Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblast Odborné vzdělávání Vzdělávací obor Architektura Tematický okruh Architektura 20.století Téma Architektura 20.století Tematická oblast Architektura 20.století Název Mezinárodní styl III. AutorIng. arch. Jiří Šobáň Vytvořeno, pro obor, ročníkříjen 2013, stavebnictví, 3. ročník Anotacesoudobá architektura – mezinárodní styl Přínos/cílové kompetenceseznámit žáky se soudobou architekturou VY_32_INOVACE_39_14
Postmodernismus je myšlenkový směr konce dvacátého století. Tento směr vznikl jako reakce na modernu a je zaměřen opačným směrem, což znamená odmítání koncepce jediné pravdy a jediného cíle. Usiluje o alternativní přístup ke světu.
V určitém smyslu připomíná secesi, neboli odštěpení, programové odstoupení od „oficiální“, všeobecně uznávané orientace umělecké tvorby. Postmodernismus je jen jednou ze secesí, které se do vývoje architektury druhé poloviny dvacátého století vepsaly výrazným způsobem.
Vznik a vývoj postmodernismu však nebyl podmíněn jen kritikou poválečné zprůmyslněné výstavby, přejímající často v pokleslé formě estetické normy funkcionalismu. Podněty pro jeho vznik přicházely také z oblasti ostatních druhů výtvarného umění, kde koncem padesátých let krystalizovaly nové proudy, hnutí a směry. V západoevropském i americkém výtvarném umění se projevil zjevný odklon od abstraktní malířské a sochařské tvorby.
Pojem postmodernismus se nejdříve začal objevovat v americké kulturní oblasti, zvláště pak s kritikou modernistické architektury a jejího mezinárodního stylu. Moderní umění si zakládalo na estetickém výrazu abstraktních forem, zatímco postmodernismus toužil po tradičním symbolickém způsobu vyjadřování. Postmodernistické koncepce nesouhlasí s vymycováním nefunkčních dekorativních prvků a dávají prostor k inspiraci historickou zásobou architektonických koncepcí.
Obecný pojem postmoderna se užívá epizodicky od konce impresionismu. Od 60.let se ustaluje vymezení literární postmoderny. Definice je závazná i pro jiné obory, např. filosofii, literaturu nebo výtvarné umění. Postmoderní je tam, kde je možno praktikovat pluralismus řeči, modelů a způsob konání, nikoli v různých dílech, ale v jednom a tomtéž díle současně.
Postmodernismus je široký název. Zahrnuje všechna nová tvůrčí úsilí, která zásadně odporují teoriím a principům moderny. Teoretici a tvůrci postmodernismu se znovu soustřeďují na staronový prostor architektonického umění, jeho výtvarnou a symbolickou řeč a její komunikativnost.
Do širšího povědomí však vstoupila postmoderna přes oblast architektury. První, kdo použil pojem postmoderní architektury v pozitivním smyslu, byli architekt Robert Stern a teoretik Charles Jencks. Významný vliv na vývoj postmoderního hnutí v USA měla Chicagská škola, jejímiž představiteli byli např. Charles Moore nebo Peter Eisenmann.
V postmoderně směřuje architektonické myšlení od abstrakce k předmětnosti a je prostředkem k znázornění obsahu. Postmodernismus je definován na základě určitých kritérií: − místo internacionalismu moderny nastoluje regionalismus − geometrickou abstrakci nahrazuje fiktivním znázorňováním směřujícím k obraznosti − dílo není jen funkce, ale i zdání (nejen funkce, ale i fikce)
− od symbolismu se přešlo k mnohovýznamovosti a narativnosti − proti sterilitě technického perfekcionismu se postavila improvizace a spontánnost − postmoderna obnovuje historickou vzpomínku, netěží jen z čistých forem, ale dovoluje si i ironii
Charles Jencks zároveň stanovil deset znaků postmoderní architektury, které jsou protikladné k její moderní nebo modernistické předchůdkyni. Jsou to: − zájem o lidový a místní výraz − historii a urbanistický kontext − ornament − obrazný a metaforický výraz − spoluúčast budoucích uživatelů − rehabilitace sociálního a veřejného prostoru − pluralismus − radikální eklekticismus
Tyto znaky jsou založené na významových hlediscích architektonické formy a stávají se jejím těžištěm. Také se pokusil vymezit jednotlivé proudy postmoderny, které přísně odlišil od pozdně moderní architektury. Těmito proudy jsou: historizující, racionalistický, regionalistický a participační. Od předchozích období se odlišuje výraznou pluralitou, která se již nehodnotí jako negativní znak. Architektonický postmodernismus je významnou součástí postmoderní doby.
Obecný pojem postmoderna se užívá epizodicky od konce impresionismu. Od 60.let se ustaluje vymezení literární postmoderny. Definice je závazná i pro jiné obory, např. filosofii, literaturu nebo výtvarné umění. Postmoderní je tam, kde je možno praktikovat pluralismus řeči, modelů a způsob konání, nikoli v různých dílech, ale v jednom a tomtéž díle současně.
RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY Samotná estetika šla stranou – budovy byly jednotvárné, odosobněné, po celém světě si podobné. Proto se pro tuto architekturu vžil pojem architekta Philipa Johnsona - mezinárodní styl. estetikaPhilipa Johnsona
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU na tuto kapitolu si rezervujte dvě vyučovací hodiny. KLÍČOVÁ SLOVA Proto se pro tuto architekturu vžil pojem - mezinárodní styl.
HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: ROBERT VENTURI
Robert Venturi* Philadelphia, USA 4236 Main Street, PA Philadelphia tel: +1(215) fax: +1(215) web:
Biografie narodil se ve Philadelphii studium architektury na univerzitě v Princetonu, New Jersey po studiu pracuje v kanceláři O. Stonorova ve Philadelhii a u E. Saarinena v Detroidu vyhrává Rome Prize Fellowship; krátce pracuje pro Luise I. Kahna s Williamem Shortem otevírají vlastní kancelář Venturi and Short vyučuje jako profesor na Princeton University a YaleE. SaarinenaLuise I. Kahna
Biografie počátek sopolupráce s Johnem Rauchem publikuje knihu Complexity and Contradiction in Architecture svatba s Denise Scott Brownovou společně se Stevenem Izenourem publikuje Learning fom Las Vegas založena firma Venturi, Rauch and Scott Brown firma se přejmenovává na Venturi, Scott Brown and Associates Complexity and Contradiction in Architecture
HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: Friedensreich Hundertwasser - autor vycházející zejména z postmoderního eklekticismu ve spojení s inspirací secesí může být právem označován za hlavního evropského představitele tohoto stylu (stejně jako fantaskní surreálné stavby A. Gaudího, které postmodernu předznamenaly) Friedensreich HundertwassersecesíA. Gaudího
FRIEDENSREICH REGENTAG DUNKELBUNT HUNDERTWASSER, vlastním jménem Friedrich Stowasser (* 15. prosince 1928, Vídeň – 19. února 2000, paluba zaoceánského parníku Queen Elisabeth 2) byl rakouský mnohostranný umělec potomek Josepha Marii Stowassera.15. prosince1928Vídeň19. února2000rakouskýJosepha Marii Stowassera Proslavil se především jako architekt, grafik a malíř.architektgrafikmalíř Do své architektury vložil i část ze svého malířského a sochařského umění.
SAMOSTATNÝ ÚKOL Vyjmenujte nejvýznamnější tvůrce postmoderny U každého napište alespoň jedno jeho dílo Toto dílo charakterizujte ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – SAMOSTATNÝ ÚKOL ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – MEZINÁRODNÍ STYL SAMOSTATNÝ ÚKOL
SHRNUTÍ KAPITOLY od konce 1. sv. války do zhruba konce 60. let 20. st. internacionální styl s ideou socialismu - dokonalé bydlení pracujících – vznikají dělnická sídliště ve 20. letech 70. a 80. léta let - se zdálo, že se moderna vyčerpala - nemá novým generacím co říci – chladný, bezcitný, pouze racionální a individualistický styl ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – SHRNUTÍ KAPITOLY ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – MEZINÁRODNÍ STYL SHRNUTÍ KAPITOLY
SHRNUTÍ KAPITOLY monotónní, prosklené výškové funkcionalistické stavby v prostředí historických měst chápány nikoli jako symboly pokroku a blahobytu, ale stále častěji jako projevy byrokratismu, kulturního primitivismu a nesmyslného plýtvání energiemi a materiály ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – SHRNUTÍ KAPITOLY ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – MEZINÁRODNÍ STYL SHRNUTÍ KAPITOLY
KRESBY A FOTOGRAFIE: HAAS, Felix. Architektura 20. století. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, n.p., ISBN S GÖSSEL, Peter; LEUTHÄUSER, Gabriele. Architektura 20. století. Praha : Slovart, ISBN ISBN KRIER, Léon. James Stirling: Buildings and projects [s.l.] : Verlag Gerd Hatje, GIROUARD, Mark. Big Jim - The Life and Work of James Stirling. London : Verlag Gerd Hatje, ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – KRESBY A FOTOGRAFIE ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – MEZINÁRODNÍ STYL KRESBY A FOTOGRAFIE