Moření Změna přirozené barvy dřeva barvícími kapalinami nebo parami. Málo výrazné dřevo se přibarvuje na tmavší odstín nebo se napodobují vzácnější druhy dřev. K moření se používají barvivová a chemická mořidla, dále kombinovaná a substrátová mořidla. Barvivová mořidla – dehtové barvivo a přídavné látky. Označení vodní, na tvrdé dřevo, antik, rustikální, rozpouštědlová, olejová a lihová. Mimo lihových jsou stálobarevná na světle a odolná proti zředěným kyselinám a hydroxidům. U jehličnatých dřevin vzniká negativní vzhled. Povrch je nutno chránit lakem.

Chemická mořidla – dvousložková, tvořena předmořidlem, roztokem Chemická mořidla – dvousložková, tvořena předmořidlem, roztokem obsahujícím třísloviny. Tanin – též kyselina tříslová, vyroben z dubové kůry, pyrogalol – získává se z dehtu, též kyselina galová, pyrokatechin – vyráběn synteticky, zřídka ze smrkové kůry, katechu – vyráběn synteticky, zřídka ze smrkové kůry, znám jako japonská hlína, hnědý, pryskyřičný tříslovinový extrakt. Předmořidlo připravujeme těsně před použitím, protože rychle ztrácí svůj účinek. (Vydrží max.4 dny). Uchováváme v chladu a temnu. Nesmí přijít do styku s kovem. Veškeré pomůcky skleněné nebo plastové, včetně štětců. Předmořené plochy se nesmí brousit a dotýkat se jich, možnost vytváření skvrn. Ředí se na 5 – 10% roztok.

Dokončovací mořidlo (zamořidlo) je roztok solí kovů, chromany, dvojchromany, sírany a uhličitany (K2CrO4 žlutý, K2Cr2O7 červenožlutý, CuSO4 modrý, K2CO3 –potaš, Na2CO3 – soda). Používá se max. 10% roztok. Nanáší se po 24 hodinách. Pro zvýšení účinku moření se do zamořidla přidává čpavek. Dnes se nejčastěji používají jednosložková chemická mořidla.

Kombinovaná mořidla – složeny z barvivového a chemického. mořidla Kombinovaná mořidla – složeny z barvivového a chemického mořidla.používají se u dřevin s obsahem tříslovin – dub, ořech, mahagon. Mezi tato mořidla se řadí čpavková (DB), ořechová a mahagonová mořidla, vosková mořidla ze solí kovů (DB) a disperzní mořidla (pro ruční výrobu, dodávány v kapalném stavu). Substrátová mořidla – obsahují barvivová mořidla, chemikálie a bezbarvý substrát, velmi jemný plastový prášek. Substrát se při rozpouštění mořidla obarví, vzniká krycí vrstva mořidla, dochází k částečnému zastření struktury dřeva.

Barvení přírodními látkami – barviva, organické práškové látky, rozpustné ve vodě nebo jiném rozpouštědle. Pigmenty, nerozpustné anorganické barevné prášky, v rozpouštědle jsou jemně rozptýleny (dispergovány), roztoky nutno stále míchat, dochází k usazování pigmentu. Rostlinná barviva jsou indigo – z listů indigovníku, gumiguta – z pryskyřice tropických stromů, florentský lak – ze santálového dřeva, kasselská hněď – z jemného hnědého uhlí. Živočišná barviva sépiové barvivo – ze sépie, karmínový lak – z mšic, indická žluť – z moči indické krávy. Přírodní pigmenty jsou krystalického minerálního původu – okr = oxid železa a jílu, umbra = oxid manganu, zelená hlína = silikát (křemičitan) železa, břidlicová šeď = z břidlicové moučky, grafit = z krystalického uhlíku. Používají se jen při restaurátorských pracích pro svoji nestálobarevnost a příměsi nečistot.