 Kurs: Vybrané kapitoly z výzkumu veřejného mínění  FSV UK, U Kříže 8  Středa  PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.  Centrum pro výzkum veřejného mínění  Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Nástroje pro zkoumání veřejného mínění

 Předmět měření: postoj  Způsob měření: dotazování  Nástroj měření: standardizovaný dotazník 1.Otázky (jednoduché, baterie) 2.Odpovědi (posuzovací škály, pořadí odpovědí) Zkoumání veřejného mínění

 Postoje X fakta  Postoj: stabilita X proměnlivost  Model výběru názorů (Tourangeau, Rasinski, Rips 2000)  postoj = paměťová databáze  potenciál  výběrovost, (dostupnost)  různá mínění (proměnlivost) z téže postojové databáze (stabilita)  Efekty kontextu  Pojetí chyby měření Předmět měření: postoj

 Klasické pojetí: standardizace, „řízený rozhovor“  Duální koncepce situace dotazování (Sudman, Schwarz a Bradburn 1996 ) 1. interakční aspekty - sociální setkání tazatele a respondenta  předpoklady běžné konverzace (Grice 1975)  spolupráce (pravdivost, relevance, informativnost, jasnost ) 2. individuální aspekty - série kognitivních úkolů respondentů  modely zpracování informace (Hippler, Schwarz a Sudman 1987) Způsob měření: dotazování

Nástroj měření: dotazník 1.Otázky 2.Odpovědi

Jednoduché otázky

 cíl : 1. momentální stav ve sledované oblasti 2. sledování vývoje  citlivost k efektům kontextu  omezená spolehlivost

Baterie  více zdrojů informací (  latentní proměnná)  standardizace motivů vyvolaných z postojové databáze  snížení „chybovosti měření“ (citlivosti k efektům kontextu)  větší možnosti analýzy

Příklad: pracovní spokojenost Jednoduchá otázka  náchylnost k „chybám“  omezené možnosti analýzy

Baterie

 index spokojenosti  lepší použitelnost pro další analýzy

Baterie  index spokojenosti  lepší použitelnost pro další analýzy

Baterie  detailní analýza

Baterie  detailní analýza

Příklad: levo-pravá politická orientace  „ani baterie neřeší automaticky všechno... „  baterie měří (více či méně dobře) interpretaci(!) cílového konceptu

Příklad: levo-pravá politická orientace

 Posuzovací škály  Response contraction bias  Stimulus contraction bias  Positivity bias  The-range frequency model  Scale range effects  Scale label effects  Scale anchoring process Odpovědi

Posuzovací škály  Scale range effects Nízkofrekvenční škálaVysokofrekvenční škála a) Méně než půl hodiny.a) Méně než 2 a půl hodiny. b) Půl hodiny až 1 hodinu.b) 2 a půl hodiny až 3 hodiny. c) 1 hodinu až 1 a půl hodiny.c) 3 hodiny až 3 a půl hodiny. d) 1 a půl hodiny až 2 hodiny.d) 3 a půl hodiny až 4 hodiny. e) 2 hodiny až 2 a půl hodiny.e) 4 hodiny až 4 a půl hodiny. f) Více než 2 a půl hodiny.f) Více než 4 a půl hodiny.

Posuzovací škály  Scale label effects  „Cítíte se po setmění v místě bydliště bezpečně? Ne – Ano.“

Posuzovací škály  Scale anchoring process  Zlepšila se podle Vás situace ve zdravotnictví po zavedení poplatků ?  Unipolární škály  Situace se zlepšila – situace se nezlepšila  Ano – ne  Bipolární škály  Situace se zlepšila – situace se zhoršila

Pořadí odpovědí Efekt prvenství - efekt novosti  Omezení paměti  Model prvotního  Způsob prezentace  Přijatelnost variant  Vliv dalších atributů otázky a škály

Sociální desirabilita  Nadhodnocování – podhodnocování chování  Korekce postojů  Soukromí a důvěrnost  Poměřování zisků a ztrát  Vyhýbání se nepříjemným situacím  Ohleduplnost k osobě tazatele  Snaha o konzistenci odpovědí