Vývoj Karpat
Karpaty jsou rozsáhlé pásmové pohoří ve střední a východní Evropě. Zasahují na území Rakouska, Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska .
Karpaty vznikly v průběhu mladších třetihor. První vrásnění Karpat začalo asi před 150 000 000 lety na podkladu z vrstev pískovců a břidlic, místy i žulou, vápenci a dolomity. V té době totiž do oblasti pronikly následky alpínského vrásnění. Finální dotvoření profilu pohoří bylo dokonáno ve čtvrtohorách posunem ledovců v mezidobách dob ledových. V oblasti jižních Karpat lze najít pozůstatky vulkanické činnosti, která rovněž dotvářela vzhled krajiny.
Rumunsko – 55 % rozlohy Karpat leží v Rumunsku Slovensko – 17 % Ukrajina – 11 % Polsko – 10 % Maďarsko – 4 % Česko – 3 % Rakousko – méně než 1 %
Svou celkovou rozlohou přibližně 210 000 km² Karpaty předstihují i Alpy. Délka karpatského oblouku činí 1 500 km, šířka se pohybuje mezi 12 a 350 km. Nejvyšší částí Karpat jsou Vysoké Tatry, Gerlachovský štít (2 655 m.n.m) je nejvyšším vrcholem Karpat vůbec. Mimo několika rozlohou malých oblastí vysokohorského charakteru jsou Karpaty spíše nízké a zalesněné hory. Nad pásmem lesa se nachází asi 5% rozlohy pohoří; části trvale nad hranicí sněhu ani ledovce zde nejsou.
KONEC