Stoletá válka 1337 - 1453

Příčiny Anglie X Francie Angličtí králové – jako léno značná část Francie Normandský vévoda Vilém – získal vládu nad ostrovním královstvím (1066) – nechal si své državy ve Francii Časté války o tato území => vyvrcholení těchto střetů = stoletá válka

Další podnět – spor zemí o nadvládu ve Flandrech (od 2. pol. 13. stol Před začátkem stol. války – navrch Francouzi 1336 – flanderský hrabě Ludvík – pozatýkání všech Angličanů ve Flandrech (na popud fr. krále Filipa VI.) Odveta Anglie – zákaz vývozu anglické vlny do Flander a dovozu flanderských výrobků do Anglie Lidové povstání (Jakob van Artelvede) + spojenectví s angl. Králem Edvardem III. Filip VI. – napadení Gaskoňska a Guyenney (angl. državy) => Edvard III. – vyhlášení války Francii (nárok na fr. trůn) důvod: (1328 – zemřel fr. král Karel IV. – vymření linie Kapetovců => na trůn nastoupil Filip VI. Z rodu Valois (bratranec) X Edvard III. (synovec – syn sestry Isabely) – nárok na trůn – popřen fr. velmoži – král. titul nemůže být zděděn po přeslici)

První etapa (1337 - 1360) Zájem Angličanů o zachování obchodního postavení ve Flandrech + udržení držav v jihozápadní Francii Anglie – spojenec Flandry Francie – spojenec Skotsko 1340 – vítězství Angličanů v námořní bitvě u Sluys – otevření cesty přes La Manche (na zemi - neúspěšní) 1346 – bitva u Kresčaku – vítězství Anglie Rozdílná bojová taktika – Anglie navrch – lučištníci 1347 – Anglie dobyla přístavní město Calais (v moci přes 200 let) 1350 – zemřel Filip VI. => syn Jan II. Dobrý => pokračování válka 1356 – Poitiers – Francie poražena Edvardovým synem princem z Walesu (Černý princ) => Jan II. + šlechtici zajat Vlády se ujal syn Karel + panstvo – likvidace protiválečné vzpoury pařížských měšťanů (purkmistr Štěpán Marcel) 1360 – mír v Brétigny – konec 1. etapy Edvard III. – zřekl se francouzské koruny => Flandry zůstaly pod Francií X Calais + fr. území na jih – pod Anglií Jan – měl zaplatit obrovské výkupné – nikdy se to nepodařilo => do zajetí do Anglie – 1364 zemřel

Druhá etapa (1360 - 1415) Na fr. trůn – Karel V. Moudrý Za pár let - obnovení boje – změna taktiky Drobná válka pod vedením bretaňského vojáka Bertranda du Guesclin – bránění měst, vyhýbání se velkým bitvám vytlačení Angličanů ze země – 1380 v jejich moci jen pár měst Za Karla V. – rozkvět Francie

1377 – zemřel angl. král Edvard III 1377 – zemřel angl. král Edvard III. – nechal vládu vnukovi Richardovi (10 let) + strýcové 1381 – potlačení lidového povstání (Wat Tyler) – rovnost stavů 1389 – chopil se vlády sám (strýcové jeho moc omezovali – později zajetí strýců) + omezení moci parlamentů => absolutistická vláda 1399 – zemřel jeden ze strýců (Jindřich z Gauntu) – Karel si vzal jeho majetek Richard odjel na válečnou výpravu do Irska => syn zemřelého strýce Jindřich IV. – spojení se znepokojenými stavy Po návratu Richard zajat a donucen vzdát se koruny (1400 zemřel) Na trůn Jindřich IV. – nová dynastie Lancasteři

Od r. 1380 – ve Francii vládl Karel VI. + strýcové Zlá doba – povstání Odcizení Flander – 1384 – vládl burgunský vévoda Filip Smělý – vlastní politika 1388 – Karel se odvrátil od strýců 1392 – duševní choroba => strýcové se chopili vlády 1404 – zemřel Filip Smělý => syn Jan Neohrožený X chtěl mu zabránit králův bratr Ludvík Orleánský – Jan ho nechal v r. 1407 zavraždit => občanská válka mezi stranou burgundskou a orleánskou

Třetí etapa (1415 - 1453) Nový angl. král Jindřich V. využil zmatků 1415 – vylodil se v Normandii 1415 – zvítězil v bitvě u Azincourtu 1420 – smlouva v Troyes (s fr. královnou Isabelou a novým burgundským vévodou Filipem Dobrým) Měl si vzít za manželku dceru Karla VI. – Kateřinu => usednout na trůn Koruny se nedočkal – 1422 zemřel Syn Jindřich VI. (v Anglii za něj vládl vévoda z Gloucesteru, ve Francii strýc vévoda z Bedfordu)

Ve Francii – syn Karla VI. – Karel X válka s vévodou z Bedfordu – 1428 – obléhali i Orleáns (velitel Dunois – „Bastard orleánský“) Francouzi se ubránili – do příchodu Johanky z Arku 1429 – uvolnila Orleáns (získala jméno Panna orleánská) + Karel v Remeši korunován na krále Anglie začala mít potíže (špatné vztahy se spojenci, nedostatek posil…) Porážka Angličanů u Pataye a Jargeau Šlechta záviděla Johance postavení => vyštvána od dvora – návrat do boje => při osvobozování Compiègne zajata Burgunďany => vydána Angličanům => 1431 v Rouenu upálena

Anglie stále více ztrácela postavení 1435 – sjezd v městě Arrasu (vyslanci evropských států) – snaha o domluvení mírů – nevyšlo => dál boj Anglie ztratila burgundského spojence Jedna porážka za druhou 1436 – dobytí Paříže 1449 – dobytí Normandie 1453 – prohra v bitvě u Castillonu => ukončení války Angličanům zbylo jen fr. přístavní město Calais a Normandské ostrovy 1558 Calais dobyto Francouzi

Důsledky FRANCIE Ustaly trhy v Champagne (obchod s orientálním zbožím, anglickou vlnou a vlámským suknem) Obchodníci nechtěli riskovat cestu skrz zničené území Řada povstání a nepokojů => vyústění na zač. 15. stol. v občanskou válku Válka přinesla Francii jednotu (politické posílení) ANGLIE Hospodářský rozvoj Spory mezi mocnými pány => válka růží „pročistila“ politickou situaci

Zdroje http://airborn.webz.cz/100yw.html http://www.dejepis.com/index.php?page=000&kap=009&pod=6 http://cs.wikipedia.org/wiki/Filip_VI._Francouzsk%C3%BD http://royal-history.sweb.cz/anglie.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ich_IV._Francouzsk%C3%BD http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_VI._Francouzsk%C3%BD http://cs.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ich_V._Plantagenet http://novazeme2010.ning.com/profiles/blogs/ivotopis-johanka-z-arku