3. Pozdně romantické ideály 1. Na sklonku slávy Žít osaměle !... Jaká trýzeň! Stendhal
Od romantismu k realistickému pohledu Mnozí autoři kolísají mezi romantismem a reálným pohledem na život. O těchto tvůrcích z přelomu obou epoch – např. o sestrách Brontëových (vlevo) nebo N. V. Gogolovi (nahoře) – bude však vhodnější hovořit až v kapitolách o realismu.
Stendhal Starý Stendhalův dům v Grenoblu Přechod k realistickému vidění světa je charakteristický pro psychologicky prokreslené prózy francouzského romanopisce, který psal pod pseudonymem Stendhal (vlastním jménem Henri Beyle, ). Stendhal
Stendhal Demokracie aneb úryvky ze života Bonapartova (karikatura Jamese Gillrayho, kolorovaná mědirytina) V románu Červený a černý (též Červená a černá, 1830) se hlavní hrdina nechce smířit s osudem nicotného příslušníka nižší vrstvy. Dílo je literárním ztvárněním skutečného příběhu z období obnovení monarchie po napoleonských válkách Filmové zpracování románu s Gérardem Philipem
Stendhal Piazza Garibaldi v Parmě Dvoudílný román Kartouza parmská (Věznice parmská, 1839) je příběh z období renesance. Španělské vydání románu
Stendhal Stendhalův hrob – hřbitov na Montmartru v Paříži K závěru románu Kartouza parmská připsal autor větu, v níž věnoval román „několika šťastlivcům, kteří jej dočtou“. Douška přesně odpovídá zájmu, který čtenáři projevili o jeho dílo. Do konce života však Stendhal hájil romantickou koncepci umělecké tvorby
Prosper Mérimée Prozaik a dramatik Prosper Mérimée ( ) a jeho nejznámější novela Carmen (1845). Pomník Carmen v Seville
Prosper Mérimée Osudy vášnivé a energické hrdinky známe i z operního zpracování skladatele George Bizeta (1838 – 1875). George Bizet Plakát k Bizetově opeře