SYSTEMATICKÉ ČLENĚNÍ BUNĚČNÝCH ORGANISMŮ
Eukaryota a Archaea jsou navzájem více příbuzní, než k bakteriím (Cavalier-Smithova theorie bakteriální evoluce).
Fylogenetický strom života s hlavními vývojovými větvemi
Červeně Eukarya, modře Bacteria, zeleně Archea. LUCA Červeně Eukarya, modře Bacteria, zeleně Archea.
Poslední univerzální společný předek LUCA last universal common ancestor Hypotetický poslední společný předek všech organismů, z něhož se vyvinul veškerý dnešní život na Zemi. Žil před 3,5 až 4,1 miliardami let v eoarchaiku až paleoarchaiku. Rozdílné názory na charakter organismů LUCA, jejich životní prostředí a způsob výživy. Pravděpod. jednoduché mikroskopické jednobuněčné prokaryontní organismy, podobné dnešním bakteriím nebo archebakteriím, nepohlavní rozmnožování, žily ve vodě. Pravděpodobně heterotrofní, novější studie připouští možnost autotrofní výživy.
Na základě vlastností sdílených všemi nezávisle žijícími organismy se odhadují vlastnosti, která musel mít LUCA před vznikem jednotlivých evolučních větví: DNA genetický kód je tvořen třínukleotidovými kodony, ty kodony sdílí eukaryota i prokaryota, ale archea a mitochondrie mají určité odchylky, kód je exprimován díky RNA, exprimací kódu vznikají proteiny, ribozómy se skládají ze dvou podjednotek,
aminokyseliny jsou syntetizovány z glukózy skupinou enzymů, metabolické cesty jejich vzniku jsou stálé glukóza může být použita jako zdroj energie a uhlíku glykolýza (rozklad cukrů) probíhá zvláštní katabolickou cestou – Krebsův cyklus energetickým prostředníkem je ATP buňka je obklopena bun. membránou (lipidovou dvojvrstvou), uvnitř buňky je hladina sodíku nižší než v okolí, draslíku vyšší než v okolí, tento gradient vytvářejí pumpy, buňka se dělí tak, že zdvojnásobí svůj obsah a následuje buněčné dělení.
Zahrnuje rostliny (Plantae) Zahrnuje živočichy (Metazoa) a Fungi.
Tree of life, based on completely sequenced genomes
Eucarya Říše Animalia Fungi Amoebae – jednobuněčné organismy Plantae Chromalveolata Rhizaria – vět. 1 bun., popsány i vícebuněčné formy Excavata – 1 buněčné
Nebo: Unikonta - Opisthokonta (živočichové, houby, 1 bun. eukaryota) *Metazoa, Animalia (hl. skupinou jsou živočichové) *Mesomycetozoa (malá skupina protist, vět. parazitní). *Choanozoa (skupina prosist) *Eumycota (Fungi) - Amoebozoa (améboidní 1 bun.) Bikonta (dva bičíky) - Apusozoa - Rhizaria - Excavata - Archaeplastida (zelené a červené řasy, mikroskop. řasy glaucophyta, rostliny) - Chromalveolata
Dosavadní taxony zařazené dle nových poznatků:
Mnohobuněčná eukaryota - viz červené body
Bezbičíkovci
„Rhizopoda“ – měňavky
Fotosyntetická eukaryota („řasy“, „rostliny“)
„Houbovité organismy“
„Amitochondriální“ eukaryota
Počty druhů 104 105 103 103 106
PROTISTA
Protoctista – jsou definována negativně, nejsou to ani živočichové, ani rostliny, houby, nebo prokaryota. Zahrnují eukaryontní mikroorganismy a jejich bezprostřední potomky, tj. jaderné řasy vč. chaluh, bičíkaté vodní plísně, hlenky a prvoky. Protoctistní buňky mají jádra a další charakt. vlastnosti eukaryot. Většinou mají aerobní respiraci v mitochondriích a 9+2 undulipodia v určitých stadiích životního cyklu. Protoctista jsou vodní organismy, mořské, sladkovodní, nebo žijí ve vodním prostředí (tkáních) jiných organismů. V podst. každý druh živočichů, rostlin a hub má protoctistní společníky.
Jednobuněčná eukaryota, žijí jako jednotlivé buňky nebo v koloniích, kde netvoří tkáně.
Patří sem také ale původci Mnohá protista, např. řasy, jsou fotosyntetizující, tj. primární producenti, třeba v oceánech jajko součást planktonu. Patří sem také ale původci malárie spavé nemoci.
Malárie Člověka infikuje pět druhů Plasmodium. Smrt způsobuje nejč. P. Falciparum a P. vivax. Malárie způsobená P. ovale a P. malariae má lehčí průběh, vyj. smrtelný. P. knowlesi způsobuje malárii u makaka v jv. Asii, přenáší se i na člověka.
Spavá nemoc Trypanosoma brucei, přenášena mouchou tse-tse.
Dřívější členění protist do skupin: „podobní živočichům„ - protozoa „podobní rostlinám“ - protofyta (vět. jednubuněčné řasy ) -„podobní houbám“ Neplatí, nepoužívat.