Slovesná tvorba v době baroka 4. Svět ještě neumřel J. S. Bach: Matušovy pašije č. 20

Barokní básnictví ve střední Evropě Friedrich Spee von Langenfeld ( ) a jeho rukopis

Barokní básnictví ve střední Evropě Johann Scheffler (vlastním jménem Angelus Silesius, )

Barokní básnictví ve střední Evropě Andreas Gryphius ( ) Mučidla, kolo, kůl, co řeže, rdousí, pálí sekera, smyčka meč, hák, skřipec, kopí, nože, vařící olovo a olej, žhnoucí rožeň těm nejsou strašny, kdož, co strašno nespáchali. Kdo trpí pro dobré a koho proto jali, že práv a bez viny, leč nikdy nepokořen, svou hájil čest, ten pomíjivým hořem se věnce dobírá, jenž nic už neumalí. Je živ, že umírá, a stoupá tím, že pad. S úsměvem vzdoruje smrtící moci vlád a věčnost objímá co snoubenkyni svoji. Či není vykonav svůj nejslavnější čin sám silný nad silné na místě popravčím? Dost není křesťana, ten kdo se kříže bojí.

Barokní básnictví ve střední Evropě Martin Opitz ( ) Uprostřed hrůz a běd, uprostřed dopuštění, jakého nebylo, co svět je světem, dnes, kdy pravda umírá a krvelačný běs, co živo, ubíjí a celé země plení, kdy právo ohýbat je pouhé vyražení a páchat zvěrstva ctnost - jak za veškerou mez já vězím v nicotách! Tvář milenčina, ples těch líček lahodných, to, čím mi je a není, jak jde, jak bdí, jak sní, jak hledí, to je, nač můj duch se upíná, můj jásot i můj pláč. Ta muka zřít a přec krom lásky neznat látky? Už menší bláhovce, než já jsem, Bůh to suď, je třeba zavírat. Vy Múzy, dost už! Buď psát budu o jiném, buď víckrát ani řádky.

Barokní básnictví ve střední Evropě Spi, děťátko, spi! Umírají bohatýři, celé národy co chmýří vichr času rozsupí; jak má člověk nehynout, vše-li musí pominout? Sbohem spi! My bědní, my Zůstanem, co vždy jsme byli: staří léty, nezletilí naveskrze rozumy; oko slepé, jazyk v něm, děti jako v prvý den. Paul Fleming ( )

Barokní básnictví v Čechách Felix Kadlinský ( ) Ó sladké lidské naděje, jakž se divně v světě děje, toho jsem se nedomníval, nikdy neštěstí nenadál, abych tu v veselém háji smutným býti měl, v tom ráji. První hřích

Barokní básnictví v Čechách Bedřich Bridel ( ) Jsem dejm, vítr, pára, z semena spolu smíšený, Krátký den a dnův čára, zrozen jsem z života ženy; Tys propast, z nižto všeho všech všudy zrození, rod jednoho každého, život první a poslední.

Barokní básnictví v Čechách Adam Václav Michna z Otradovic (asi ) Chtíc, aby spal, tak zpívala synáčkovi matka, jež ponocovala, miláčkovi: Nynej, rozkošné děťátko, synu Boží, nynej, nynej, nemluvňátko, světa zboží!

Barokní básnictví v Čechách Jan Amos Komenský ( ) Všechen život všech nás lidí, jest pouť, jakž sám každý vidí v přecházení strastí divných, dnů nemnohých, ale bídných … Tu pak den po dni dále jdouc, věkem se výš a výš nesouc, to tam, to sem točíme se, dál se naše kročej nese.