Středověká filozofie - scholastika Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Středověká filozofie - scholastika Označení DUM VY-32-INOVACE-06_1_11 Autor Mgr. Eva Adamíková Datum 25. 11. 2012 Vzdělávací oblast Člověk ve společnosti Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Dějiny světové filozofie Ročník 3. ročník gymnázia www.zlinskedumy.cz

Středověká filozofie - scholastika

Co se dozvíte: které období označujeme za scholastiku, jakými problémy se scholastika zabývala, kdo to byl Tomáš Akvinský, kdo to byli nominalisté a realisté, k čemu se schylovalo na sklonku středověku

Scholastika Raná (9.-12.st.n.l.) Vrcholná (13.st.) Pozdní (14.-15.st.n.l.)

Jádro západní Evropy: Itálie, Francie, Německo, VB, Irsko Jednota vědy a filozofie vyjádřena latinou Scholastika má podat rozumové důkazy Vytvořit ucelený teologicko-filozofický systém

Raná scholastika Spor o univerzálie – pojmy, univerzálie Realisté – pojmy existují reálně – před jednotlivou věcí, nezávisle na ní (Platónovy ideje) Nominalisté – pouhý prázdný zvuk, požívaný námi k označení věci Existují tedy až po věci Klonili se více k Aristotelovi

Jádrem sporu je odlišné pojetí individuality, svobody, nezávislosti Spor o Boha a člověka Realisté Jan Scotus – Eriugena, první otec scholastiky Anselm z Canterbury „Credo, ut intelligam“

Abélard, je pochován s Heloisou na pařížském hřbitově Pére-Lachaise Umírněný realista Abélard, je pochován s Heloisou na pařížském hřbitově Pére-Lachaise Opačně k Anselmovi říká: „Intelligo ut credam“ „Poznávám, abych věřil.“ Obrázek 1.

Nominalisté Roscellinus – obecniny jsou jen člověkem namyšlená jména Bělost – obecnina Existují jen konkrétní bílé předměty

Vrcholná scholastika Svět ovládl Aristoteles, až do 16.stol. Období křížových výprav (1096-1270) Plodný styk západní kultury s Orientem Rozvoj měst, obchodu, stavitelství, zeměpisu, básnictví

Sumy – snahy pojmout veškeré poznatky do souhrnného a definitivního systému poznání světa Univerzity a řády – místa pro rozvoj vědění Paříž, Oxford, Bologna, Padov atd. Vystřídaly kláštery Řády Dominikánský – Albert Veliký, T. Akvinský Věnoval se osvětě, vzdělání

Františkánský – František z Assisi Návrat k původnímu křesťanství – k chudobě, lásce, člověku, přírodě

Albert Veliký Pocházel ze šlechtické rodiny Vychováván na zámku svých rodičů Přednášel pod širým nebem V Padově studoval přírodovědu, medicínu, Aristotela – jehož myšlenky doplnil

Tomáš Akvinský (1225 – 1274) Největší naukový systém středověku Syn hraběte Studium v Neapoli Odděluje pravdu zjevenou – teologickou a   pravdu přirozenou – filozofickou Rozum slouží víře a filozofie teologii

Obrázek 2.

Spisy: Komentáře k Aristotelovi Menší filozofické spisy Souhrnné teologické výklady Tzv. Questiones – zápisy teologických polemických rozhovorů, které se konaly na univerzitách Menší spisy ke křesťanské dogmatice

Apologetická díla Spisy k filozofii práva, státu a společnosti Spisy o řádu a řádových pravidlech Exegetické spisy k výkladu Písma svatého

Vědění a víra Existence a esence Není mezi nimi rozpor Obojí pochází od Boha Filozofie dospívá k Bohu Teologie vychází od Boha Existence a esence Bůh dává esenci existenci Jako jediný obsahuje v sobě obojí

5 nepřímých důkazů existence Boha Z pohybu Z řetězu příčin Z nahodilého – první nutnost ze sebe sama Ze stupňovitosti Z účelného uspořádání světa

Člověk a duše Etika Vegetativní část – látková výměna, rozmnožování Smyslová část – vnímání Intelektuální část – rozum Etika Tomáš říká, že člověk musí vědět: V co má věřit Co má žádat Co má činit

Zdůrazňuje svobodu vůle! Ke 4 antickým ctnostem řadí 3 křesťanské: Víru Lásku Naději

Politika Dílo: Drží se dělení Aristotelova Monarchie, aristokracie, politea Tyranie, oligarchie, demokracie Dílo: Suma proti pohanům Suma teologická O jsoucnu a bytnosti

Učení – tomismus 1322 prohlášen za svatého Od roku 1879 oficiální filozofie katolické církve

Pozdní scholastika Roger Bacon (1214-1294) Františkán Dílo: Větší dílo, Menší dílo, Třetí dílo Dělal fyzikální experimenty Spotřeboval na ně veškerý majetek Optika – odraz světla, lom paprsků Podezření z čarodějnictví a posedlostí ďáblem

Duns Scotus (1264-1308) Některá věta může být z filozofického hlediska pravdivá a z teologického hlediska nepravdivá a naopak Vůle je nadřazená myšlení Vilém Occam (1300-1347) Zrušil pouto mezi teologií a filozofií „Occamova břitva“ – pochopení skutečnosti se obejde bez zbytečného zdvojení

Jde mu o jakousi ekonomii myšlení, tj Jde mu o jakousi ekonomii myšlení, tj. neužívat k vysvětlení reality více entit, než je nezbytně nutné Odstranit obecniny – zvířeckost, existují jen jednotlivá zvířata Nominalista Nemůžeme vyčíst Boží záměr Co Bůh chtěl… Nemůžeme poznat, můžeme jen věřit Svět můžeme poznat jen skrze naše zkušenosti

Jedná se jen o empirickou zkušenost mezi uvažujícími bytostmi Rozumové konstrukce Rozum a víru musíme oddělit Nominalismus, renesance, reformace, přírodovědecké objevy – filozofie se začíná soustředit na problém poznání a jeho východiska

Otázky: Jaký problém řešila raná scholastika? Kdo to byli realisté? Charakterizuj františkánský řád. O co usilovali dominikáni? Vysvětli Tomášovy důkazy existence Boha. Pokus se vysvětlit význam slova esence. Které znáš nejstarší evropské univerzity.

Odpovědi Raná scholastika řešila spor mezi realisty a nominalisty. Realismus je názor, že obecné pojmy (universálie) existují nezávisle na lidském rozumu. Příslušníci františkánského řádu hlásali návrat k původním hodnotám křesťanství – víře, lásce, naději

Příslušníci dominikánského řádu se zasloužili o šíření vzdělanosti. Vše kolem nás se děje, vše má svou příčinu, existuje první nutnost ze sebe sama, existuje „hierarchický“ řád v přírodě a společnosti, vše kolem nás má svůj účel, je zde pro „něco“ Esence je možnost, která se může projevit… Univerzity – Bologna, Paříž, Oxford, Cambridge, Padova, Neapol, Praha, Krakov

Zdroje: ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, ISBN 80-40-25414-4. BLECHA, Ivan a kol. Filozofický slovník. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN 90-7182-064-4. BLECHA, Ivan. Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, ISBN 80-7182-147-0. STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN 80-7192-500-4

TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha: COWI, Praha 4, V jehličí 1, 1996, ISBN 80-901588- 4-6. Obrázek 1.: AUTOR NEUVEDEN. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.2.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/Abelard_and_Heloise.jpeg Obrázek 2.: FRA ANGELICO. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.2.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Saint_Thomas_Aquinas.jpg