Hana Fialová Daniela Šlapáková Tereza Zemanová ADAPTACE Hana Fialová Daniela Šlapáková Tereza Zemanová

ADAPTACE obecný biologický děj, který představuje soubor biochemických, funkčních, morfologických a psychologických změn v organismu jako celku i v jednotlivých orgánech. Změny jsou vyvolány dlouhodobými a opakovanými změnami vnějšího prostředí. V organismu a osobnosti sportovce je proces záměrných změn vyvolán dlouhodobými, pravidelně se opakujícími podněty ve formě tréninkového soutěžního zatížení

Adaptační mechanismus je charakterizován silou, dobou trvání, frekvencí a druhem podnětu. Optimální frekvence podnětů sehrává v dlouhodobém tréninku významnou roli, neboťˇje předpokladem pro zvyšování tréninkového efektu. Ten se projevuje morfologickými a funkčními změnami v organismu, které jsou základem růstu trénovanosti i sportovní výkonnosti jedince

1.Adaptace lokomočního systému zpevnění kostí zvýšení ukládání minerálních látek zesílení šlach (zvýšení tahové odolnosti) zmnožení cév a zlepšení cirkulace krve ve svalech zlepšení svalové koordinace zvětšení svalové hmoty - adaptace svalových vláken

Adaptace svalových vláken typy svalových vláken: a)typ I.-červené vlákno(pomalé oxidativní vlákno) rezistentní k unavitelnosti má bohatou kapilární sítˇ převažuje u vytrvalců b)typ II.A-červené vlákno(rychle oxidativně-glykolitické vlákno) také rezistentní k unavitelnosti c)typ II.B-bílé vlákno(rychlé glykolitické vlákno) unavitelné vlákno (má nízký počet mitochondrií, je bohaté na glykogen) má řidší kapilární sítˇ převažuje u sportovců, kteří vykonávají rychlostní disciplíny

2.Adaptace transportního systému největší vliv na oběhovou adaptaci mají cvičení a sporty dynamického charakteru, vyžadující vysoký minutový objem srdeční projev adaptace: - nižší srdeční frekvence při stejné fyzické zátěži - snížené nároky kosterního svalstva na krevní dodávky. - ekonomizace srdeční práce -zvýšení kontraktility (stažitelnosti) - při stahu se srdce více vyprazdňuje, čímž se zvětšuje tepový oběh srdeční -zvětšení srdce (dlouhodobý projev adaptace) - u vytrvalostního tréninku dochází k hypertrofii excentrické = zvětšení komor + zvýšení tloušťky stěn - u silového tréninku dochází k hypertrofii koncentrické = zvýšení tloušťky stěn, ale zmenšení dutin.

3.Adaptace dýchání na zátěž větší vitální kapacita plic lepší koordinace a síla dýchacích svalů adaptované svaly potřebují na stejný výkon menší množství kyslíku, proto při maximální zátěži pracují účinněji

4.Metabolická adaptace snížení rizikové složky cholesterolu rychlejší využití tuků pro vyšší aktivitu lipázy

5.Vliv adaptace na složení těla snížení procenta tuku zvýšení procenta aktivní hmoty

ADAPTAČNÍ SYNDROM soubor adaptačních mechanismů Selye už v roce 1931 ve svojí teorii všeobecného adaptačního syndromu použil pojem stres: - soubor reakcí organismu na vnější a vnitřní změny, které narušují normální chod organismu a můžou dokonce ohrozit jeho existenci stresor: v oblasti tréninkového procesu - tréninková a soutěžní zátěž, na kterou adaptovanější organismus reaguje menší odezvou = je schopný snést větší narušení vnitřního prostředí

Adaptační syndrom - tři etapy: 1.Etapa - poplachová (mobilizační) reakce - bezprostřední reakce při prvním setkání se stresorem 2.Etapa - stadium adaptace - po opakovaném tréninku nastává fáze rezistence (zvýšení odolnosti organismu), která je základem adaptačních procesů. Při opakovaném působení stejného stresoru se reakce omezuje na systémy významné pro účelnou odpověď na danou situaci. Organismus sportovce se tedy adaptuje 3.Etapa - stadium destrukce - intenzivní působení stresoru za nepříznivých podmínek, nestačí-li organismus působení stresoru potlačit, dochází k selhání. Nastává fáze vyčerpání sportovce, dochází k poklesu výkonnosti, snižují se obranné schopnosti organismu, může dojít k degenerativním změnám, onemocnění a v krajním případě i ke smrti

THE END