Franz Kafka Český jazyk a literatura Autor: Mgr. Pavel Gajdošík Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488 Český jazyk a literatura Franz Kafka Autor: Mgr. Pavel Gajdošík

Franz Kafka (narozen 3. července 1883 v Praze, zemřel 3 Franz Kafka (narozen 3. července 1883 v Praze, zemřel 3. června 1924 v sanatoriu u Vídně ) Nejslavnější reprezentant pražské německé literatury Nejčastěji analyzovaný a interpretovaný autor světové literatury 20. století Franz Kafka v roce 1906, autor: Atelier Jacobi

Příčiny Kafkovy slávy jeho geniálně mnohoznačná díla provokují čtenáře i experty ke stále novým pokusům o výklad každá věta jako by volala po interpretaci, nabízí jich nekonečný počet, ale Kafka nikdy nevyšle signál, která je správná hlavně v 50. a 60. letech se stal dlouho po své smrti čtenářskou módou a senzací, ale jeho nejlepší povídky a 3 nedokončené romány patří k nezpochybnitelným vrcholům světové literatury dodnes patří k „povinné četbě“ každého jen trochu intelektuálně založeného člověka, který nechce být ve vzdělaných kruzích považován za ignoranta

Životopis jeho život byl těsně spjat s historickým centrem Prahy, a proto je Praha pro sečtělé zahraniční turisty dodnes městem Franze Kafky narozen na rohu Staroměstského náměstí, rodiče měli obchod s galaterií v přízemí paláce Kinských, do nějž chodil do německého gymnázia rodina byla židovská a tři sestry později zahynuly v koncentračním táboře doma mluvili německy, česky Franz uměl a češtinu měl prý rád, ale psal důsledně německy na pražské německé univerzitě vystudoval práva, absolvoval povinnou praxi u soudu a pak léta (1908 -1922) pracoval ve „Všeobecné úrazové pojišťovně“ byl to pro něj však jen „Brotberuf“ a za smysl svého života považoval noční psaní

Vliv autorových vlastností na díla do světové války nemusel, protože pojišťovna jej prohlásila za nenahraditelného odborníka třikrát byl zasnoubený, ale nikdy se neoženil, protože se bál, že by v manželství ztratil možnost psát (za své staromládenectví se však styděl) Když u něj byla 1917 diagnostikována tuberkulóza, paradoxně se mu ulevilo, protože rázem měl důvod, proč už se ženit nemusí byl to plachý, nemluvný, přecitlivělý člověk, trpící nespavostí, úzkostmi a nočními můrami svůj vnitřní svět transformoval do geniálně mnohoznačných metaforických příběhů, v nichž zcela ignoroval tradiční požadavek, aby děj prózy byl věrohodný

Poslední Kafkova léta jako autor byl ohromně sebekritický, díla neustále přepisoval a vylepšoval, a snad proto si přál, aby jeho romány byly posmrtně zničeny v některých sám viděl něco „nečistého“ a třeba za „Proměnu“ se snoubence omlouval jako za odporný příběh jeho tuberkulózu zhoršila na podzim 1918 španělská chřipka, nakonec mu TBC napadla hrtan a on v posledních měsících života nemohl mluvit a jen těžce polykal potravu pohřben je na novém židovském hřbitově v Praze-Strašnicích komunisté jeho díla zakazovali jako dekadentní a báli se hlavně románu „Proces“, který mohl vyvolávat asociace s politickými procesy 50. let

Spor o rukopisy, klíčové povídky Kafkovy rukopisy chce dnes Izrael pro svou národní knihovnu, ale Max Brod je na konci války daroval své sekretářce a její dvě dcery se o vlastnická práva se státem Izrael dodnes (2013) soudí rukopis „Procesu“ už v 80. letech prodaly německému literárnímu archivu v Marbachu za 3,5 milionu marek a chtějí prodat i další díla za své průlomové dílo považoval Kafka povídku „Ortel“, kterou napsal za jedinou noc v roce 1912. Do ní totiž zhmotnil svůj vlastní napjatý vztah k despotickému otci a poprvé našel svůj styl v balancováni na hranici reality a šíleného snu s absurdním finále nejslavnější Kafkovou povídkou je však mnohem delší „Proměna“ (1915) považovaná za metaforu odcizení a ztráty komunikace. Třeba nositely Nobelovy ceny G. G. Márquezovi prý otevřela oči k poznání, že psát lze i jinak než tradičně

Amerika Nejranějším a nejtradičnějším ze tří Kafkových nedokončených románů je „Nezvěstný“ (psán 1911 – 1914), vydaný ale Maxem Brodem pod komerčnějším titulem „Amerika“ sedmnáctiletý mladík Karel Rossman je rodinou po skandálu poslán do Ameriky, kde po konfliktu s bohatým newyorkským strýcem skončí na dně společnosti jako propuštěný liftboy a bitý sluha dvou podivných tuláků od nich utíká do divadla v Oklahomě, ale jeho další americká dobrodružství už Kafka nedopsal

Proces opravdu geniální je ale až druhý Kafkův román „Proces“ (psaný 1914 – 1915, ale Maxem Brodem vydaný až 1929) prokurista pražské banky Josef K. je v den svých 30. narozenin zatčen dvěma muži, kteří mu sdělí, že s ním byl zahájen proces považuje to za nedorozumění či špatný žert kolegů, ale postupně zjišťuje, že jde o mrazivou skutečnost a že se de facto nemá jak hájit tajemný soud sídlící téměř na každé půdě totiž nesděluje obvinění a je tak nemilosrdný, že dosáhnout osvobození je vlastně nemožné proces lze jen natahovat, ale rozsudek je nevyhnutelný dílo se skládá z řady působivých epizod (u výslechu, na půdě, v katedrále …) a má dopsán i mrazivý konec (Kafka chtěl jen přidat nějaké kapitoly před něj).

Zámek Nejdelším románem Franze Kafky je „Zámek“ (psán v roce 1922, vydán Maxem Brodem 1926) zeměměřič K. v něm v kruté zimě přichází do vesnice hraběte Westwesta, chce tam nejen pracovat, ale také se tam i usadit, jenže narazí na mocnou zámeckou byrokracii, která tvrdí, že jeho pozvání byl omyl a on musí zas pryč K. se nechce vzdát, snaží se na zámek proniknout, ale hrabě je nedosažitelný jako Bůh a z jeho úředníků mají vesničané až posvátný strach dílo bývá vykládáno nábožensky jako metafora marné snahy o dosažení spásy, ale i světsky jako metafora totalitních režimů a strachu z nich, kterým se obyčejní lidé sami paralyzují z poznámek Kafky víme, že zeměměřič měl ve vsi umřít a až na smrtelné posteli dostat zprávu, že se mu tedy povoluje ve vesnici pracovat a žít

Použité zdroje 1) Franz Kafka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-09-08]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Franz_Kafka 2) KAUTMANN, František. Die Welt Franz Kafkas. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0595-1 3) KAFKA, Franz. Das Schloss. Berlin: Suhrkamp Verlag, 1996. ISBN 3518390651 4) KAFKA, Franz. Povídky. Praha: Odeon, 1990. ISBN 8020701788 7. září 2013