HEPL 1 Úvod do hygieny (seminář) Milena Černá Ústav obecné hygieny
Co je HEPL? Hygiena, epidemiologie a preventivní lékařství Součástí lékařství není pouze diagnóza a léčba jednotlivých pacientů, ale prevence onemocnění, především primární prevence. Jejím cílem je zabránit onemocnění nebo oddálit výskyt onemocnění do vyšších věkových skupin. Primární prevence odstranění či omezení rizikových faktorů z prostředí dřív, než dojde k nežádoucímu ovlivnění lidského organismu, zvýšení odolnosti vůči zevním vlivům a podpora zdravého životního stylu
Determinanty zdravotního stavu (zevní) Životní styl (50-60 %) (kouření, nesprávná výživa, rizikové sexuální chování, alkohol, nadužívání léků, drogy, malá či žádná fyzická aktivita, nadměrný psychický stres Prostředí (20 %) (fyzikální, chemické, biologické faktory, znečištění ovzduší, vody, půdy, potravních řetězců etc) Zdravotní péče (20 %) (diagnóza, léčba, spolupráce pacienta)
Determinanty zdravotního stavu interní Genetické vlivy, Iindividuální vnímavost ke stresorům prostředí Věk, pohlaví Socioeconomický status (SES) (vzdělání, finanční zabezpečení etc.)
Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO 7. 4. 1948) Vymezuje zdraví jako ideální stav, neumožňuje však objektivní měření zdraví Doplněk definice – snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a nárůst pociťované úrovně zdraví (WHO 2001))
Hygiena (Hygiea = starořecká bohyně zdraví) Co je hygiena? Hygiena (Hygiea = starořecká bohyně zdraví) Věda studující vliv faktorů prostředí na lidské zdraví Environmentální zdraví (Environmentální lékařství) Znalosti interakce lidského organismu s faktory prostředí za účasti vrozených či získaných biologických mechanismů a systémů
10 nejvýznamnějších globálních zdravotních rizik (WHO, 2002) podvýživa rizikový sex Nedostatek železa Expozice kouři v místnostech Hygienicky riziková pitná voda, odpady, nedodržování hygienických zásad Vysoký krevní tlak Kouření tabáku Konsumace alkoholu Vysoká hladina cholesterolu Obezita Rozvojové země Rozvinuté země
WHO a zdravé prostředí-rozvojové země Celosvětově by se každoročně mohlo prevencí zabránit 13 mil. úmrtí jen úpravami životního prostředí. Třetina onemocnění u dětí do 5 let je způsobena faktory prostředí jako je znečištěná pitná voda či ovzduší. Každoročně by úpravou faktorů prostředí mohl být zachráněn život až 4 milionů dětí do 5 let Většinu onemocnění představují průjmová onemocnění, infekce dolních cest dýchacích, úrazy a malárie. Lepší řízení kvality prostředí by mohlo zabránit až 40% úmrtí na malárii, 41% úmrtí na respirační infekce a 94% úmrtí na průjmová onemocnění
WHO a zdravé prostředí-rozvinuté země Zdravější prostředí by mohlo významně snížit výskyt nádorových onemocnění, kardiovaskulárních onemocnění, astmatu, respiračních onemocnění, dopravních úrazů, otrav a utonutí. Faktory prostředí mohou ovlivnit 85 z celkových 102 kategorií a úrazů zaznamenaných ve zprávě WHO (The world health report) Většině onemocnění a zdravotních poruch lze zabránit dobře provedenou intervencí (zásobení kvalitní pitnou vodou, lepší hygienické podmínky, využití ušlechtilých paliv, správnou likvidací nebezpečných odpadů apod. Z dalších intervencí zlepšujících zdraví lze zmínit: zvýšení bezpečnosti budov, správné zacházení s chemickými toxickými látkami v domácnosti i na pracovišti, ochrana vodních zdrojů, lepší regulace nebezpečných odpadů
Vývoj oboru hygiena u nás 1953 – rozdělení lékařské fakulty na 3 větve, vyčlenění LFH 1954 – zákon č. 4 o hygienické službě Vznik KHS a OHS 1966 – zákon 20 o péči o zdraví lidu (opakovaně novelizován) Současnost: Zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví Orgány ochrany a podpory zdraví (Hygienická služba) Atestační obor: hygiena a epidemiologie KHS: hygiena obecná a komunální hygiena výživy a předmětů běžného užívání hygiena práce hygiena dětí a mladistvých epidemiologie
Faktory prostředí (stresory) (Obtížně ovlivnitelné vlastní vůlí) Fyzikální faktory: klimatické (mikroklima), sluneční, ionizující záření, elmg. záření, hluk, vibrace Chemické faktory: akutní, chronické, lokální, celkové, opožděné, prahové i bezprahové účinky. Biologické faktory: mikroorganismy, houby a řasy a jejich toxiny, vyšší rostliny, hmyz (člověk)
Média prostředí Ovzduší (venkovní i v interiéru Voda – pitní voda, voda k rekreaci, povrchová, odpadní, Vodní sediment Půda Biota (flóra a fauna) Potravní řetězce
Fyzikální faktory v prostředí Sluneční záření: Positivní: tvorba vitaminu D, dobrá nálada Negativní: zvýšené riziko kožních nádorů, stárnutí kůže, katarakta Hluk: Poškození sluchu (profesionální expozice, hlučné disko) Systémový efekt (celá populace) – poruchy vegetativního systému – zvýšení TK, poruchy koncentrace při pracovní či studijní činnosti, problémy se spánkem, neurotické problémy, zvýšené riziko civilizačních onemocnění
Ionizující záření Radon a jeho dceřiné produkty (z podloží) – průnik do domů a bytů – zvýšení rizika bronchogenního karcinomu Neionizující záření Mobilní telefony – možné karcinogenní účinky
Chemické stresory Chemické kontaminanty prostředí representují pestrou paletu možných nežádoucích účinků, jejichž výskyt závisí na toxikologické charakteristice dané látky, její dávce, a individuální schopnosti biotransformace (detoxikace) v lidském těle. Paracelsus 15. – 16. století „Dosis facit venenum
Chemické látky Akutní - subakutní – chronická intoxikace Deterministické (prahové) účinky Stochastické (bezprahové) účinky Opožděné účinky (mutagennní, karcinogenní) Orgánově specifické účinky: poškození ledvin, jater či jiných systémů Embryotoxicita, fetotoxicita, poruchy vývoje, poruchy hormonální rovnováhy, imunotoxicita Zdroje expozice: profese – znečištění ovzduší, vody, potravy atd.
Specifické nežádoucí účinky chemických látek Opožděné účinky (mutagenní, karcinogenní) Alergizující (pyly, domácí prach, kovy, roztoči, čistící prostředky, latex aj.) Poruchy reprodukce (polycyklické aromatické uhlovodíky- PAU, persistentní organické látky - POPs) Vývojová toxicita (Pb, polychlorované bifenyly – PCBs, dioxins etc.) Látky porušující hormonální rovnováhu (POPs, PAH, Cd, zearalenon - mycotoxin) Neurotoxické účinky (Hg, As, Pb, PCB, dioxiny)
Osud chemických látek v prostředí Zdroje: průmysl, doprava, lokální vytápění, zemědělství Znečištěné médium: nejčastěji ovzduší, povrchová či odpadní voda Znečišťující látky v ovzduší (polutanty) mohou interagovat mezi sebou či se solární radiací a tvořit nové reaktivní struktury, které se pak šíři do salších složek prostředí Potravní řetězec: ovzduší – půda (voda, vodní sediment), rostliny – býložravci – masožravci (predátoři) – člověk
Zdroje znečištění prostředí
Média prostředí
Environmentální epidemiologie Studium vztahu mezi stresory prostředí a populačním zdravím. Indikátory životního prostředí Indikátory zdravotního stavu
Indikátory vztahu zdraví a životního prostředí Indikátor – jednoduchá, srozumitelná informace zastupující soubor komplexních informací s cílem zjednodušení složitosti reality. Slouží k rozhodování a zlepšení zdravotní politiky. Indikátory životního prostředí Indikátory zdravotního stavu Indikátory založené na expozici – a jejím riziku Indikátory založené na zdravotním účinku – a možném spolupodílení složek prostředí na tomto efektu Demografické údaje – mortalita, morbidita atd. Biomarkery expozice a účinku
Příklady problémů, kterými se zabývá environmentální epidemiologie Znečištění ovzduší a zdravotní účinky Profesionální expozice Znečištění vody a j zdravotní účinky Chemické látky v zemědělství (pesticidy) kontaminace potravních řetězců a konsumované potravy Vliv neionizujícího záření na zdraví (mobilní telefony) Kouření a jeho interakce s dalšími noxami životního či pracovního prostředí Dlouhodobá expozice nízkým koncentracím těžkých kovů a možné zdravotní důsledky pro populaci Nežádoucí účinky urbanizace (megapolis) Nežádoucí zdravotní účinky z dopravy (výfukové plyny, hluk, olovo, dopravní úrazy atd.)
Chemické látky se specifickými účinky Látky s opožděným účinkem (karcinogeny) (dlouhá prodleva mezi kontaktem s látkou a vznikem nádoru) Látky porušující hormonální rovnováhu (endokrinní disruptory – ED, EDC)
Signály, že ED by se mohly podílet na hormonálně vázaných onemocněních Vzestupný trend výskytu karcinomu prsu asi o 1% za rok Vzestupný trend u dalších hormonálně podmíněných onemocnění, např. : Karcinom prostaty Karcinom varlat Endometrióza Kryptorchismus
Jaké chemické látky patří mezi EDC? DDT a další chlorované pesticidy (již nepoužívané, ale přetrvávající v prostředí i v našem organismu) Polychlorované bifenyly (dříve vyráběné a používané i u nás, přetrvávají v prostředí Dioxiny – vznikaly samy jako vedlejší produkt výroby výše zmíněných látek, v současné době se tvoří spalováním plastů, kouřením cigaret Retardátory hoření (do TV, PC a dalších přístrojů) Ftaláty používané na výrobu plastů
Globální transport
Možný dlouhodobý efekt ED u populace Děti patří mezi nejvnímavější populační skupinu ED-látky mohou přecházet placentární bariérou a působit na vývoj plodu Jsou ukládány v tuku a přítomny v mateřském mléce Mohou působit neurotoxicky, zhoršovat psychomotorický vývoj dítěte, jeho IQ Mohou ovlivňovat funkci štítné žlázy V současné době se podařilo expozici snížit a k závažným zdravotním účinkům nedochází Společnost však stále reguluje vstup těchto látek do prostředí
Mezinárodní regulace ED látek Stockholmská konvence, květen 22, 2001 Reguluje dosud celkem 12 chemických struktur Zákaz - pesticidy: Aldrin, Chlordane, Dieldrin, Endrin, Heptachlor, Hexachlorobenzene, Mirex, Toxaphene, Zákaz – průmyslové látky: Polychlorinated biphenyls Omezení: DDT (v zemích s vysokým rizikem malárie) Omezení zdrojů: dioxiny
Významné mezinárodní organizace regulující stresory v prostředí WHO/Europe European Environmental Protection Agency EFSA (European Food Safety Agency) APHEIS: Air pollution and Health: a European Informative System Environmental Health Indicator System International Society for Environmental Epidemiology (ISEE) (info lze najít i na webu Státního zdravotního ústavu: www.szu.cz)
Ochrana prostředí a zdraví v jiných kontinentech U.S. EPA (Environmental Protection Agency) ATSDR (Agency for Toxic Substances and Disease Registry) jako součást CDC (Centre for Disease Control) v Atlantě Health Canada
Formování zdravotní politiky ve vztahu k životnímu prostředí 1977 - Valné shromáždění WHO : Koncepce programu Zdraví pro všechny do roku 2000 1984 – Evropská kancelář WHO: přijetí Programu 1989 – Konference ministrů životního prostředí a zdravotnictví ve Frankfurtu n. M.: přijetí Evropské Charty 1994 – 2. Konference ministrů životního prostředí a zdravotnictví v Helsinkách: Evropský plán zdraví pro všechny Vypracování Národních akčních plánů prostředí a zdraví WHO: Health for all in 21th century (HFA) 2002 – ČR: Zdraví pro všechny v 21. století 2004 - Konference ministrů ŽP a zdravotnictví v Budapešti. CEHAPE – Children Environmental Health Action Plan in Europe 2005 – Evropský akční plán prostředí a zdraví,2004-2010 2009 – meeting o ochraně klimatu v Kodani -Zahájení projektu humánního biomonitoringu v zemích EU - příprava nového Evropského akčního plánu prostředí a zdraví
Prevence Primární prevence Sekundární prevence Terciární prevence předcházení chorobám ovlivňováním životních podmínek nebo odolnosti organismu Cílem je, aby k onemocnění (nežádoucím zdravotním účinkům) nedošlo (očkování) Sekundární prevence vyhledávání, časné vyšetření a léčení v presymptomatické fázi choroby, kdy jsou časné signály pozdějších onemocnění ještě vratné a je nutno zabránit nevratným změnám. Terciární prevence zaměřena na zabránění recidivy či zpomalilo zhoršování zdravotního stavu a následným důsledkům včetně psychosociálního poškození
Nástroje ochrany a podpory zdraví Represivní (zákazy a nařízení): zákony, vyhlášky, limitní hodnoty (NPK, PEL apod.) Doporučující (poradenské): Životní styl, nutriční zvyklosti, chování ve znečištěném prostředí, podpora kojení, pohybová aktivita, podpora nekuřáctví jako preferovaný životní styl Komunikace o riziku – vysvětlení proč a v jaké míře Vertikální i horizontální zpětná vazba
Ochrana a podpora zdraví Prevence na úrovni populace je závislá: na politické dohodě, zájmu společnosti, spolupráci jednotlivých resortů, ekonomických možnostech daného státu, ochotě populace respektovat zákony, vyhlášky a další předpisy Prevence na úrovni zvýšeně vnímavých populačních skupin definice skupin, aplikace programů na úrovni žen v reprodukčním věku, těhotných, předškolních a školních dětí, osob s chronickým onemocněním, s imunodeficiencí apod.
Ochrana a podpora zdraví budoucí vývoj (?) Prevence na individuální úrovni (šitá na míru) dle: Charakteristiky rizik z faktorů prostředí (ovzduší, voda, hluk a další fyzikální faktory, schopnosti akceptovat zdravý životní styl, zdravou výživu, genetického vybavení, které spoluurčuje schopnost vyrovnat se se stresory prostředí, psychického naladění přístupu k životu.
Přeji hezký víkend