RASISMUS

Něco málo z historie ...

Orientalista a diplomat Joseph Arthur Comte de Gobineau tvrdil, že míchání ras vede k neschopnosti udržet pokrok, neboť existují tzv. vyšší a nižší rasy. Nejvyšší rasou je pro Gobineaua rasa bílá, nejnižší židovská, úpadek lidstva je způsoben degenerací nejvyšší rasy - obdobná stanoviska zastával i britský anatom Robert Knox Ten označil za nejvyšší rasu národ německý - protipólem byla rasa židovská - a tvrdil, že mezi vyššími a nižšími národy musí dojít ke konečnému zúčtování. Rasismus bývá často zaměňován s rasovou nesnášenlivostí a v běžné mluvě tyto dva pojmy často splývají.

Oč tu vlastně běží ?! ?

Je to způsob myšlení a jednání, který se vyskytuje téměř všude ve světě, kde se setkávají příslušníci dvou nebo více lidských plemen. Vychází z předpokladu, že lidská plemena nejsou stejně hodnotná, přičemž se zpravidla zdůrazňují přednosti vlastní rasy. Rasisticky motivované jednání může mít jemné, skryté podoby, podoby společenského odstupu, šikanování a diskriminace, může však nabýt až násilných forem majících za následek smrt. Rasismus vychází z předpokladu o fyzické a duševní nerovnosti a nerovnosti lidských plemen a o rozhodujícím vlivu rasových odlišností na dějiny a kulturu lidské společnosti. Všem rasovým teoriím je vlastní představa o prapůvodním rozdělení na vyšší a nižší rasy.Vyšší rasy mají být tvůrčí a nositeli civilizace, mají být povolány k vládnutí, Kdežto rasy nižší, neschopné kulturní tvořivosti se stávají objektem vykořisťování a útlaku.

A jak je to u nás v ČR ?

V našich podmínkách se rasismus vztahuje především na vztahy bílého obyvatelstva a Romů. Začaly následovat střety mezi hnutím PUNK a SKINHEADS na jedné straně a romskými občany na straně druhé. Začalo se hovořit o bílém a černém rasismu. Za reprezentanty bílého rasismu bývají nejčastěji označovány punkové a skinheadi. Přestože má toto hnutí největší slávu za sebou, stále imponuje jisté části mládeže svými ideami, jako je individualismus, anarchismus, odmítání autorit. Tradiční anarchistický punk se nikdy nechoval násilnicky, pouze tzv. nacipunks přijímají prvky rasismu a sblížili se s skinheady, kteří jsou vůdčí silou v rasistických konfliktech a často se účastní společných akcí. Skini se odlišují tvrdým, agresivním chováním, sklonem k určité organizovanosti, odporem k alkoholu a drogám, uznávají však pivo – český vlastenecký nápoj.. Často dokáží skandovat současně ,, cikáni do plynu” a ,, nejsme žádní fašisti”. Také v tomto hnutí existují různá křídla, lišící se radikálností názorů. Prakticky všichni odmítají přistěhovalectví a za největší zlo považují právě Romy. Považují se za jakousi pořádkovou policii, která vlastně chrání společnost před romskou kriminalitou a cizími mafiemi. Zatímco skinheadi propagují pocit nadřazenosti nad barevnými, představitelé černého rasismu se čas od času nechávají slyšet :,, Teď nás utiskujete, ale za dvacet, třicet let tu budeme pány my".

Jen v hlavním městě páchají Romové 80% loupeží a více než 95% kapesních krádeží.Přestože podíl Romů v počtu obyvatel České republiky tvoří pět procent, na celkové kriminalitě se podílejí více než 17% a u loupeží dokonce 47%. A jedná se takřka výhradně o trestnou činnost proti bílým. Není tedy divu, že značná část obyvatel, přestože se rozhodně distancuje od rasismu, strach a sympatizuje se skinheady a při některých střetech se otevřeně staví na jejich stranu. Výpady menších i větších skupin skinů proti Romům nejsou vůbec neobvyklé a skini se rozhodně nechovají mírumilovně. Někdy jen zůstanou u nezávislých hesel a výhrůžek, kdy se ohánějí baseballovými pálkami, dřevěnými holemi, noži a podobně, jindy přímo zaútočí. Výpady vyvolávají odvetu. Že v podobných situací bývají zranění na obou stranách? Jistě. A vůbec nezáleží na tom, jestli je víc slyšet ,, černý, vylezte ven!” nebo ,, pomsta bílým!” Nastává nekonečný řetězec odplat, kdy už je vlastně jedno, kdo začal.

Ze života ...

Jeden příklad – týká se skupiny skinů z Kladna, která se vydala na trestnou výpravu. Během jediného dne se jim podařily hned tři zásahy. Nejdříve pronásledovali romskou rodinu s dítětem v kočárku, poté napadli další ženu romské národnosti a jejich pochod skončil v Kladně, kde pronásledovali 3 romské mladíky s výkřiky typu ,,vašema lebkama vydláždíme Václavák”, je zahnali do dvora. Jenomže tam narazili na odpor – pronásledovaným přišli na pomoc další Romové a vyrazili do protiútoku. Příkladem může být skupina 4 chlapců, kteří přepadli domek romské rodiny ve Žďáru nad Sázavou. Jeden z nich venku rozbíjel okna, další 3 vnikli dovnitř a Podhrázský se vrhl na Romana Berkiho, otce pěti dětí. Způsobil mu četná zranění s následkem smrti.

Rasismus a slavné osobnosti ...

Svatopluk Karásek (Bývalý zmocněnec vlády pro lidská práva) ,,Všichni jsme barevní. Pestrobarevní. Sněhově bílá je jenom mrtvola ,, Ladislav Smoljak (Režisér, dramatik a herec) ,,Mozek, který nemá na to, aby poznal, co v člověku opravdu je, musí se spokojit nějakým jednoduchým signálem – a tím bývá nejčastěji barva pleti,,

Jsi rasista

Nejsem rasista. Touto větou sám sebe ohodnotí asi téměř každý Nejsem rasista. Touto větou sám sebe ohodnotí asi téměř každý. Ale v zápětí dodá něco v tom smyslu, že Romové především kradou a že by se tím mělo něco udělat. Je to rasismus, nebo jen pocit ohrožení, projev pudu sebezáchrany ? Romská kriminalita stoupla tak, že průměrný Čech při spatření Roma takřka reflexně sáhne obranným pohybem po své peněžence. Nejde však jen o trestné činy. Romové bývají často těžko snesitelnými sousedy v domě i v ulici pro četné přestupky (rušení nočního klidu, znečišťování společných domovních prostor a veřejných prostranství atd.). Jejich děti často obtěžují své vrstevníky i dospělé. To vše nejsou samozřejmě specifické projevy romské kultury, nýbrž projevy hluboké sociální dezintegrace, do které se tento lid dostal .

Boj proti rasismu Výrazně pozitivní úlohu v boji proti rasismu má OSN, která na 20. Zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1965 přijala Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace. 21.březen ( výroční den brutálního zásahu jihoafrické policie proti demonstraci Afričanů v SHARPEVILLE v roce 1960 ) je v souladu s rozhodnutím Valného shromáždění OSN každoročně připomínán jako Mezinárodní den boje za odstranění rasové diskriminace.

Díky za pozornost. Slezáková Lenka 2.L