Anotace - V prezentaci se žáci seznamují s hmyzem a některými druhy brouků Autor - Zuzana Pištová Jazyk - čeština Očekávaný výstup – poznání přírodního druhu, popis , způsob života, rozmnožování Speciální vzdělávací potřeby - žádné Klíčová slova - hmyz, brouci, chřestovníček, roháč, slunéčko, střevlík, larva Druh učebního materiálu - prezentace Druh interaktivity - výklad Cílová skupina - žák Stupeň a typ vzdělávání - základní vzdělávání – první stupeň – druhé období Typická věková skupina - 9 - 12 let Celková velikost – 2,6 MB Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Zuzana Pištová. VY_32_INOVACE_PR

Hmyz Hmyz je druhově nejpočetnější skupina živočichů na světě. Odhaduje se, že je několik miliónů druhů hmyzu. Například: chvostoskoci, vidličnatky, motýli, pavouci a ohromná skupina brouků. Brouci se třídí na další poddruhy. Například: střevlíkovití, blanokřídlí, červotočovití, slunéčkovití, kovaříkovití, mravenci, žlabatky, tesaříkovití…

Popis Základní stavba těla hmyzu je jednotná. HLAVA , HRUĎ A ZADEČEK. Na hlavě jsou složené oči, tykadla, ústní ústrojí s makadly. Tykadla mají různý tvar. Na hrudi jsou dva páry křídel a tři páry nohou. Nohy jsou článkované, přizpůsobené různému způsobu života. Zadeček se skládá z 10 článků, je největší částí těla.

1. Anatomie hmyzu A – hlava (Caput)  B – Hruď (Thorax)  C – Zadeček (Abdomen) 1. Tykadlo 2. Spodní jednoduchá očka 3. Vrchní jednoduché očko 4. Složené oko 5. Mozek 6. Předohruď 7. Hřbetní cévy 8. Vzdušnice 9. Středohruď 10. Zadohruď 11. Přední křídla 12. Zadní křídla 13. Střední vnitřnosti 14. Srdce 15. Vaječníky 16. Zadní vnitřnosti 17. Řitní otvor 18. Pochva 19. Nervová páska 20. Malphigické trubice 21. Přísavný polštářek 22. Drápky 23. Pětičlánkové chodidlo 24. Holeň 25. Stehno 26. Příkyčlí 27. Přední vnitřnosti (jícen, vole, svalnatý žaludek) 28. Hrudní ganglion 29. Kyčel 30. Slinné žlázy 31. Subesophaegal ganglion 32. Ústní ústrojí

BROUCI Střevlík měděný 4. 3. Brouk velmi hojný a rozšířený, žije na loukách, polích i v zahradách. Vyskytuje se v mírném pásu Evropy až po Skandinávii. Najdeme ho v nížinách i vysoko v horách. Velikost: 1,6 - 2,5 cm. Zbarvení: bronzové se zelenavým nádechem.

Způsob života: vyskytují se od dubna do září, pak se zazimují v malé komůrce pod zemí. Samička klade na jaře 30 – 40 vajíček. Ve dne je ukrytý, loví v noci. Potrava: hmyz, jeho larvy a plže, především spořádá velké množství mandelinky bramborové, tím je velmi užitečný. Příbuzné druhy: krajník hnědý, střevlík zlatolesklý, střevlík kožitý, střevlík hajní, střevlíček, kvapník kovový, prskavec větší…

2.

Chřestovníček liliový Brouk z čeledi mandelinkovitých. Velikost: 0,6 – 0,8 cm. Zbarvení: výrazně červený až červenohnědý, má černou hlavu a černé nohy. Způsob života: vyskytuje se na vlhkých loukách, na březích vod, v zahradách a parcích s liliemi. Není hojný a v kulturách se může přemnožit a způsobuje škody. Samička klade na jaře vajíčka na spodní stranu listů, larvy ser zakuklí v půdě a v červnu se líhnou brouci.

Potrava: brouci i larvy se živí listy liliovitých rostlin (lilie, konvalinky, řebčík, v kulturách i určité druhy cibulové zeleniny). Příbuzné druhy: chřestovníček obecný, bázlivec olšový, vrbař čtyřtečný, mandelinka topolová, dřepčík polní… 5. 6.

Mandelinka bramborová Velikost: asi 1 cm. Zbarvení: žluté krovky a na nich 10 černých pruhů (na každé straně po pěti), černé skvrny na červenohnědém štítu. Zbarvení odlišuje tento druh od všech ostatních. Způsob života: brouk je rozšířený od Severní Ameriky až do Evropy. Je hojný a má sklony k přemnožení.. 7.

Brouci přezimují v půdě, vylézají až v květnu nebo červnu. Samičky kladou vajíčka na spodní stranu listů. Potrava: hostitelské rostliny jsou lilkovité rostliny. Larvy se mohou vyvinout jen na listech bramboru, potměchuti a blínu. Příbuzné druhy: mandelinka nádherná, bázlivec olšový, štítonoš, ostnatec černý, rákosníček obecný…

9. 11. 8. 10.

Roháč obecný Typický brouk z čeledi roháčovitých. 13. Typický brouk z čeledi roháčovitých. Velikost: samička 2,5 – 5 cm (nemá zvětšená kusadla), sameček 3,5 – 8 cm včetně parohovitě rozvětvených kusadel (slouží k zápolení mezi samci). Zbarvení: hnědé až černohnědé. Způsob života: je vázán na výskyt starých dubů. Vylézají za soumraku. Samci mezi sebou bojují a snaží se velkými kusadly odhodit protivníka ze stromu nebo pařezu. 12.

Samička klade vajíčka pod kůru dubů nebo do trouchnivějících pařezů a větví. Vývin larev trvá 3 – 5 roků. Potrava: dospělí brouci sají mízu z listnatých stromů, nejčastěji je jejich hostitelem dub. Larvy se živí dřevní hmotou trouchnivějících dubů. Roháč je zákonem chráněný, je zapsán v Červené knize!!! Je zakázáno brouky sbírat, usmrcovat a přenášet mimo biotop.

Příbuzné druhy: u nás žije pouze sedm druhů z čeledi roháčovitých. Například: roháček bukový nebo roháček kozlík. 15. 14. 16.

17. Slunéčko sedmitečné Je brouk obecně velmi známý se spoustou lidových názvů. Je známo asi 100 druhů z čeledi slunéčkovitých. Velikost: 0,5 -0,8 cm. Zbarvení: červené krovky se sedmi černými skvrnkami. Způsob života: je to velmi hojný druh, žije téměř ve všech biotopech (louky, zahrady, parky, les i okolí lidských příbytků nebo přímo v obydlí na rostlinách nebo při přezimování na půdách).

Vyskytuje se v celé Evropě. Při vyrušení spadne na zem a předstírá, že je mrtvé. Pokud je přímo ohroženo, vylučuje žlutou páchnoucí tekutinu, která nepřátele odpuzuje ( je účinná především proti mravencům, ale na některé druhy nepřátel neplatí). Samička klade na jaře až 400 vajíček do štěrbin na spodní stranu listů. 21. 19. 20.

Příbuzné druhy: slunéčko čtrnáctitečné, slunéčko velké… Potrava: živí se převážně mšicemi a štítenkami, proto se považují za užitečná. Jediná larva během vývinu spotřebuje na 3 000 mšic. Slunéčka se v krátké době rozmnoží podle množství potravy. Čím více mšic, tím více slunéček. Jsou to biologičtí ochránci kulturních rostlin. Příbuzné druhy: slunéčko čtrnáctitečné, slunéčko velké… 23. let berušky 18. 22.

Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0a/Robal.png http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Carabus_cancellatus_natur.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Carabus_cancellatus03.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Carabus.cancellatus.-.calwer.03.02.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lilioceris_lilii_hc.JPG http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lilioceris_lilii02.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leptinotarsa_fg02.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leptinotarsa-decemlineata-eggs.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2006-07-16_larve2.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Potato_beetle_larvae.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colorado_potato_beetle.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Croat_fg082.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Croat_fg077.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Reitter_lucanus_cervus.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lucanus-cervus-femininum-side.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:VacaLoura_313P.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Marusi%C3%B1a._Reirrei._Vilarromar%C3%ADs_F.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Startender_Marienk%C3%A4fer_4366.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Coccinella_septempunctata_ova.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Coccinella_septempunctata_-_lifecycle_A_-_08_-_pupa_and_larva.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Coccinelle_mue.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BIEDRONA_mirrored,_cropped.png?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Coccinella_septempunctata.ogv?uselang=cs