Neurotické poruchy, vyvolané stresem a somatoformní poruchy

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Péče o seniora trpícího depresí
Advertisements

Psychosomatické obtíže u dětí a adolescentů
Neurotické poruchy (Speciální psychiatrie pro studující psychologie) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno Základní charakteristika Epidmiologie.
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Kleine – Levinův syndrom
Neurózy, psychózy, rané poruchy
o.s. Péče o duševní zdraví
Psychologie sportu stolního tenisu a tenisu obzvlášť Vojtěch Kaplan O4A.
Prozac – lék proti depresi i tam, kde byste jej nehledali Lenka Milfortová Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice.
Klinická propedeutika
AUTOŘI: BARBORA MIKULOVÁ LUCIE KMENTOVÁ 4.A
Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení
MUDr. Radkin Honzák, CSc. Psychiatrická katedra IPVZ
Stres Vypracovala:Terezie Stránská
Alzheimerova choroba Lukášek Závodný 2.HB.
Interrupce jako trauma
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_JIROCHOVA.
Náročné životní situace
Úzkostné poruchy PSY 442 Speciální psychiatrie
- definice, charakteristika, průběh
Patologie mluvní komunikace v sociální interakci
Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
Stres Petr Machala. anglicky stress = napětí, namáhání, tlak jedinec je vystaven mimořádným podmínkám následné obranné reakce mají za cíl zachování vnitřní.
S TRES Milana Reichlová. O BSAH 1) Obsah pojmů stres a stresor 2) Obecná příčina stresu 3) Působení stresoru 3) Druhy stresu 4) Projevy emočního stresu.
Deprese Diagnostika a léčba
Veronika Řeháková C3B, PSY Datum vypracování:
2. DUŠEVNÍ VÝVOJ OSOBNOSTI, PORUCHY VÝVOJE OSOBNOSTI
Přetížení a přetrénování Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
Poruchy spánku Jakub Kužílek X33BMI.
Ivana Petriková, Tomáš Vebr
Neurotické (úzkostné) poruchy F4x.x
Seminář Trauma.
Neurotické poruchy F 4x.x dle MKN 10
Psychologie zdraví Stres.
Internalizované poruchy chování
Speciální psychiatrie – MKN 10 Organické duševní poruchy
Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem
Stres a reakce na jeho závažný stav
SCHIZOFRENIE.
Neurotické poruchy Co je podle Vás podstatou neurotických poruch ? Jaké symptomy neurotických poruch dokážete popsat ? Které konkrétní neurotické poruchy.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Jana Novotná Název materiálu: VY_32_INOVACE_10_PEDAGOGIKA_PSYCHOLOGIE_03.
ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/ ČÍSLO MATERIÁLU DUM 03 – Psychologie a psychiatrie NÁZEV ŠKOLY Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu,
Craving a emoce při léčbě návykových poruch Jana Richterová 4.ročník.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název materiáluAfektivní.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu VY_52_INOVACE_ZV_1_5E_NEC_06_FOBIE.
Vznik a průběh těžkého duševního onemocnění Tereza Slavíčková o.s. Baobab.
Barbora Pekařová, C3A.  bipolární porucha  závažné duševní onemocnění  porucha mozku (vrozené odchylky fungování mozku)  výrazné výkyvy nálad  povznesená.
Číslo projektuCZ.1.07/ / Název školySOU a ZŠ Planá, Kostelní 129, Planá Vzdělávací oblast Sociální vztahy a dovednosti Předmět Zdravotnická.
Psychické stavy Vytvořila Ing. Lenka Hřibová, Březen 2016.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název materiáluTeorie.
FOBIE 16. října 2013 VY_52_INOVACE_220127
OBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA
Osobnost Biologická (tělesná), sociální (společenská) a psychologická (duchovní) jednotka Struktura osobnosti Soubor relativně stálých vlastností.
Fobické úzkostné poruchy F 40, Jiné úzkostné poruchy F 41,
Psychosomatika a její souvislost s fyziologií zátěže
Charakteristiky vybraných nemocí
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Rizikové skupiny 2 Pojetí normality, deviace a deviantní chování
Neurotické poruchy F 4x.x dle MKN 10
Vyrovnávání se stresem
Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem
Speciální psychiatrie – MKN 10 Organické duševní poruchy
Stres a jeho zvládání.
Psychiatrické vyšetření
Náročné životní situace
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Eva Smejkalová Klinická psychologie II.
Syndrom vyhoření a vzdělávání v sociální práci v pregraduálním studiu
Transkript prezentace:

Neurotické poruchy, vyvolané stresem a somatoformní poruchy Fobické úzkostné poruchy F 40, Jiné úzkostné poruchy F 41, Obsedantně – kompulzivní porucha F 42 Reakce na závažný stres a porucha přizpůsobení F 43, Disociativní (konverzní) poruchy F44 Somatoformní poruchy F 45 Jiné neurotické poruchy F 48

Současná koncepce neurotických poruch dle MKN-10 již nepoužívá pojem neuróza Neurotické poruchy jsou funkční poruchy adaptace vůči prostředí, vůči sobě samému Maladaptace souvisí s opakovaným stresem eskalujícím konflikt, který navozuje úzkost. Psychoanalytický přístup – význam nevědomých konfliktů z dětství, používání obranných mechanismů ke zvládání úzkosti. Kognitivně behaviorální přístup –subjektivně zkreslené interpretování zkušeností – navození racionálních modelů chování

Fobické úzkostné poruchy F 40 v popředí je strach z … Úzkost je vyvolána pouze nebo převážně v určitých dobře definovaných situacích‚ které nejsou za běžných okolností nebezpečné. Klient se těmto situacím vyhýbá‚ a pokud tak neučiní‚ trpí v nich strachem. Zájem klienta se soustřeďuje na jednotlivé příznaky‚ jako je palpitace nebo pocit na omdlení‚ a často jsou spojeny s druhotným strachem ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Myšlenky na účast ve „fobické” situaci vzbuzují u klienta anticipační úzkost. Fobická úzkost a deprese často existují vedle sebe. Zda jsou nutné obě diagnózy‚ fobická úzkost a depresivní epizoda nebo pouze jedna z nich‚ je určeno časovým průběhem obou poruch a terapeutickou úvahou při konzultaci.

Agorafobie Poměrně dobře definovaný soubor fobií‚ zahrnujících strach z opuštění domova, vstup do obchodů‚ zástupů lidí a na veřejná prostranství nebo cestovat sám ve vlaku‚ autobusu nebo letadle. Panická porucha je častá při minulých i přítomných epizodách. Generalizovaná úkost a d epresivní a obsedantní symptomy a sociální fobie jsou také běžně přítomny jako podružné rysy. Vyhýbání se fobickým situacím je častým rysem současných i minulých epizod a někteří agorafobici prožívají jen málo úzkosti‚ protože jsou schopni se vyhnout svým fobickým situacím. Agorafobie bez panické poruchy v anamnéze. Panická porucha s agorafobií.

Sociální fobie Obava z konfrontace s ostatními vede k vyhýbání se styku s lidmi. Těžší sociální fobie jsou obvykle spojeny s nízkou sebeúctou a strachem z kritiky. Mohou se projevovat červenáním‚ třesem rukou‚ nauzeou a nucením na močení. Klient je někdy přesvědčený‚ že tyto sekundární projevy úzkosti jsou prvotní. Příznaky mohou progredovat až do panické ataky. Antropofobie. Sociální neuróza. Specifické (izolované) fobie, jsou omezeny na zvláštní situace‚ jako je blízkost určitých zvířat‚ hřmění‚ výška‚ tma‚ létání‚ uzavřený prostor‚ močení nebo vyprazdňování na veřejných toaletách‚ požívání určitých jídel‚ ošetření u stomatologa nebo pohled na krev nebo poranění. Ačkoliv spouštěcí situace je diskrétní‚ kontakt s ní může vyvolat paniku‚ podobně jako u agorafobie a sociální fobie. Acrofobie. Zoofobie. Klaustrofobie.

Jiné anxiozní poruchy F 41 Poruchy‚ kde je hlavním příznakem úzkost‚ která není omezena na nějakou zvláštní situaci. Depresivní a obsedantní příznaky a někdy i prvky fobické úzkosti se také mohou objevit‚ ale musí být nepochybně sekundární nebo méně závažné. Panická porucha (epizodická záchvatovitá úzkost). Základním projevem jsou recidivující ataky těžké úzkosti (panika)‚ které nejsou omezeny na nějakou zvláštní situaci nebo souhru okolností‚ a jsou proto nepředvídatelné. Podobně jako u jiných úzkostných poruch dominují náhlé palpitace‚ bolesti na hrudi‚ pocity dušení‚ závratě a pocit neskutečnosti (depersonalizace nebo derealizace). Často je sekundární strach ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Panická porucha není hlavní diagnóza‚ pokud na začátku ataky měl klient depresi‚ panické ataky jsou pravděpodobně sekundárním projevem deprese.

Generalizovaná úzkostná porucha Základem je generalizovaná a přetrvávající úzkost‚ která není vztažena na žádné zvláštní zevní okolnosti‚ ani se nevyskytuje převážně v závislosti na nich (tj. je „volně těkající”). Hlavní příznaky jsou různé. Většinou jde o pocity nervozity‚ třes‚ svalové napětí‚ pocení‚ světloplachost‚ palpitace‚ závratě a tlak v epigastriu. Často jsou přítomny strach a jiné obavy‚ že pacient sám nebo jeho příbuzní, brzy onemocní nebo budou mít nehodu.

Obsedantně nutkavá porucha F42 Hlavním rysem jsou opakované vtíravé myšlenky a nutkavé činy. Vtíravými myšlenkami jsou nápady‚ představy nebo popudy‚ které znovu a znovu vstupují do mysli pacienta ve stále stejné formě. Pro pacienta jsou téměř vždy obtížné. Snaží se jim často klást odpor‚ ale bez úspěchu. Považuje je za své vlastní‚ ačkoliv jsou mimovolní a často odporné. Nutkavé činy nebo rituály jsou stereotypní a stále opakované. Nemusí být ani příjemné‚ ani vést k realizaci užitečných úkolů. Jejich účelem je zabránit nějaké nepravděpodobné události‚ často znamenající škodu pro postiženého‚ nebo jím vyvolané události‚ o níž se postižený domnívá‚ že by jinak nastala.

Obsedantně kompulzivní porucha F42 Jedinec obvykle považuje toto chování za bezúčelné nebo nesmyslné a opakovaně se pokouší mu odolat. Úzkost je přítomna téměř vždy a zhoršuje se‚ pokud postižený nutkání odolá. Patří sem:anankastická neuróza Nepatří sem: obsedantně-kompulzivní osobnost (porucha osobnosti).

Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení F43 Akutní stresová reakce F43.0 na výjimečně zatěžující životní události, vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny, vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem, které vedou k poruše adjustace. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém případě lze zjistit závislost na individuální, často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. Životní události nejsou ani nezbytným, ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu.

Reakce na těžký dlouhodobý stres a poruchy přizpůsobení F43.2 Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem. Onemocnění mohou být považované za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres, kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním, což vede k narušení sociálního fungování klienta s PP nemocného. Akutní: Krizová reakce; Reakce na stres; Únava z boje; Krizový stav; Psychický šok…

Posttraumatická stresová porucha F43.1 Začíná jako opožděná nebo protrahovaná odpověď na stresovou událost nebo situaci (krátkého nebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující,katastrofické povahy‚ která způsobuje silné rozrušení téměř u každého. Predisponující faktory‚ jako rysy osobnosti (nutkavé‚ astenické) nebo neuróza v anamnéze‚ mohou snižovat práh vzniku tohoto syndromu nebo zhoršovat jeho průběh‚ ale pro vysvětlení jeho vzniku nejsou nutné ani dostačující. Typické jsou epizody znovuoživování traumatu v neodbytných vzpomínkách („flashbacks”)‚ snech nebo nočních můrách‚ které se objevují na přetrvávajícím pozadí pocitu tuposti a emoční oploštělosti‚ stranění se od lidí‚ netečnosti vůči okolí‚ anhedonie a vyhýbání činnostem a situacím‚ upomínajícím na traumatický zážitek. Obvykle se objevuje vegetativní hyperreaktivita a zvýšená bdělost‚ zesílené úlekové reakce a nespavost. S příznaky je obvykle spojena úzkost a deprese a nejsou řídké ani suicidální myšlenky.

PTSP (s prodlouženou latencí) F 43.1 Začátek následuje po traumatu s latencí od několika týdnů do několika měsíců. Průběh je kolísavý‚ ale ve většině případů dochází k úpravě. V malém počtu pacientů může nastat chronický průběh po léta a trvalá změna osobnosti.

Poruchy přizpůsobení F43.2 Dlouhodobý stres a násilí vyvolávají ztrátu identity a časové kontinuity, poruchy sebehodnocení, disociativní fenomény a poruchy paměti Poruchy přizpůsobení adolescentů a dospělých narušují sociální adaptaci.Postižení se nedokáže vyrovnat s nastalou situací, plánovat dopředu a zvládat bytí. Klinicky je porucha krátkodobá (1 měsíc) nebo protrahovaná depresivní reakce – v kombinaci s úzkostí a agresivitou.

Disociativní konverzní poruchy F 44 Obvyklými tématy disociativních nebo konverzních poruch jsou částečná nebo úplná ztráta normální integrace mezi vzpomínkami na minulost‚ uvědomění si vlastní identity a bezprostředních pocitů‚ a ovládání tělesných pohybů. Všechny typy disociativních poruch mají tendenci opakování po několika týdnech nebo měsících‚ zvláště jestli jejich výskyt byl spojen s traumatizující životní událostí. Poruchy jako obrny a anestezie mohou vzniknout‚ když je začátek spojený s neřešitelnými problémy nebo interpersonálními obtížemi. Tyto poruchy byly dříve zařazovány jako různé typy „konverzní hysterie”.

Disociativní konverzní poruchy F 44 Předpokládá se psychogenní původ‚ těsně časově spojený s traumatickou událostí‚ s neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo porušenými vzájemnými vztahy. Příznaky často kopírují pacientovu představu o tom‚ jak má vypadat somatická choroba. Klasické lékařské vyšetření neodhalí žádnou nemoc. Je průkazné‚ že ztráta funkce je výrazem emočního konfliktu nebo potřeby. Příznaky se mohou vyvinout v závislosti na psychickém stresu a často se objeví náhle. Jedná se o poruchy tělesných funkcí‚ které jsou normálně řízeny vůlí a citlivostí. Poruchy spojené s bolestí a dalším komplexem tělesných pocitů zprostředkovaných vegetativním nervovým systémem jsou zařazeny pod somatoformními poruchami (F45.0). Vždy je možnost pozdního objevení vážné poruchy disociativní amnézie, disociativní fuga, disociativní stupor.

Somatoformní poruchy F 45 Hlavním rysem je opakovaná stížnost na tělesné symptomy spolu s trvalým vyžadováním lékařského vyšetřování i přes opakované negativní nálezy a ujišťování lékaře‚ že obtíže nemají fyzickou podstatu. Pokud existuje nějaká tělesná nemoc‚ pak nevysvětluje rozsah a podstatu potíží nebo příznaků a nešťastnost a zaujetí pacienta. Nepatří sem:disociativní poruchy (F44.0)vytrhávání vlasů (F98.4) opakování hlásek (lalling) (F80.0)patlavost (F80.8)okusování nehtů (F98.8) psychologické nebo behaviorálni faktory‚ spojené s poruchami nebo nemocemi zařazenými jinde (F54) sexuální dysfunkce nezpůsobená organickou poruchou nebo nemoci (F52.0) dumlání palce (F98.8) tiky (u dětí a dospívajících) (F95.–) Tourettův syndrom (F95.2) trichotillomanie (F63.3).

Patří sem Hypochondrická porucha (domnělé somatické onemocnění, přehnané obavy o vlastní zdraví) Somatizační porucha – užívá nadměrné množství léků, proměnlivé somatické symptomy) Somatoformní vegetativní dysfunkce – subjektivní příznaky se vztahují k určitému systému – kardiovaskulární, urogenitální …

Jiné neurotické poruchy F 48 Neurastenie V projevech se objevují bohaté variace podle různých kultur. Vyskytují se dva typy‚ které se do značné míry překrývají. U prvního typu jde o obtíže‚ dané zvýšenou únavností po duševním úsilí‚ často spojené s určitým poklesem výkonnosti v zaměstnání‚ týkajícím se vyrovnávání s běžnými denními úkoly. Duševní únavnost je popisována jako nepříjemná vtíravost nevhodných asociací nebo vzpomínek‚ obtížnost koncentrace a všeobecně neefektivní myšlení. U druhého typu jsou zdůrazněny pocity tělesné nebo fyzické slabosti a vyčerpání po minimální námaze‚ spojené s pocity svalové bolesti a neschopnosti relaxovat. U obou typů jsou běžně přítomny různé nepříjemné pocity jako závratě‚ tenzní bolesti hlavy‚ pocit celkové nestability. Pacienti mají obavu ze zhoršení duševního a tělesného zdraví‚ je přítomna zvýšená podrážděnost‚ anhedonie a v mírném stupni deprese a úzkost. Spánek je často porušen ve své počáteční a střední fází‚ ale může být přítomna i výrazná hypersomnie. Syndrom únavy. Nepatří sem:astenie NS (R53) syndrom „vyhoření” (Z73.0) únava a slabost (R53) postvirový únavový syndrom (G93.3)

Jiné neurotické poruchy F 48 Depersonalizační a derealizační syndrom F48.1 – změna v prožívání a ve vnímání sebe sama, vlastního těla, nemá vlastní myšlenky,neskutečné prostředí, … přesto je zachován vlastní náhled že jde pouze o subjektivní prožívání…