Helénismus
- význam slova: • 1. období pozdního řeckého starověku • 2. umění a kultura této doby • 3. jazykový prostředek přejatý do jiného jazyka ze staré řečtiny nebo podle staré řečtiny v něm vytvořený =) termín užívaný pro epochu mezi Alexandrem Velikým a Augustem (- asi 330 – 30 př. n. l.), v níž důsledkem Alexandrova působení řec. kultura, umění, filosofie a jazyk zachvátily prostor Středomoří a Předního východu a naopak z Východu záp. svět převzal množství podnětů
- stručná charakteristika období: - vývoj velkoříší Ptolemaiovců a Seleukovců na V pod absolutistickými králi makedonského původu s makedonsko – řec. občanstvem (- většinou ve městech) a s podrobeným a daňově poplatným domorodým obyv. - staré městské státy ztrácí polit. význam (- polis) ve srovnání s teritoriálními říšemi Makedonií a Pergamem a spolkovými státy Achájů a Aitólů - prosazuje se městská civilizace (- vznik velkoměst) a v hosp. životě velkovýroba a monopoly, zostřují se sociální problémy (- otroctví) - kultura a vzdělání se zpřístupňují širším vrstvám, specializují se vědní obory, literatura a výt. u. nachází nová témata a jim odpovídající formy a techniky
- tuto kulturu můžeme označit jako první kosmopolitní kulturu na světě - uplatňuje se 1 dorozumívací řeč (- koiné), horlivá sběratelská činnost (- knihovna) a helénské umění reflektuje rozšířený zkušenostní horizont Řeků a helénských příslušníků jiných etnik - tuto kulturu můžeme označit jako první kosmopolitní kulturu na světě - hlavní disciplínou byla etika (= teorie mravnosti) a gnoseologie (= nauka o poznávání) - filosofie v tomto období ztrácí svou univerzálnost - začínají se oddělovat jednotlivé vědní disciplíny jako matematika, medicína a geografie (- definitivně ale až v renesanci) - sbližování kultur a mísení a splývání různých filosofických směrů - vliv judaismu a východních kultur
Kultura: - život lidí se soustřeďuje na soukromé radosti i starosti - uctívání bohů (- Týché, Sabazios,…) - náboženství: - individuální přístup k bohům - rozvíjí se řecká mystéria – slibuje naději v lepší osud na onom světě - komplikované zasvěcování (- podmínka účasti na kultech) - mystérion = tajemství (- zasvěceni ho nesměli prozradit) - tzv. náboženský synkretismus = prolínání řeckých a orientálních představ (- splýv. představ o bozích)
- zájem o etické problémy, lidský život, místo ve vesmírném řádu - filozofie: - zájem o etické problémy, lidský život, místo ve vesmírném řádu - oslovuje hl. vzdělané - založeny dvě filozofické školy – roku 306 v Athénách škola zvaná Zahrada – Epikúros (- atomismus - Zénón (- stoická filozofie – smysluplný řád světa =) bůh, příroda a osud spadají v jedno + všichni jsou si rovni) - básnictví: - vznik attické komedie - Menandros – v jeho hrách chybí pol. satira, zpracovává témata z každodenního života prostých lidí - určeno především vzdělaným čtenářům
- známí básníci: - Kallimachos z Kyrény - Apollónios z Rhodu - Theokritos ze Syrákús - Alexandrie: - hl. cenrum věděckého bádání - Múseion – Ptolemaios I. Sótér - poč. 3. stol. = místo k nerušenému bádání nejproslulejších vědců (- k dispozici bohatá knihovna a další) - zkoumání mnoha věd a nauk (- astronomie, zeměpis, medicína,…) + filologie (= láska ke slovu) - rozvoj techniky (- vynálezy hl. pro válečné účely)
- Archimédés – přispěl k rozvoji matematiky a objevil řadu fyzikálních zákonů - další centra: - Pergamon, Syrákúsy, Rhodos - Architektura: - pravidelná síť ulic, rozlehlé náměstí (=agora) obklopené veřejnými budovami a chrámy - výstavba kamenných divadel (- např. v Epidauru na Peloponésu) - gymnasia = střediska sportu a vzdělání - Akropolis v Pergamonu
- malířství a sochařství: - známé pouze z římských kopií (- zejména z Pompejí) a z popisů antických autorů - naprostý realismus znázornění - umění portrétu na vysoké úrovni – zobrazení panovníků, filozofů,… - na obrazech se objevovali také obyčejní lidé a děti - Diův oltář v Pergamu – 1. pol. 2. stol. - představuje zápas bohů a Gigantů - kolosální socha boha Hélia - drobná plastika, šperkařství, keramika, mozaika