Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T2 tuto výukovou prezentaci : D Ř E V Ě N Á O K N A - i
13.12. Osazení okna do stavby Při osazování okna se rozlišují různé druhy zalomeného ostění i zabudování. Zvláště je třeba dbát na odborné upevnění okna i na spojovací spáru mezi okenním rámem a stavbou. Spojovací spára, označená také jako rovina těsnění I (obr.536/1) a oblast napojení, je hlavně vystavena zatížení takovými faktory jako venkovní a pokojová teplota, slunce, zvuk a vlhkost vzduchu vnitřku, vítr a déšť, pohyby a deformace okna a stavby. Pohyby okna jsou vlastně procesy sesýchání a bobtnání, změny délky rámu v důsledku teplotních změn, vlastní váhy okna, otvírání a zavírání křídla a působení větru a pouliční dopravy. Pohyby stavby jsou zapříčiněny převážně procesy sesýchání, bobtnání a roztahování vzhledem ke klidové i pohybující se zátěži stavby. Uvedené pohyby namáhají těsnění i upevnění okna.
Osazení okna do stavby Obr. 536/1 Roviny těsnění u oken a hlavní zatížení těsnění
13.12.1. Druhy osazení okenního rámu ve stěně Okna mohou mít vnitřní či vnější zalomené osazení, anebo mohou být bez zalomeného osazení. Okno tak může být do prostoru ostění zabudováno zvenčí, středově či zevnitř. Okna s vnitřním osazením Při tomto často užívaném způsobu je okno osazeno ve vnitřní polodrážce ve zdi, Podle hloubky polodrážky zasahuje více či méně hluboko do zdi (obr. 533/1 – viz následující strana).
Druhy osazení okenního rámu ve stěně Obr. 533/1 Ostatní okna s vnitřním zalomeným osazením
Druhy osazení okenního rámu ve stěně Tento způsob osazení má své výhody i nevýhody. Okno se osazuje zevnitř, není tedy zapotřebí vnější lešení. Při malé hloubce polodrážky ve zdi působí na okno proud teplého vzduchu vycházející Z topného tělesa. To platí zvláště tam, kde není zabudována okenní římsa (parapet), nebo kde jsou v této římse kulaté otvory či štěrbiny pro volný průchod tepla. Je-li polodrážka ve zdi příliš mělká, vyčnívá parapet výrazně do místnosti a musí být dodatečně podepřen. Pro postranní kování křídla (závěsy) je mezi zdí a hranou křídla dostatek prostoru. Renovace okna je snadná, pokud je starý okenní rám ještě zachovalý a lze jej znovu použít. Nová křídla se v tomto případě zasazují do starého rámu, začišťování zdiva při tom odpadá.
Druhy osazení okenního rámu ve stěně Při vnitřním osazování jsou rámy, nátěry i těsnění dobře chráněny před povětrnostními vlivy. Ty působí hlavně na spodní díl okna. Přímé vlysy okenního rámu a horní příčný vlys vyčnívají jen nepatrně, a nejsou proto téměř vůbec ohroženy. Vnější spojovací spára mezi rámem a zdivem není povětrnosti vystavena přímo. Na vnější straně okenního ostění je dostatek místa pro žaluzie a jiná z ní chránící před sluncem, která v létě brání kumulaci tepla v místnosti. V zimě se díky staženým žaluziím tvoří mezi nimi a oknem tepelně izolační prostor.
Druhy osazení okenního rámu ve stěně Okna s vnějším osazením Při tomto způsobu je okno osazeno v zevní polodrážce ve zdi (obr. 533/2 – viz následující strana). Osazuje se zvenku, takže je nutné lešení. Proud tepla stoupající z topného tělesa nebrání vzhledem k velké hloubce ostění dostatečně srážení vody na okně. Na druhé straně ale nezpůsobuje změny délky u plastových a kovových oken. Snadno lze zabudovat vnitřní, širokou okenní římsu. Pro postranní kování křídla je však málo místa. Je-li to možné, jsou vhodné širší vlysy okenního rámu. Při vnějším osazení jsou jak materiál viditelný zvenčí, tak i nátěry a těsnění vystaveny plně povětrnostním vlivům.
Druhy osazení okenního rámu ve stěně Obr. 533/2 Ostění okna s vnějším zalomeným osazením. Konstrukční řešení vnějšího prostoru spojovací spáry je obtížné. Uzávěr se začištěnou omítkou nestačí, většinou jsou nutná elastická těsnění. Instalace žaluzií a jiných zařízení na ochranu proti slunci je ztížena.
Druhy osazení okenního rámu ve stěně Okna bez osazení U této konstrukce sedí okno bez osazení na okenním ostění (obr. 533/3 – viz obrázek na následující straně). Tento způsob se používá stále častěji. U hrubé stavby se tak ušetří zdění a betonování zalomených ostění. Podle polohy ve zdi má okno bez osazení výhody a nevýhody vnitřního či vnějšího osazení.
Druhy osazení okenního rámu ve stěně Obr. 533/3 Ostění okna bez zalomeného osazení (tupé osazení)
13.12.2 Způsoby zabudování okna Okna lze zabudovat během prací na hrubé stavbě nebo po jejich dokončení. Rozlišují se různé stěnové konstrukce (obr. 534/1 – viz obrázek na následující straně). Při zabudování během hrubé stavby se osazuje okenní rám, často včetně křídla. Vnitřní stěny se mohou omítnout až na okenní ostění. Po zabudování se omítá vnitřní ostění. Vnější omítka následuje často až za několik měsíců. Při tomto způsobu je upevnění okenního rámu snadné. Vlhkost ze stavby však může poškodit dřevo i nátěr. Kromě toho mohou vlhké vrstvy omítky změnit barvu dřevěných i kovových oken či způsobit korozi.
Způsoby zabudování okna Obr. 534/1 Zabudování okna u různých konstrukcí stěn
Způsoby zabudování okna Při zabudování okna až po dokončení hrubé stavby a dostavby se v průběhu hrubé stavby osazuje pevně do okenního ostění osazovací rám, který je většinou kovový. Okenní rám se upevní do osazovacího rámu, který má zpravidla polodrážku. Při tomto způsobu se osazuje zasklené okno bez nebezpečí, že se při dalších pracích poškodí. Dřevěná okna se mohou zabudovat již natřená. Spojovací spára mezi rámem a stavbou má být elastická, aby nevznikaly praskliny v důsledku působení tepelného roztahování rozdílných materiálů. Jsou-li otvory pro okna pečlivé připraveny (ocel, skelety), lze zabudovat zasklená a natřená okna s rámem či bez něj po skončení všech stavebních prací.