Martin Luther King Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Název školy Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Martin Luther King Označení DUM VY_32_INOVACE_11_3_20 Autor Mgr. Jana Pešatová Datum 15.11.2013 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Moderní dějiny Ročník 3, 4. ročník gymnázia

„Mám jeden sen…“ Byl to muž míru a musel zemřít násilnou smrtí Martin Luther King „Mám jeden sen…“ Byl to muž míru a musel zemřít násilnou smrtí

Martin Luther King (1929 – 1968) americký baptistický kazatel jeden z nejvýznamnějších vůdců afroamerického hnutí za lidská práva v 60. letech bojoval za rovná práva pro všechny muže a ženy bez ohledu na barvu pleti [1]

Projev M. Luthera Kinga před 50 lety (1963) http://www.youtube.com/watch?v=gdTpU5WZHHM V roce 1963 pronesl M. L. King legendární projev u Lincolnova památníku ve Washingtonu Jeho slova se stala jedním z mezníků boje proti rasové segregaci: "Mám sen, že jednou mé čtyři malé děti budou žít v zemi, kde je nebudou odsuzovat na základě barvy jejich kůže, ale budou je soudit podle jejich charakteru. O tom dnes sním."

Rok po projevu – v roce 1964 - podepsal tehdejší prezident Johnson zákaz diskriminace v otázkách zaměstnání a vzdělání V roce 1965 pak podepsal zákon o volebním právu, který odstranil další diskriminační opatření V roce 1964 (ve svých 35 letech) obdržel Martin Luther King Nobelovu cenu míru za své úsilí o ukončení rasové segregace a diskriminace prostřednictvím občanské neposlušnosti a jiných nenásilných praktik Zabýval se dále otázkami nerovnosti ve vzdělání, výběru povolání, zdravotní péče, práva volit Z lokálního vůdce proti rasové diskriminaci se zejména v druhé polovině 60. let stal významnou postavou celonárodní americké politické scény

Atentát na M. Luthera Kinga 4. dubna 1968 v 18:01 byl na balkóně druhého patra motelu Lorraine v Memphisu v Tennessee zastřelen z koupelny nedalekého penzionu Jeho vražda vedla k vypuknutí nepokojů ve více než 60 městech O pět dní později, v den jeho pohřbu, vyhlásil prezident USA Lyndon Johnson den smutku Pohřbu se zúčastnilo asi 300 000 lidí, prezident Johnson mezi nimi ale chyběl (byl na jednání v Camp Davidu) [2]

Kdo je vrah? Za vraždu Kinga byl zatčen místní kriminálník James Earl Ray Byl obviněn z toho, že Kinga zastřelil z nedalekého penzionu Po atentátu obdařen náhlým bohatstvím cestoval do Kanady, poté do Anglie a Portugalska Zatčen byl po dvou měsících v Londýně při snaze odletět do další země Ray byl odsouzen na 99 let vězení ( zemřel r. 1998 ve vězení následkem selhání ledvin po žloutence, bylo mu 70 let) Brzy se však začaly objevovat pochyby, zda Ray byl skutečným atentátníkem, protože mj. doznání učinil pod nátlakem a pod hrozbou trestu smrti

Další podezřelí: FBI – její ředitel J. Edgar Hoover považoval Kinga za jednoho z nejnebezpečnějších lidí v celé Americe. Tajně nechal nahrávat jeho údajné avantýry a s pomocí těchto materiálů doufal, že ve snaze vyhnout se skandálu King zvolí sebevraždu. To nevyšlo… CIA – prý převlékla Kingovy vrahy za členy memphiské policie a Rayovo obvinění tak bylo falešně vykonstruováno. Vraždu tedy spáchali vládní agenti? KU-KLUX-KLAN – pro tento klan byl King zosobněním všeho, co jeho členové nenáviděli. Zavraždění Kinga mohlo být poselstvím černošské komunitě.

Další podezřelí: MEMPHISKÁ POLICIE – policie si mohla s Kingem vyrovnávat vlastní rasové či jinak motivované účty. Těsně před vraždou se v kanceláři ředitele policie konala početná schůzka armádních důstojníků ČLENOVÉ VLASTNÍ KINGOVY STRANY – jeden či více z jeho blízkých spolupracovníků by podle této teorie mohl být špehem policie a pomohl svést vyšetřovatele na falešnou Rayovu stopu MAFIE – údajně byla kontaktována FBI, která za zabití Kinga nabídla milion dolarů

Jiná záhadná okolnost Jediným svědkem, který tvrdil, že Raye bezprostředně po vraždě skutečně viděl v penzionu, byl Charles Stephens. Jiní ale uvedli, že byl namol opilý a nemohl nic vidět. Stephensova manželka také tvrdila, že muž v penzionu nebyl Ray. Za to byl soudem nařízen její pobyt v psychiatrické léčebně…

Spiklenecké teorie Ze všech politických atentátů, k nimž došlo v 60. letech a nějak souvisejí s vládními kruhy, se dá právě vražda Martina Luthera Kinga srovnávat např. se zastřelením prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1963 nebo jeho bratra - senátora Roberta F. Kennedyho v červnu 1968 – také kolem nich vznikla řada spekulací a teorií o spiknutí

Pocty M. L. Kinga V roce 1977 jej prezident Jimmy Carter vyznamenal in memoriam Prezidentskou medaili svobody V roce 1986 byl jeho svátek Martin Luther King Day (slavený ve výročí jeho narození) prohlášen národním svátkem Spojených států V roce 2004 posmrtně obdržel Zlatou medaili Kongresu [3] [3]

Nápis na schodech Lincolnova památníku označuje místo, ze kterého Martin Luther King pronesl projev Mám sen [4]

[5]

Úkoly: 1. Vysvětli, kdo jsou BAPTISTÉ. 2. Znáš nějakou osobnost, které byla ve druhé polovině 20. století udělena Nobelova cena míru? 3. Zjisti, kdy byl JOHNSON prezidentem USA a kdo jej ve funkci vystřídal. 4. Kdo byl MARTIN LUTHER a ve kterém století žil? 5. Odkdy byla v USA v platnosti ústava, která zaručovala práva pouze bílým mužům?

Řešení úkolů: 1. Baptisté jsou křesťanským reformačním společenstvím církví. Jsou to evangelíci – jediným zdrojem jejich víry je pro ně Bible, středem jejich učení je evangelium (víra ve spasitelnou moc Ježíše Krista) 2. Např.: Albert Schweitzer (1952), Martin Luther King (1964), Willy Brandt (1971), Henry Kisinger (1973), Andrej Sacharov (1975), Matka Tereza (1979), Michail Gorbačov (1990), Nelson Mandela (1993), Jásir Arafat (1994), Barack Obama (2009) 3. Lyndon Johnson byl 36. prezidentem USA – ve funkci od roku 1963 do roku 1969 4. Martin Luther byl německý církevní reformátor, zakladatel protestantské víry, žil na přelomu 15. a 16. století 5. Od roku 1789

Zdroje obrázků: [1] DEMARSICO, Dick. Wikimedia [online]. [cit. 30.11.2013]. Dostupný pod licencí Wikimedia Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Martin_Luther_King_Jr_NYWTS.jpg [2] JAGENDORF, Bob. Wikipedia [online]. [cit. 1.12.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Martin_Luther_King_was_shot_here_Small_Web_view.jpg [3] PANDA, Kinu. Wikipedia [online]. [cit. 1.12.2013]. Dostupný pod licencí Wikimedia Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:KellyIngramMLKStatue.jpg [4] PROHiBITONIONS. Wikipedia [online]. [cit. 1.12.2013]. Dostupný pod licencí Wikimedia Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:I-have-a-dream-site.jpg [5] LUTHER KING, JR., Martin. Wikipedia [online]. [cit. 1.12.2013]. Dostupný pod licencí Wikimedia Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Martin_Luther_King_Jr_Signature2.svg

Knižní zdroj SOUTHWELL, David; TWIST, Sean. Největší spiknutí v dějinách lidstva. Praha: Albatros, 2001, ISBN 80-00-00917-X.