1. Slyš, Pane, naší touhy hlas: Oheň dej, oheň dej, oheň dej! Kde zchladla srdce, tam již zas oheň dej, oheň dej, oheň dej! Jsme v prosbách jednomyslní: Tvůj van ať vpadne v ticho dní, Duch letnic ať nás naplní! Oheň dej, oheň dej, oheň dej!
2. Ty, Duchu tvůrčích zázraků, | oheň dej, oheň dej, oheň dej! | Kéž blesk tvůj šlehne zpod mraků, | oheň dej, oheň dej, oheň dej! | Přej k vítězství nám milosti, | nás oděj mocí z výsosti, | ať všechny stíny vyhostí | oheň tvůj, oheň tvůj, oheň tvůj!
3. Vše choré zjev a uzdrav již | v ohni svém, v ohni svém, v ohni svém! | Vše slabé napřim, zdvihni výš | v ohni svém, v ohni svém, v ohni svém! | Kde rukou opuštěnost zlá | a k prosbám kolena jsou mdlá, | ať pronikne je posila | v ohni tvém, v ohni tvém, v ohni tvém!
4. Spal všechnu hříšnou svárlivost | ohněm svým, ohněm svým, ohněm svým! | Vlij apoštolskou horlivost | ohněm svým, ohněm svým, ohněm svým! | Ať roztaví již všechen strach | Duch smělých svědectví a snah, | nás k činu sjednoť v modlitbách | ohněm svým, ohněm svým, ohněm svým!