EVROPA RZS 12, AS 46-47, ADS 108-109 1 – poloha Evropy Lokalizujte průlivy, které oddělují světadíly : Gibraltarský, Bospor, Dardanely, Kerčský

EVROPA – průlivy Pojmenujte s pomocí atlasu (46-47) průlivy (1-14) EVROPA – průlivy Pojmenujte s pomocí atlasu (46-47) průlivy (1-14). Průlivy jsou seřazeny podle délky. U každého průlivu určete, co spojuje a co odděluje. 5 2 3 8 12 4 7 9 1 14 10 13 6 11 2 – 14 nejdelších průlivů Evropy

EVROPA – průlivy ŘEŠENÍ spojuje odděluje délka (km) min.šířka (km) 1. Lamanšský p. Keltské m. - Severní m. FRA - GBR 560 33 2. Skagerrak Severní m. - Kattegat (B.m.) DNK (Jutský pol.) - NOR 300 80 3. Kattegat (Sev.m.)Skagerrak-Øresund (B.m.) DNK (Jutský pol.) - SWE 270 60 4. Malý Belt Velký Belt – Kielský zál. (B.m.) DNK (Jutský pol. – Fyn) 180 0,6 5. Severní p. Atl. oc. – Irské m. NIR – SCO (Irsko-V.B) 170 20 6. Otrantský p. Jaderské m. – Jónské m. ITA (Apen.) – ALB (Balkán) 120 72 7. Velký Belt Kattegat - Kielský zál. (B.m.) DNK (Fyn,Langeland – Sjælland, Lolland) 16 8. Svatojiřský p. Keltské m. – Irské m. IRL – WAL (Irsko-V.B) 105 9. Øresund Kattegat – Baltské m. DNK (Sjælland) - SWE 100 4 10. Dardanely Egejské m. – Marmarské m. E – AS (TUR) 71 1,3 11. Gibraltarský p. Atl. oc. – Středozemní m. E (ESP) – AF (MAR) 65 15 12. Calaiská/Doverská úž. Lamanšský p. - Severní m. 56 13. Messinský p. Tyrhénské m. – Jónské m. Sicílie - Kalábrie 42 3,5 14. Kerčský p. Černé m. – Azovské m. UKR (Krym) - RUS 41

LAMANŠSKÝ PRŮLIV (AS 72, ADS 117) fr. La Manche, angl. English Channel průliv mezi Francií a Velkou Británií široký 33 – 240 km dlouhý 560 km (nejdelší průliv Evropy) maximální hloubka 174 m spojuje Atlantský oceán (Keltské moře) se Severním mořem Nejužší místo – 33 km (h 30-72m) Calaiská/Doverská úžina (fr. Pas de Calais, angl. Strait of Dover) 1994 Eurotunel (anglicky Channel Tunnel) 50,5 km (W2) (38km pod hladinou moře) Calais (FRA) – Folkestone (GBR) 3, 4 – satelitní pohled na Lamanšský průliv, mapa La Manche (fr.)

SKAGERRAK a KATTEGAT (AS 70, ADS 119) úžiny, které spojují Severní moře a Baltské moře dlouhé 300 a 260 km (E2 a E3) minimální šířka 80 a 60 km oddělují Jutský poloostrov (DNK) od Skandinávského poloostrova (NOR, SWE) 5– mapa s úžinami Skagerrak,Kattegat a Øresund (angl.)

DÁNSKÉ ÚŽINY a významné mosty (AS 70, ADS 119) - Největší pouze dánské : Malý Belt (dán. Lillebælt) - odděluje Jutský poloostrov a ostrov Fyn - 2 mosty (železniční (1935) a silniční (1970)) Velký Belt (dán. Storebælt) - odděluje ostrovy Fyn a Sjælland most přes Velký Belt (1998) je nejdelší visutý most Evropy (W3) – 1624 m Mezi Dánskem a Švédskem: Øresund (švéd. Öresund) odděluje ostrov Sjælland a Skandinávský poloostrov most přes Øresund(2000) je nejdelší kombinovaný (silnice/železnice) most Evropy – 7845 m 6– mapa Dánské úžiny (dán., něm.) KTERÁ VELKÁ MĚSTA SPOJUJE MOST PŔES ÖRESUND?

GIBRALTARSKÝ PRŮLIV AS 46-47, 74, ADS 120 šp. Estrecho de Gibraltar průliv mezi Evropou a Afrikou široký 15 - 45 km dlouhý 65 - 70 km maximální hloubka 1181 m (nejhlubší úzký průliv Evropy) odděluje Španělsko a Maroko spojuje Středozemní moře s Atlantským oceánem - na evropské straně leží britské území Gibraltar 7 ,8 – satelitní pohled na Gibraltarský průliv (NASA)

IRSKÉ MOŘE (AS 71, ADS 118) odděluje Irsko a Wales s Keltským mořem na jihu spojuje Svatojiřský průliv (angl. St George's Channel, velš. Sianel San Siôr, ir. Muir Bhreatan) odděluje Irsko a Wales s Atlantským oceánem na severu spojuje Severní průliv (angl. North Channel, ir. a skot. Sruth na Maoile) odděluje Severní Irsko a Skotsko 9, 10 – satelitní pohled a mapa Irského moře (angl.) JAK SE NAZÝVÁ NEJVĚTŠÍ OSTROV V IRSKÉM MOŘI. KOMU PATŘÍ? VYHLEDEJTE HLAVNÍ MĚSTO OSTROVA.

MARMARSKÉ MOŘE (AS 79, ADS 122) Marmarské moře (tur. Marmara Denizi) odděluje evropskou a asijskou část Turecka Nejmenší moře Evropy (11 350 km2 ) Bospor odděluje evropskou a asijskou část Istanbulu (TUR) - Nejužší mezikontinentální průliv světa (550m) vedou přes něj 2 visuté mosty : Most sultána Mehmeta (1988) – 1090 m (W19) Bosporský most (1973) – 1074 m (W22) Dardanely odděluje evropský poloostrov Gallipoli a asijskou část Turecka ISTANBUL GALLIPOLI ÇANAKALLE 11– Marmarské moře, úžiny Bospor a Dardanely DO JAKÝCH MOŘÍ SE LZE DOSTAT Z MARMARSKÉHO MOŘE ÚŽINAMI BOSPOR A DARDANELY?

PRŮLIVY V ITÁLII (AS 75, ADS 121-122) doplňte názvy průlivů charakteristika název Odděluje Korsiku (FRA) a Sardinii (ITA). Nazývá se podle korsického města. Je široký 11 km. Odděluje Korsiku (FRA) a Toskánsko (ITA). V průlivu leží ostrov Elba. Průliv spojuje Tyrhénské a Ligurské moře. Odděluje Sicílii (ITA) a Kalábrii. Spojuje Tyrhénské a Jónské moře. Jmenuje se podle sicilského přístavu. Odděluje Apulii (ITA) a Albánii. Spojuje Jaderské a Jónské moře. Jmenuje se podle apulského města. Odděluje Sicílii (ITA) a Tunisko. Někdy se nazývá též Tuniský průliv. Odděluje jižní cíp Sicílie (ITA) od ostrovů Gozo a Malta (MLT).

PRŮLIVY V ITÁLII (AS 75, ADS 121-122) doplňte názvy průlivů - ŘEŠENÍ charakteristika název Odděluje Korsiku (FRA) a Sardinii (ITA). Nazývá se podle korsického města. Je široký 11 km. BONIFÁCKÝ pr. Odděluje Korsiku (FRA) a Toskánsko (ITA). V průlivu leží ostrov Elba. Průliv spojuje Tyrhénské a Ligurské moře. KORSICKÝ pr. Odděluje Sicílii (ITA) a Kalábrii. Spojuje Tyrhénské a Jónské moře. Jmenuje se podle sicilského přístavu. MESSINSKÝ pr. Odděluje Apulii (ITA) a Albánii. Spojuje Jaderské a Jónské moře. Jmenuje se podle apulského města. OTRANTSKÝ pr. Odděluje Sicílii (ITA) a Tunisko. Někdy se nazývá též Tuniský průliv. SICILSKÝ pr. Odděluje jižní cíp Sicílie (ITA) od ostrovů Gozo a Malta (MLT). MALTSKÝ pr.

EVROPA– zdroje 1 http://cs.wikipedia.org/ Obr.1 - [cit. 2013-09-09]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Europe_orthographic_Caucasus_Urals_boundary.svg> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Dbachmann Obr.2 - [cit. 2013-09-09]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Europe_topography_map.png> Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: San Jose Obr.3- [cit. 2013-09-09]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:EnglishChannel.jpg> . Licence: Public domain, Autor: Muriel Gottrop (původní zdroj:NASA) Obr.4 - [cit. 2013-09-09]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Carte_de_la_Manche.png> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Mahahahaneapneap (původní zdroj: www.aquarius.geomar.de) Obr.5 - [cit. 2013-09-09]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Carte_Skagerrak-Kattegat2.png> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Ulamm (původní zdroj: http://www.maps-for-free.com/) Obr.6- [cit. 2013-09-09]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Belte.png> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Attilios Obr.7 - [cit. 2013-09-09]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Strait_of_gibraltar.jpg> . Licence: Public domain, Autor: NASA Obr.8 - [cit. 2013-09-09]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gib-uzina3.jpg> . Licence: Public domain, Autor: Dr Greg (původní zdroj:NASA) Obr.9 - [cit. 2013-09-09]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Irish_Sea_satellite_image.jpg> . Licence: Public domain, Autor: Muriel Gottrop (původní zdroj:NASA) Obr.10 - [cit. 2013-09-09]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:IrishSeaReliefMap.jpg> . Licence: Public domain, Autor: SFC9394, Seabhcan Obr.11 - [cit. 2013-09-09]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sea_of_Marmara_map.png> Licence: Public domain, Autor: Mats Halldin

EVROPA – zdroje 2 Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-09-09]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/ Evropa. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropa> Státy Evropy.< http://en.wikipedia.org/wiki/Europe> Průlivy Evropy.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografie_Evropy#Okoln.C3.AD_mo.C5.99e> Lamanšský průliv.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Laman%C5%A1sk%C3%BD_pr%C5%AFliv> Dánské úžiny.< http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1nsk%C3%A9_%C3%BA%C5%BEiny> Marmarské moře.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Marmarsk%C3%A9_mo%C5%99e> Irské moře.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Irsk%C3%A9_mo%C5%99e> Gibraltarský průliv.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Gibraltarsk%C3%BD_pr%C5%AFliv > https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl – Google mapy http://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_3166-1 - kódy států http://en.wikipedia.org/wiki/Lists_of_countries - seznam států světa http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nejdel%C5%A1%C3%ADch_visut%C3%BDch_most%C5%AF – seznam nejdelších visutých mostů Ondrejka, Kliment ; Lacika Ján. Neživá příroda (Rekordy Evropy). Košice: Mapa Slovakia Plus, s. r. o. 2005. 1. vydání, ISBN 90-9067-118-4 Bičík, Ivan a kol. Regionální zeměpis světadílů. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2003. 1. vydání, ISBN 80-86034-43-7 Bičík, Ivan a kol. Makroregiony světa. Regionální geografie pro gymnázia. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2010. 1. vydání, ISBN 978-80-86034-78-2 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Kašparovský. Karel. Zeměpis II. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0585-0 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.