Československo v letech 1960 - 1969 Vypracovala: Alena Šimonovská, 146839

Počátek 60. let: prezident Antonín Novotný (1957-1968), krize čsl. hospodářství 11. července 1960: socialistická ústava (ČSSR + nový státní znak) 1961 – 1965: pětiletka ztroskotala, nutnost ekonomické reformy 1965: návrh na „zdokonalené řízení národního hospodářství“, Ota Šik vůdčí osobností 1967: plénum ÚV KSČ, snaha konzervativců zastavit reformy Leden 1968: „lednové plénum“ Počátek „pražského jara“ 1968 Uvolňování poměrů, následně přestává fakticky fungovat cenzura Začíná se řešit porušování zákonnosti z 50. let

30. března 1968: novým prezidentem zvolen Ludvík Novotný se vzdal funkce prvního tajemníka ÚV KSČ, na jeho místo zvolen Alexander Dubček Slovenská společnost, do té doby Novotným opomíjená, se snažila prosadit své národní zájmy – autonomie, česko-slovenská federedace... zákon o federaci přijat až 27. října 1968 30. března 1968: novým prezidentem zvolen Ludvík Svoboda (1968-1975), obměnami procházela i vláda (do čela O. Černík) či Národní shromáždění (před- sedou J. Smrkovský) Duben 1968: Akční program KSČ – zajištění svobod a občanských práv, nikoliv však standradní demokracie Konzervativci ztrácí moc a přípravují žádost o „pomoc“ směrem k SSSR

luce se nekoná a strana má situaci pevně v rukou V SSSR obavy: Květen 1968: schůzka v Moskvě (vznik „varšavské pětky“ = SSSR, NDR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko) Brežněvova doktrína: obrana socialismu v ČSSR = obrana hranic celého sovětského bloku „Varšavský dopis“: „varšavská pětka“ líčí situaci v ČSSR jako katastrofickou a požaduje zastavit reformy Červen 1968: příprava vojenského zásahu 27. července 1968: jednání v Čierne nad Tisou (zástupci SSSR a ČSSR) – čsl. zástupci v sevření, zároveň ale řekli, že kontrarevo- luce se nekoná a strana má situaci pevně v rukou Konzervativní uskupení uvnitř KSČ (Biľak, Kolder, Indra, Kapek, Švestka…) – příprava stát. převratu a žádost o sovětskou „pomoc“ tzv. zvacím dopisem

20. srpna 1968: vojska Varšavské smlouvy překročila hranice ČSSR Schválení rezoluce, že vojenský zásah odporuje zásadám vztahů mezi socialistickými státy a normám mezinárodního práva Silný odpor občanů, že ani konzervativci neměli odvahu spolupracovat s interventy, ti proto museli jednat s „kontrarevolucionáři“ 23. srpna 1968: moskevská jednání 26. srpna 1968: podepsán moskevský protokol – zastavení reforem, konsolidace a normalizace Říjen 1968: smlouva o „dočasném pobytu sovětských vojsk“ bez konkretizace termínu dočasný

Jaro 1969: Dubček odstoupil z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ, Gustáv Husák zvolen do čela strany Vedoucí úloha strany se obnovila ve všech oblastech