | hřích jeho smyt pro svaté Páně jméno. | Je blažen člověk, jemuž Hospodin | již nepočítá množství jeho vin. | Já když jsem mlčel, moje tělo chřadlo, | v úpění jako v plamenech vyprahlo; | tvou rukou byl jsem v noci obtížen, | pod její tíhou žil jsem celý den.
2. Mé slzy vyschly, žíznilo mé tělo, | mně v sucho letní vše se obracelo. | Tu oznámil jsem tobě, Bože, hřích, | nic neukryl jsem z provinění svých. | Řekl jsem: Vyznám vše rád Hospodinu, | svá přestoupení, nepravost svých činů, | a ty jsi smiloval se, odpustil, | mne od výčitek zcela vyprostil.
3. Modlit se budu věrně a hned z rána, | je příhodný čas dosud hledat Pána, | ať kalné vody ve vln přívalech | nedojdou ke mně, nevezmou mi dech. | Má skrýše jsi, mě před soužením chráníš, | radosti z nové svobody nebráníš, | však pomáhat chceš, abych pochopil, | kam vedeš mne a jaký je můj cíl.