1. Poslyš, synu marnotratný, | slzy tvé nic nejsou platny, | marně zde svou bídu cítíš, | žalem svým se nenasytíš.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Jen se dívej na ptáčky 1. Jen se dívej na ptáčky, jejich přání Bůh zná, ty jsi víc, nežli oni, říká Pán. Ref: Nezoufej, neboť tvůj život má ve svých rukou.
Advertisements

To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.
1. Když všechno je ztracené a ty jsi sám, pros, Bůh tě slyší. Když bezradně stojíš a nevíš jak dál, pros, Bůh tě slyší. On je Pán, slyší.
Žalmy 96:1-7 Zpívejte Hospodinu novou píseň, zpívej Hospodinu, celá zem! Zpívejte Hospodinu, jeho jméno chvalte, jeho spásu zvěstujte den co den. O jeho.
Já vím.... Já vím... Vím, že láska může bolet i hřát, chci se s tím ale prát Vím, že láska může bolet i hřát, chci se s tím ale prát. Ty jsi neřekl,
1. Tys má, Pane, skála, tys pevný můj hrad, | můj v útoku úkryt, proč měl bych se bát! | Ač sám chudý, hříšný, tím víc toužím tam, | kde v úzkosti sílu,
ZLOZVYKY. Podobenství o marnotratném synu (L 15,11-32) 1212 Ten mladší řekl otci: ‚Otče, dej mi díl majetku, který 12 Na mne připadá.‘ On jim.
Má láska význam? Nic nedělej, jen vyčkej…
Co je štěstí ….
Automatická presentace se zvukem
Co je štěští…..
JÁ SVOU VÍRU 1) V HORKU STÍNEM, V NOCI ÚTOČIŠTĚM MÝM, SILNÝM ŽÁREM
Uctívání a chvála. Žalm 5,4-8: „Hospodine, ty můj hlas slyšíš zrána, ráno ti připravím oběť a budu čekat. Ty nejsi bůh, který má zálibu ve svévoli, zlý.
COS UDĚLAL TY. Mučen a popliván Já jsem na kříži byl Před svody satana Abych tě ochránil Život mi Otec vzal A co ty mě jsi dal?
On Cítil jsi někdy touhu, udělat něco příjemného pro někoho, koho máš rád?
Vyznání.
1. Stín kříže do daleka padá na cesty zbloudilých. Tak láska Boží vyhledává ty, které zajal hřích! Kam padá kříže stín, je ještě naděje. Tím křížem mluví.
1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné.
1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.
Je zajímavé sledovat, jestli to pošleš zpět
1. Ó Hospodine, Pane náš a králi! Jak důstojné a jak je plné chvály tvé jméno na vší zemi široké! Jde sláva tvá nad nebe vysoké.
1. Nakloň, Pane ucha svého, | slyš mne, potěš ducha mého, | já jsem chudý, v bídě lkám, | žádné pomoci nemám. | Stráží duši mé buď stále, | tys mne určil.
Přiznání k Ježíši Kristu 1. Já k vám přicházím s čistým srdcem svým, probouzím se v chladném jitru, radost cítím ve svém nitru, že vás svými bratry zváti.
1. Mnoho je lidí | v dáli i blíž, | co ještě bloudí, | by hanou již, | neznají toho, | který jim rád | v domově svém | chce místo též dát. | Příteli slyšíš.
1. Já chtěl bych, Bože můj, mít srdce plné síly, | když slyším pozvání, ať za tebou se dám. | Však bojím se, že hřích mi bude příliš milý | a touhu po.
1. Neskládejte v mocných naději, | v síle jejich, | která skály láme
1. Přihotov se, duchu můj, | k modlitbám a bdění! | Odevěký škůdce tvůj | vzdálený ti není: | Jeho lest z pravdy cest | svede dřív, než tuší | nepozornou.
Pane můj 1. Pane můj, ty jsi zaslíbil, že přijdeš pro lid si svůj. A každý, kdo Ti uvěří, vejde v příbytek Tvůj. Ref: To slovo Tvé je přepevné a vždy mne.
1. Dáváš lásku, jíž je tolik třeba k zahojení dávno starých ran, dáváš Slovo srdce s denní vůní chleba, jež nás vede k tobě ze všech stran.
1. Ó svatý Bože, slyš naše hlasy, | když k tobě lkáme za národ svůj. | Vrať jemu opět ty blahé časy, | kdy nad ním zářil obličej tvůj. | Ach, Pane drahý,
MILUJI TĚ MILUJI TĚ PANE, MILUJI TĚ MNOHEM VÍC,
Má duše žíznivá Má duše žíznivá touží po Tobě jak laň, když žádá pít. Jen Ty sám můžeš dát mé duši plnost, v Tobě chrám chci mít. Křídla Tvá jsou stínem.
1. Tebe, Boha otce věků, | Pána všeho chválíme. | Plna jesti všecka země | převelebně slávy tvé. | Vesmír vzdává chválu tobě, | cherubín a serafín | slavně.
Buď štědrý a pomáhající… Peníze v církvi a v rodině.
1. Raduj se, Bůh dnes přišel k nám, to bratře, sestro, slyš! Otevři dům, ať vstoupí Pán. A nebe, země, zvuč a nebe, země zvuč a nebe, země, Králi zvuč!
Odpusť 1. Odpusť, že dnes tak jako včera jsem Tobě věrnost sliboval, Odpusť, že z rána do večera jsem Tebe skutkem zrazoval. Odpusť, že z rána do večera.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
NÁDHERNÝ 1. VE TVÉM SRDCI JE SOUCIT A SLITOVÁNÍ,
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Můj Pane! Tobě cele chci | sloužit z všech sil svých, | jen rozněť Duchem svatým sám | vděčnost v citech mých! | Své srdce v oběť díků rád tobě vydávám;
Přiznání k Ježíši Kristu 1. Já k vám přicházím s čistým srdcem svým, probouzím se v chladném jitru, radost cítím ve svém nitru, že vás svými bratry zváti.
1. Odpusť, že dnes tak jako včera | jsem tobě věrnost sliboval. | Odpusť, že z rána do večera | jsem tebe skutkem zrazoval, | odpusť, že z rána do večera.
1. Mé srdce mluví slovo dobré chvály; | já písně zpívat budu svému Králi | a řeč svou plním slovy hbitými: | Tys, Králi krásnější před jinými, | tvůj ret.
1. Můj Pane, z hlubin volám. | Úzkostný hlas můj slyš. | Kéž sluch svůj, lkám-li zdola, | v lítosti nakloníš. | Když soudit budeš přísně | sám lidskou.
1. Chci tebe milovat, má sílo, | můj skvoste, jímž se oději, | a z lásky konat každé dílo | vždy vroucněji a věrněji! | Chci milovat tě, jasný dni, | i.
Pro svého miláčka na dobré ráno ….. Já a Ty Jsme my.
1. Jaké místo máš pro Krista, | jenž tvých hříchů břímě nes. | Když u dveří stoje tluče, | přijmi do srdce ho dnes! | Místo Kristu Králi slávy ve svém.
1. Bože, dík ti vzdávám, | že jsi Otcem mým, | zlá když přijde zpráva, | se vším k tobě smím, | v každičkou že chvíli | přístup k tobě mám, | a že sám.
Před tvou tváří, Pane, nemám vůbec nic, jen tvé slovo dané: Jdi a nehřeš víc, jen tvé slovo dané: Jdi a nehřeš víc. 1. V Písmu svatém čteme, Ježíš zved.
1. Křti nás ohněm lásky svaté svojí, | zaněť srdce naše plápolem! | Přepaš horlivosti bedra naše k boji, | navštěv zase, | Pane, tuto zem!
1. Věčný Bože, silný v boji, | jak jsou příbytkové tvoji rozkošní, | ze všech nejkrásnější. | A proto touží má duše | po síních tvých v každém čase, |
1. Svatý, svatý, svatý | Pán Bůh všemohoucí
1. Vezmi, Pane, život můj, | k své jej službě zasvěcuj
1. Hvězdou mojí jasnou, | na niž rád vždy zřím, | skálou mojí pevnou, | věrným vůdcem mým, | cílem mého žití, za nímž pospíchám, | chlebem jenž mne sytí,
Hudba doznívá, k Tobě přicházím, chci jen Tebe znát
1.Voláme z hlubokosti, | z žaláře temného, | lkajíce zde v úzkosti | v tom údolí pláče truchlivého.
1. Nadchni, Pane, nás svou láskou vřelou, | hlavo církve, slyš své církve hlas! | Dej, by lid tvůj opásán byl mocí, | rozvlažení dej nám opět čas, rozvlažení.
1. Má duše, nic se nelekej, | Bůh v péči své tě má
Kdybych věděl, že je to naposledy, co Tě vidím spát, lépe bych Tě přikryl a prosil bych Boha, aby ochránil Tvou duši.
1. Tys láska sám, náš Pane! Co bez tvé milosti zde v srdci lidském plane, v tom není stálosti. Ty posvěť, co má býti pro věrnost příslibem, dej nám věrně.
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
ZACHRÁNCE MŮJ TADY JÁ JSEM, ČEKÁM TĚ ZACHRÁNILS MĚ SKRZE SVOU KREV
SKLÁNÍM SE PŘED TEBOU JSEM NA SVÝCH KOLENOU JÁ TEĎ VŠE PODDÁVÁM.
1. Svatá doba, Páně den; | Hospodin buď veleben
Kdybych věděl, že je to naposledy, co Tě vidím spát, lépe bych Tě přikryl a prosil bych Boha, aby ochránil Tvou duši.
Co je štěští…..
On.
1. Domů, domů touží duše moje, | domů, domů touží duše má
Transkript prezentace:

1. Poslyš, synu marnotratný, | slzy tvé nic nejsou platny, | marně zde svou bídu cítíš, | žalem svým se nenasytíš.

2. V domě Otce tvého chleba | pomocník má víc než třeba. | Vrať se domů, vrať se zase, | o synovství znovu hlas se!

3. Otec tvůj vstříc vyjde tobě, | pevně přivine tě k sobě : | jenom padni k nohám jemu, | všecko vyznej Otci svému!

4. Řekni: Otče, odpusť vinu | zbloudilému svému synu, | nejsem hoden synem býti, | sluhou rač mne učiniti!

5. Roucho nové, prsten dá ti, | synovství ti práva vrátí, | obuv dá, bys cestou pravdy | poslušně už chodil navždy.

6. Neotálej, synu milý, | v slzách pouhých není síly, | vrať se k Otci, čeká tebe, | z milosti chce dát ti nebe.

7. Otče v nebi, slyš své syny, | kajícím všem odpusť viny, | když se k tobě navrátili, | pomoz, aby setrvali.