Rozhodování v EU Instituce

Na konzultace s právníkem po celou dobu trestního řízení, ale také třeba na možnost informovat rodinu o svém zatčení, mají mít nárok všichni občané Evropské unie. Ministři spravedlnosti členských zemí dnes totiž v Lucemburku souhlasili s návrhem Evropské komise, kterým se právo na obhájce řadí mezi základní unijní předpisy. Evropský parlament s podobou směrnice vyslovil souhlas už před měsícem. "Nyní je na členských státech, aby neztrácely čas a v zájmu občanů tento předpis co nejrychleji zařadily do svých právních řádů," poznamenala dnes eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Na uvedení normy do svých právních řádů mají členské země tři roky. Zdroj: HN, úterý 8.10. 2013

Úvod Cíl: představit systém nadnárodního hlasování Systém tvorby legislativy (mezinárodní organizace x nadnárodní organizace, sdílená suverenita) 28 zemí, HMU – složitý systém rozhodování a institucionálního rámce ES (posilování většinového rozhodování na úkor jednomyslného, systém kvalifikované většiny) Blokační menšina pro blokování rozhodnutí Malé státy x velké státy (Německo x Malta) – kritéria hlasování + zapojení více institucí do procesu hlasování Jasná a srozumitelná pravidla rozhodování

Hlavní orgány EU Evropská rada (summit nejvyšších představitelů čl. zemí) Rada EU (schůzky ministrů + Výbor stálých zástupců) Evropská komise (exekutivní nadnárodní instituce) Evropský parlament Evropský soudní dvůr (aplikace evropského práva v čl. zemích) Evropský účetní dvůr Poradní orgány: Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů

Rozhodování na úrovni EU Evropská Komise Navrhuje normy Zastupuje zájmy EU jako celku Rada EU Podílí se na schvalování norem Zastupuje zájmy čl. států Některé normy navrhuje Evropský Parlament Zastupuje zájmy občanů EU

Finanční orgány ECB EIB, Evropský investiční fond

Specializované orgány Evropský ombudsman Evropský inspektor ochrany údajů Interinstitucionální orgány: Úřad pro úřední tisky ES, Úřad pro výběr personálu (EPSO), Evropská správní škola

Prameny práva ES/EU Primární právo Judikatura ESD, SPS Vnější smlouvy ES Sekundární právo Obecné právní zásady

Primární právo ES Zakládací smlouvy - SES, SESAE, SEU Smlouvy o přistoupení protokoly Revize primárního práva: návrh Komise, členský stát svolána mezivládní konference (kromě systému vlastních zdrojů, zásady pro volby do EP ratifikace v členských státech (referendum)

Přistoupení členského státu Stát -zasílá žádost Radě - podmínky pro přistoupení - jednání Podmínky pro přistoupení: tzv. Kodaňská kritéria (schválena v červnu 1993 v Kodani) formální - evropský stát politické - přijetí acquis communautaire, respekt k lid. Právům, ochrana menšin, ekonomické - fungující tržní hospodářství Dohoda - ratifikována členskými státy, kandidátem, EP

Sekundární právo ES Nařízení (závazné ve všech částech, bezprostřední účinnost v členských státech) Směrnice (Závazná v cíli pro členské státy, transpozice člen. Státy, lhůta k dosažení účelu) Rozhodnutí (závazné ve všech částech, určeno - členskému státu, práv. i fyz. osoba) Doporučení (nezávazné - hospodářská politika) Stanovisko Sdělení Komise Rezoluce Rady

Obecné právní zásady Nediskriminace z důvodu státní příslušnosti Solidarita mezi členskými státy - rozpočet proporcionalita - přiměřenost

Vnější smlouvy Evropská komise - uzavírá mezinárodní smlouvy - mandát ji dává Rada - jednání WTO Smlouva - slučitelná s právem ES (Dohodu o EHP ESD označil v r. 1991 za neslučitelnou s právem ES) stojí mezi primárním a sekundárním právem

Schvalování sekundárního práva ES Navrhuje Komise (výjimka měnová politika, SZBP, volby do EP) postupy přijímání konzultace (původní úloha EP) spolupráce (JEA, hosp. a měnová unie spolurozhodování - stále posiluje (Maastrichtská smlouva - silné postavení Evropského parlamentu souhlas EP (smlouva o přistoupení, asociační smlouvy, měnová politika, využití strukturálních fondů)

Spolurozhodovací procedura KOMISE NÁVRH VÝBOR REGIONŮ EP HOSPOD. A SOCIÁLNÍ VÝBOR stanovisko 1. čtení stanovisko RADA PŘIJETÍ NÁVRHU NEBO POSTOJ (KVALIF. VĚTŠINA)

Obsah práva ES Pokud chce Evropská komise v jakékoli oblasti navrhnout novou společnou normu, musí pro to vždy najít oporu v primárním právu (tj. ve Smlouvě, která ukládá Unii rozvíjet určitou politiku) a ještě přesvědčit členské státy, že taková norma je nejen právně možná, ale i věcně nezbytná. Proces přijímání právních předpisů je v EU poměrně zdlouhavý a často některý ze států odmítá podřídit určitou oblast alespoň částečné právní úpravě ze strany EU nebo se pře o obsah a rozsah takové úpravy. Diskuse o jednotlivých směrnicích pak může trvat deset i více let a v některých případech ani nedojde k všeobecné shodě. Přesto dnes tvoří právo ES na 80 000 stran právních dokumentů, což svědčí o tom, že vůle k dohodě dosud většinou převážila nad snahou prosadit vlastní záměr.

Obsah práva ES Zásada nadřazenosti či přednosti práva EU nad národním právem členského státu stanoví, že v případě konfliktu mezi ustanoveními obou právních řádů, převládá právo ES. Tato zásada platí bez ohledu na to, byla-li norma členské země přijata před či po schválení normy primárního nebo sekundárního práva ES. Není přitom ani důležité, tvoří-li národní norma součást ústavního, občanského či trestního práva. Každý soudce v kterékoli členské zemi EU by měl tedy znát normy práva EU, neboť je musí aplikovat přednostně před normami práva svého státu. Pokud tak neučiní, mohou se účastníci soudního řízení aplikace práva ES dožadovat.

Princip subsidiarity a proporcionality Princip subsidiarity: Smlouva o založení EHS, k jeho začlenění do materie EU až Smlouva o Evropské unii, která vstoupila v platnost v roce 1993. V oblasti sdílených pravomocí může být podle principu subsidiarity EU aktivní pouze v případě, že by aktivita členských států byla neefektivní. EU může podle principu proporcionality jednat v oblasti sdílených kompetencí pouze za předpokladu, že aktivitu nelze provést efektivněji prostřednictvím aplikace norem jednotlivých členských států.

Evropská komise 27 komisařů (jeden za členský stát), komisař pokrývá určitou oblast (V. Špidla komisař pro zaměstnanost, sociální otázky a rovné příležitosti), 24 tisíc zaměstnanců Lisab. Sml. 5-leté funkční období, schvaluje a odvolává Evropský parlament Komise - nadnárodní orgán, komisaři jsou nezávislí na vládách a jednají ve prospěch rozvoje EU Předseda - J. M. Barroso (2004-2009, 2010-2015) Sídlo je v Bruselu

Evropská komise Zákonodárná iniciativa - předkládá návrhy sekundárního práva ES: iniciátor zákonodárství, správce politik, programů a rozpočtu, má značné výkonné pravomoci, zpracovává návrhy legislativy Unie Strážce Smluv, dohlíží na plnění smluv a opatření institucí EU Správce rozpočtu EU a vykonavatel politik EU Řídí a vykonává politiky EU (rozpočet ES, hospodářská soutěž, obchodní politika) Reprezentuje ES navenek (jednání WTO) Generální ředitelství 20 + 10 členů (velké státy po 2 členech) Pro období 2004-2009: 25 (za každý členský stát 1 komisař)

Rada EU Rada Ministrů Rozhodující orgán ES se zákonodárnými a výkonnými pravomocemi reprezentující členské státy. Skládá se z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni. Obecné záležitosti se projednávají na zasedáních tzv. Rady pro všeobecné záležitosti složené z ministrů zahraničí Zástupci jednotlivých ministerstev členských států EU (podle oboru-ministři zahraničí ministři zemědělství, financí,…) zastupuje zájmy členských států 9 různých typů zasedání Rady (GAERC, ECOFIN) V předsednictví Rady se po šesti měsících střídali členské země dle předem daného pořadí (Lisab. Smlouva) Předseda Rady EU určuje její agendu a priority pro období předsednictví. Rada zajišťuje koordinaci hlavních linií hospodářské politiky členských států EU a má pravomoc vydávat akty, které jsou sekundárními prameny práva Společenství. Zodpovídá za mezivládní spolupráci v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky a v oblasti vnitřních záležitostí a justice.

Rada EU většinou hlasuje kvalifikovanou většinou - každý stát má přidělený počet hlasů (Fr, Něm - 29 hlasů, Niz. 13, ČR12, Malta 3 hlasy) Kvalifikovaná většina z 345 hlasů 255 (73.91 % hlasů z 345) + min. 62 % obyvatel EU Lis. Sml. - (55% států a 65% obyvatel jednomyslnost : v citlivých oblastech - daně, kultura, jazykové normy Sídlo: Brusel

Rozdělení hlasů mezi členské státy Německo, Francie, Itálie, Velká Británie 29 Španělsko, Polsko 27 Rumunsko 14 Nizozemsko 13 Belgie, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Portugalsko 12 Rakousko, Bulharsko, Švédsko 10 Chorvatsko, Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Slovensko 7 Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko, Slovinsko 4 Malta 3 CELKEM 352 Hlasovací kalkulátor: http://www.consilium.europa.eu/council/voting-calculator?lang=cs&cmsid=1690

Pravomoci EP Legislativní - neustále se posiluje - nejsilnější při spolurozhodovací proceduře, schvalování mezinárodních dohod, přijetí členského státu Rozpočtová - schvaluje rozpočet EU, navrhuje změny (kromě zemědělství a mez. dohod) Kontrolní - kontroluje Komisi (plnění rozpočtu, schvalování) a Radu (předkládá plán předsednictví, interpelace ministrů) EP - shromažduje petice občanů a jmenuje Evropského ombudsmana

Evropský parlament 785 členů (ČR 24 poslanců, Něm 99, VB 78, SR 14, Malta 5), Smlouva stanoví max. 732 poslanců (čl.189) !!! Počet se sníží od roku 1979 - probíhají přímé volby poslanců -5leté funkční období - jako EK Volební účast: 1979 62%, 2004 45.5 %, 2009 43% ČR 22 poslanců, Německo 99, Francie 72…. Malta 5 místo zasedání Štrasburk, Brusel-výbory předseda - Hans-Gert Pöttering poslanci se sdružují v politických frakcích (sociální demokraté, Evropská strana lidová) posiluje se vliv EP na evropský legislativní proces - hovoří se o demokratizaci EU

Rada EU Profesionální zázemí Rady tvoří tzv. COREPER (Výbor stálých zástupců) a Generální sekretariát Hlavním úkolem COREPERu je projednávání a příprava návrhů. Generální sekretariát zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce. V čele je generální sekretář jmenovaný Radou na základě jednomyslného hlasování. Rozhodování Rady se řídí podle jednotlivých ustanovení zakládacích smluv. V zásadě jde o tři různé způsoby hlasování: prostou většinou; kvalifikovanou většinou; jednomyslným hlasováním.

Evropská rada (ER) Byla ustavena v prosinci 1974 v Paříži. Orgán pro politickou spolupráci. Dvakrát až třikrát ročně (nebo dle potřeby) scházejí se společně hlavy států, resp. předsedové vlád za účasti úřadujícího předsedy Evropské komise a ministrů zahraničí. Ustavení ER není obsaženo ve zřizovacích smlouvách. Postupně se z ER stalo vrcholné setkání, na němž se určuje základní nasměrování EU. Stanoviska ER jsou po stránce komunitárního práva "legalizována" následnými rozhodnutími Rady ministrů EU.

Výbor regionů Výbor regionů byl vytvořen Smlouvou o EU (tzv. Maastrichtskou smlouvou) a zahájil svou činnost v březnu 1994 jako poradní fórum zástupců oblastních a místních orgánů. Výbor konzultován v oblastech -dopravy, vzdělání, hosp. a sociální soudržnosti Účelem výboru je umožnit zástupcům lokální a regionální samosprávy vyjádřit svůj názor na tato opatření Společenství. 344 členů (max. 350 členů) zástupci regionů - hejtmani, starostové, primátoři - jsou konzultování souvisí se subsidiaritou - rozhodnutí se přijímá nejblíže občanovi Členové výboru jsou jmenováni jednomyslně Radou EU na 4 roky z řad volených představitelů místních a oblastních samospráv. Každé dva roky jsou z řad členů VR voleni předseda, první místopředseda a šestatřicetičlenné předsednictvo. Předseda reprezentuje VR navenek a svolává jeho zasedání.

Hospodářský a sociální výbor HSV je poradní výbor složený z představitelů různých oblastí hospodářského a sociálního života. Členové HSV své funkce vykonávají zcela nezávisle v zájmu Společenství. Jsou organizováni ve třech skupinách - zaměstnavatelé, zaměstnanci a různé zájmy (družstva, spotřebitelské svazy atp.). Poradní funkce (max. 350 členů) 344 členů - zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců, zemědělců, dopravy, životního prostředí Výbor projednává konkrétní oblasti - poradní hlas (hospodářství, sociální, vzdělání, věda a výzkum) ČR-12 zástupců, SRN 24, Malta 5 Každé dva roky volí HSV ze svých členů třicetičlenné byro, předsedu a dva místopředsedy. Předseda zodpovídá za činnost HSV. Rada EU nebo Komise mohou s HSV konzultovat, kdykoli to uznají za vhodné, ve stanovených případech jsou tímto postupem dokonce povinny. HSV má právo vydávat stanoviska k jakékoli otázce, která se týká zájmů Společenství.

Evropská investiční banka (EIB) ustavena 1. ledna 1958 na základě příslušných ustanovení Smlouvy o založení EHS pro: střednědobé spolufinancování kapitál. investic, dlouhodobé spolufinancování kapitál. investic, které by napomáhaly vyváženému rozvoji ES, na neziskové bázi poskytuje nebo garantuje úvěry: v oblasti průmyslu, infrastruktury, telekomunikací, ochrany životního prostředí, energetiky. Základní úkol: pomoc méně rozvinutým oblastem Řídící orgány: Rada guvernérů - nejvyšší orgán, složený z ministrů (zpravidla financí) členských zemí. Rada ředitelů - 24 členů jmenovaných vládami členských států a 1 člen jmenovaný Komisí. Řídící výbor je výkonným orgánem, řídí všechny operace banky. Má 8 členů jmenovaných z členů Rady ředitelů. ÚČetní výbor kontroluje všechny operace a potvrzuje, že účetnictví banky je vedeno řádně a správně.

Evropská centrální banka Založena k 1. 7. 1998 se základním jměním 5 mld. Euro Úkoly: Definovat a vést měnovou politiku Společenství. Řídit devizové obchody. Spravovat devizové rezervy zúčastněných států. Podporovat hladké fungování platebních systémů. Podílet se na programech kompetentních úřadů zaměřených na stabilitu finančního systému. Má výlučné právo povolovat vydávání bankovek Euro. ECB sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem.

Účetní dvůr Založen na základě doporučení Rady mezinárodní smlouvou, jež vstoupila v platnost v roce 1977 (kdy nahradil do té doby existující Rady auditorů jednotlivých Společenství) s úkoly: provádět revizi účtů, přezkoumávat všechny rozpočty, příjmy a vydání všech institucí a agentur ES, přezkoumávat účetnictví, právoplatnost a řádnost všech finančních operací EU a kontrolovat hospodárné využívání jejích prostředků, vyjadřovat se se k rozpočtovým a finančním projektům EU. Členové ÚD jsou po konzultaci s EP jmenování jednomyslně Radou EU na dobu 6 let. Sídlem je Lucemburk.

Evropský soudní dvůr Sídlí v Lucemburku a je soudním orgánem EU. Úkoly: zabezpečovat dodržování práva při výkladu a aplikaci smluv EU, aby orgány EU nepřekračovaly pravomoci, které jim byly svěřeny, aby se právo Evropských společenství jednotně vykládalo a aplikovalo ve všech členských státech. ESD projednává případy, které vyvstanou mezi orgány Společenství a mezi členskými státy a orgánem Společenství. Firmy a jednotlivci mohou předkládat věci přímo Soudu první instance (SPI). Proti rozhodnutí SPI se lze odvolat k ESD - proti rozsudku ESD odvolání neexistuje.

Evropský ombudsman Jmenován Evropským parlamentem na dobu jeho funkčního období (5 let). Zmocněn přijímat stížnosti od kteréhokoli subjektu s bydlištěm či sídlem na území Unie. Provádí šetření na základě těchto stížností i z vlastní iniciativy. V tomto šetření má rozsáhlé pravomoci. Ombudsman vykonává svou funkci zcela nezávisle. Může být odvolán Soudním dvorem na žádost Evropského parlamentu, Sídlem je Štrasburk.